21. Stručná historie hnutí Červených sosáků

Toto je příběh vznešených občanů Lesní republiky z doby, kdy byla Lesní republika zachvácena nelítostným bojem, který pak následující generace nazvaly Válkou dvou růží, Modré a Oranžové. Touto válkou však dějiny Lesní republiky nezačaly. Předcházela jí řada pohnutých událostí a dějinných zvratů, stejně jako dlouhých období kruté vlády jedněch nad druhými. Jedním z nich bylo i panování sekty Červených sosáků, které Válce růží bezprostředně předcházelo. Následující text pak shrnuje výsledky práce profesora Klepiše (syna starého profesora Klepiše, což byl syn ještě staršího profesora Klepiše a pravděpodobně i vnuk legendárního J.A.Klepiše), který se tomuto období věnoval celý život na příkaz svého otce.

Hnutí Červených sosáků vzniklo jako heretická sekta uvnitř Domu pánů Oranžové růže. Impulsem k němu bylo společné sprchování pánů z Oranžové růže, při kterém si jeden z jejich vůdců Tygr, řečený též Šmeral, nebo také Boban, uvědomil, že je čistší, než ostatní (společné sprchování bylo v tomto domě povinné od dob otce zakladatele Oula, který takto řešil svědivou vyrážku, která předáky domu napadala nejpozději v dubnu). Šmeral po tomto okamžiku prozření shromáždil další pány, o kterých se domníval, že jsou stejně čistí jako on (alespoň na vybraných tělesných partiích) a založil s nimi sektu Opravdových Čistých, která se později připojila k hnutí Červených sosáků a také se podle tohoto hnutí přejmenovala.

Toto hnutí kdysi vzniklo na základě manifestu "Červený sosák obchází Evropu", který sepsali dva performeři Karel a Bedřich, vystupující pod uměleckým jménem Duo Barbudos, neboli Dva Vousáči. Myšlenky tohoto manifestu pak doplnil svým spisem "Stát, krádež, lež, vražda, teror, svinstvo a revoluce" legendární Kalmyk Uljanov, přezdívaný též V.I.L. (Pět Jedna Padesát).

Hnutí Červených sosáků Lesní republiky (ČSLR) se po svém založení úspěšně rozvíjelo a stalo se jednou z největších stran v rámci Sosákovské internacionály (SI). Postupně však ztrácelo víru v brzké uskutečnění svých programových cílů (viz výše uvedený spis krutého Kalmyka) a upadalo do letargie. Z té jí vyburcovala až skupina známá později pod nesrozumitelným názvem "karlínští kluci", která se pod vedením dvouvaječného truhláře Gotta a Walda zmocnila celého hnutí.

Mezitím se zahraničním Červeným sosákům podařilo ovládnout široké a daleké asijské stepi, nějaké ty řeky a jezera a několik stovek miliónů věčně opilých tatařínů. Krutý Kalmyk Uljanov, neboli V.I.L. (Pět Jedna Padesát) pak spokojeně umřel rozvrácen krásnou sadou mozkových mrtvic. Umíral však radostně a smířeně, protože se mu podařilo postřílet a zbídačit mnoho miliónů lidí a zcela rozvrátit hospodářství země. Byl prohlášen za Věčného Sosáka, jeho mrtvola byla posypána drcenou močovinou a navěky vystavena na náměstí. Jeho úlohu pak převzal dvouvaječný lupič Džuga a Švili, který pak na počet Věčného Sosáka každoročně slavnostně popravoval tisíce významných i bezvýznamných sosáků i nesosáků.

Ve stejné době vzniklo i sesterské hnutí Hnědých sosáků, které založil dvouvaječný malíř pokojů Adolf a Fýrer. Bylo opět založeno na čistotě, principy a filozofii hnutí si Adolf a Fýrer promýšlel ve Vídni v císařských lázních "U strašlivého motýla" ("Bei furchtbares Schmetterlings"). Tam pozoroval z úkrytu sprchující se muže a nabyl při tom dojmu, že je árijec, i když nevěděl přesně, co to znamená. Zanedlouho ovládli Hnědí sosáci velkou část kontinentu. Obě sesterská hnutí spolu zpočátku radostně spolupracovala, pak však dvouvaječný Adolf a Fýrer zorganizoval celosvětovou válku a rozhodl se, že dvouvaječného Džugu a Šviliho zardousí. V této válce však Červení sosáci zlomili Hnědým sosákům páteř a zvítězili.

Červení sosáci v Lesní republice vyšli z války velice posíleni, dvouvaječný truhlář Gott a Wald se stal předsedou kmenové rady Lesní republiky a čekal, až nastane únor. Dva únory promeškal, protože se příliš neorientoval v kalendáři a domníval se, že únor je mezi říjnem a listopadem, což byly pro Červené sosáky posvátné měsíce. Pak se však dozvěděl pravdu a třetí únor po válce zaútočil. Hnutí Červených sosáků Lesní republiku obsadilo a začalo na počest Věčného Sosáka loupit a popravovat sosáky i nesosáky, věrně se řídíce jeho výše uvedeným spisem.

Tak nastaly Červeným sosákům zlaté časy. Několika citlivě promyšlenými popravami přeorganizovali své vedení a stali se neomezenými pány země. Po nějaké době však i v jejich středu vznikla heretická úchylka, takzvaní "Oportunisté a revizionisté", kteří byli aktivní hlavně na jaře. Jedno jaro to však přehnali a do Lesní republiky tak museli vpadnout bratrští sosáci z okolních zemí a udělat tu pořádek. Pak zase následovala krásná doba útlaku, bohužel už se však nepopravovalo, pouze se vylučovalo, zavíralo a ničily se kariéry sosáků i nesosáků.

Nakonec však hnutí Červených sosáků vzalo špatný konec. Do jeho čela se dostávali stále starší a hloupější sosáci, až nebyl nikdo schopen rozpoznat, jestli je dobře nebo špatně a o co vlastně jde. Proto si asijští sosáci ze zoufalství zvolili do svého čela mladšího vůdce, a to dvojvaječného Gorba a Čova. Ten pak zkusil alespoň jeden den v týdnu mluvit pravdu. A to byl konec celého hnutí.

Letopisec Lesní republiky