Referendum o radaru – v žádném případĕ

Na serveru LN jsem si přečetl, že nenapravitelní bolševici, pomýlení pacifisté a agenti KGB sdružení pod hnutím Nezakladnám zahájili v Brdech předvolební kampaň proti výstavbě radarového zařízení.   

Jedním z požadavků hnutí Nezakladnám je vyhlášení národního referenda, podle hnutí by otázku národní bezpečnostosti neměli posuzovat a o ní rozhodovat odborníci, nýbrž běžní občané. V posledním čísle jejich periodika otiskli rozhovor s několika osobnostni, jejich názory mě utvrdili, že by tomu tak být nemělo. 

Osobnost první, Luděk Sobota: 

Nechápu jak naše vláda může za zády občanů vyjednávat s nějakým státem o umístění základny na českém území. Domníval jsem se, že jsme svrchovaný stát, ale asi nejsme. S umístěním radaru naprosto nesouhlasím. Už jenom proto, že jsem mírumilovný tvor a že do míst, kde má radar stát, jsem léta chodil pokojně sbírat houby. 

O výstavbě radaru začala jednat vláda CSSD, koaliční vláda v jednáních pokračovala a podepsala smlouvu. Obě vlády vzešly z legitimních demokratických voleb.  U jednáni o bezpečnosti státu nemohou být všichni občané a z logických důvodů nemohou být plně veřejná. Základny USA mají na svém území Japonsko, Německo, Velká Británie. Doufám, že ani L. Sobota nepochybuje, že tyto ekonomicky nejrozvinutější státy světa s vysokou úrovní demokracie nijak neutrpĕly na své svrchovanosti umístěním amerických základen. Spíše naopak. Upřímně věřím, že pan Sobota je mírumilovný člověk, i tak vypadá. Bohužel, ve světě je několik psychopatů, kteří vlastní jaderné zbraně, terorizují své vlastní občany, vyhrožují sousedním zemím. Radar není útočné zařízení je pouze prevencí, ochranou před kreaturami, kterým je přirozená mírumilovnost p. Soboty a většiny běžných občanů západní civilizace slabostí. Argument, že pan Svoboda nebude mít kam na houby považuji za scestnou.  

Osobnost druhá, Vilém Čok: 

Žádný radar, žádné války. Kdo by si na nás co bral? Radary ať si staví hlavní dozorce na svém písečku. Mám na mysli Spojené státy. 

Žádný radar, žádné války, rozpusťte armádu, oblečme si batikované hábity,vyzdobme se korálky a květinami, budeme bojovat bílými prapory. Co si na nás vzali němci v r. 39, co si a nás vzali rusové v r. 68. Ti první připravili o životy tisíce cechů a slovaku, ti druzí nám vnutili bolševickou ideoligii a za 40 let nás zruinovali.   

Osobnost třetí, Zdeněk Troška: 

Jsem proti všem základnám a radarům, jedno jestli americkým, ruským či vatikánským. Vadí mně neochota dialogu vyšších míst, úhybnost, mlžení a podávání kusých a nepravdivých nformací, tedy oblbování lidí, chcete-li. Ptal jsem se, jestli podobné zařízení také stojí 55 km od Washingtonu, Montreálu, Londýna, Bruselu. A proč ne, když je přeci tak bezpečné? A že se o tento americký dárek neperou ostatní státy v našem sousedství? Vadí mi, že má být umístěn v lidnaté části republiky mezi Plzní a Prahou, když pokud vím podobné radary se nacházejí na značně odlehlých místech. Proč nám američtí vědci a experti posílají svá stanoviska, ve kterých přiznávají a potvrzují, že sami zdaleka neznají všechny projevy a vliv tohoto zařízení na život vůbec? Proč tak bohorovně přehlížíme protestní hlasy z Ruska? Proč provokujeme? Není to opět to známé české zalíbit se mocným světa? Máme přece bohaté zkušenosti ? nejdřív klanění se Moskvě, teď všemu americkému? A pak je tu ještě jedna zkušenost, o které se moc nemluví ? Mnichov 1938, kdy nás přátelé ze Západu bez mrknutí oka hodili přes palubu. Na to všechno by se mělo myslet dřív, než bude pozdě. Protože pak tady vojska jiného státu zůstanou opravdu na věčné časy. 

Souhlasím, také bych radši svět bez radarů, raket, vojáků, násilí a válek. Aby všichni lidé světa žili v lásce a míru. Bohužel tomu tak není, nebylo a nebude. Ne naší vinou. A tak jak jsou policisté preventivně vyzbrojeni proti potencionálním živlům, tak i my musíme být kvalitně a dostatečně vyzbrojeni proti potenciálním nepřátelům. Pouze a jen  proto, aby jsme se v případe útoku mohli bránit. Co se tyká umístění radaru, CR je malý stát, nemá odlehlé, neobydlené oblasti. Radar “někde” stát musí, ve Spojených státech totožné zařízeni existuje. Lidé tam neumírají, dětem více hlav neroste a letadla tam nepadají. Proč Rusy provokujeme? Spíše bych se zeptal, proč se zase ohýbáme. Jsme suverénní stát, naše obrana je naše věc. Pokud smlouvu ratifikujeme, bude to dohoda dvou suverénních států a Rusku je do toho “kulové”, stejne jako jsou nam “kulove” ruske topoly. Pan Troška zmnil poklonkováni, resp. klanění dříve Rusku, teď Americe. Rusku jsme se neklaněli, Rusko nás ohnulo a 40 let přiráželo. Američané přicházejí s férovou nabídkou - chcete?, nechcete?, půjdeme jinam. Nikdo nás nenutí, nikdo nám nehrozí, vlastně ano,...Rusové…. Pokud se podle p. Trošky ohýbáme, pak je to pravě lavírováním, servilitou a strachem vůči těm, kteří s námi vždy jednali jako z poddanými. Američané to nikdy nebyli. Co se tyče historické zkušenosti z r. 1939, přes palubu nás hodili Francie a Anglie, ne Američané. Radarove základna bude stoprocentní zárukou, že se to již nikdy nebude opakovat.  

Prohlášení tří osobností,  které se veřejně vyjádřili k vystabe radarového zařízení v tisku - a proto by měli mít logicky dostatek odborných informací mě utvrzuje v tom, že obrana státu by měla být svěřena odborníkům. První se obává, že nebude mít kam chodit na houby, druhý se vyjádřil "žádné války, žádný radar" - běžte to říct Iranskym a Korejským psychopatům. Ten třetí se nechce pred nikym ohybat, ale pta se co na nasi obranu budou rikat Rusove?......  Zase se ohneme, ohneme se sami pred sebou.  

Jak se budeme bránit v případě útoku neřekl nikdo z nich.