Záhadná místa: Betlém u Teplé

Čas od času vyrazím projet se na kole. Pak sednu do hospůdky a unaven jízdou si dám jedno-dvě piva. V létě jsem navštívil klášter Teplá, u blízkého rybníka Betlém si takhle sedím v hospůdce a zaslechnu hovor.

Puzen přirozenou zvědavostí, odložím mobil a natočím se trochu k vypravěči, abych lépe slyšel. A trénované ucho už dovede rozpoznat v hospodském hlomozu a plytkostech zajímavou informaci nebo jadrnou a bodrou průpovídku, natož když se jedná o souvislé vyprávění jako v tomto případě!

Jeden z hostů tam totiž vyprávěl příhodu o kamarádovi, co šel o půlnoci z rybníka Betlém do Teplé: U cesty, kde jsou ty morový sloupy viděl sedět bledé dítě, oblečené v šatech co mají ty starý panenky. Samozřejmě ho zajímalo, co tam dělá o půlnoci, tak šel blíž a všiml si, že dítě nemá nohy. Předklonil se k němu, dítě ho chytlo takhle pod krkem a škrtilo ho - spustila se mu i krev z nosu. Vysmek se a mazal vodsaď, co mu nohy stačily. A může se mu věřit, je to chlap, kterej nemá ve zvyku něco si vymejšlet. Další příhodu přidal soused u stolu: To se mi opravdu přihodilo, klepu na dřevo, že je to pravda. Stalo se to, když mi bylo tak 11-12 let, takže jsem nemohl bejt vožralej, to jsem ještě nechlastal. Šli jsme s bráchou od babi z Nezdic pěšky domů do Zahrádky a na paloučku jsme uviděli ženskou postavu celou v bílém. Když nás uviděla, tak začala lítat po lese a schovávat se za stromy. I brácha ji viděl - to je můj svědek, kdybyste nevěřili. Já tomu věřím, přidal se další spolusedící: teď je spousta takovejhle příhod v televizi, no jak se menuje ten pořad, nebo v květech, jak vo tom píšou čtenáři...

Shovívavě jsem se tehdy usmíval, protože jsem těm sedmilhářům vůbec nevěřil. Po nějaké době jsem však náhodně brouzdal po internetu a ve Starých pověstích z Tepelska jsem zmínku o bílé postavě nalezl. A jaké bylo moje překvapení, když odpovídalo i místo jejího zjevování! V pověsti Dvanáct chlapců, vyprávějící o tom, jak se o jedné štědrovečerní noci vydalo dvanáct hochů ze Zahrádky do kláštera na půlnoční mši a cestou se k nim přidal neznámý pocestný, který ve sněhu zanechával otisk kopyta, jsem se dočetl toto: Cesta vedla přes místo, kterému se odjakživa říkalo "Hühnerfresser". To byla malá lesní louka, na které se zvedala skalka a na ní se prý objevovala bílá paní. Byly různé výklady, proč se tu její neklidný duch objevuje. Hoši šli přes louku a museli překročit malý potůček. Zde ležela prkna mrtvých. Na ně byla pokládána těla zemřelých před pohřbem, tedy byly to předchůdci rakví. Na prknech bývalo vyryto jméno mrtvého a data narození a smrti. Děti na tomto místě vždy cítily mrazení a zrychlovaly krok.

A kdo by mohl být tou bílou postavou? No přece čarodějnice! Na Tepelsku byla odjakživa silná víra v čarodějnice. Staré pověsti vyprávějí o tom, že v lesíku Šibeniční vrch /656 m.n.m./ u křižovatky cest z Krásného Údolí do Přílezů se prý slétávaly čarodějnice, které zde tancovaly a sdělovaly si přitom důležité novinky. 0 Všech svatých tady zase mohli spatřovat kolemjdoucí osoby lidi, kteří v příštím roce zemřou. Také v Raušenbachu (dnes Sítiny) se vyprávělo o tom, že na svatou Walburgu, 30. dubna, se slétají čarodějnice po okolí a kámen, na kterém odpočívaly, nazývali lidé "Trudelstein". Ve vesnici Věnov zase žila čarodějnice, kterou nazývali "stará Truda" a ta uměla přivodit lidem i zvířatům mnoho zlého. Když zjistili, že ona je příčinou všeho zla ve vsi, rozhodli se, že ji upáli na hranici. Připravili hranici a oheň, a když přivedli starou Trudu, v tu chvíli vyrazila mocná jiskra z hranice do vsi a zapálila střechy stavení a vesnice do základů vyhořela.

O bílé postavě se toho tedy píše v pověstech dost, ale ať jsem pátral, jak jsem pátral, o druhém zjevení - o beznohém dítěti jsem zmínku v pověstech nic nenašel.Obě místa výskytu zjevení jsem celkem snadno našel, cesta s morovými sloupy /sochy zakladatele Tepelského kláštera blahoslaveného Hroznaty více zde/ i místo údajného výskytu přízraku dítěte. Palouček, kde se měla objevovat záhadná bílá ženská postava, byl dobře viditelný ze silnice, nedaleko protékal také potůček /Nezdický potok/, o kterém vyprávěla pověst. Obě místa vypadají naprosto obyčejně. Psychotronici však připouštějí, že místa, kde se v minulosti přihodilo cosi zlého, vykazují výskyt negativní energie a kdoví, snad zde může vnímavější jedinec spatřit i přízrak. Mě se to zatím nepoštěstilo, ale svojí skepsi v nadpřirozeno jsem byl nucen trochu poopravit - starou Trudu bych rozhodně nepodceňoval!

Poznámky: Nedaleko místa leží premonstrátský klášter Teplá, který v roce 1193 založil mocný český vladyka Hroznata nedaleko svého sídla Teplé. Klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1232 za přítomnosti českého krále. Okolí kláštera má bohatou kulturní historii. Klášter m.j. založil světoznámé Mariánské Lázně.