Tak jsem se zase po dlouhé době podíval na jeden z nejnovějších filmů , mimo jiné, ověnčený Oscarem za nejlepší námět,herecký výkon a mimoděk jsem se zamyslel nad tím,jakým směrem se ubírá dnešní kinematografie.
S hrůzou jsem si uvědomil,že ten druh filmů, které jsem ještě před deseti lety registroval jako něco mimo hlavního proudu, jako něco, určené pro specifický a otrlý druh lidí vyžívajících se sledováním necenzurované brutality toho nejhrubšího zrna, násilí, znázorněného do těch nejmenších detailů, téměř až se sadistickou precizností, jsou dnes povýšena na „umělecké díla“ a dokonce oceňovaná na nejznámějších filmových festivalech.
Připomenul se mi výrok jednoho z nejlepšich režisérů našich dob – F.F.Coppolu, který kdysi řekl, že za jeho mladých let se ve Spojených státech amerických točilo 90% kvalitních filmů a 10% procent odpadu. Současně dodal,že dnes je to přesně naopak….
Když si tak vzpomenu na některé filmy a seriály, které jsem viděl za poslední roky v televizi, tak se mi zdá, že i těch 10% je v současnosti už příliš optimistické číslo.
Není těžké uhodnout,kdo udává hlavní trend v kinematografii a kdo „filmovými skvosty“ své produkce (čest těm pár výjimkám) vychovává dnešní generaci, zvyknutou na detailní zobrazování řezání končetin,usekávání hlav, skalpování apod. Někteří dnešní režiséři jdou až tak daleko, že tyto „nejhodnotnější“ momenty filmu jsou, pro jistotu ,zobrazené zpomaleně a opakovaně z různých uhlů pohledu, aby si je divák mohl náležitě užít. Pro někoho „umění“ hodné ocenění, pro dalšího zvrhlost.
A důsledky? O těch se snad není potřeba ani rozepisovat…Stačí se jenom dívat kolem sebe, číst noviny,sledovat zprávy v televizi. Čím dál častěji je slyšet otázku – „Pro boha živého! Kde se to v těch lidech bere ?!“ Odpověď si zkuste dát sami…
