Opačná zkušenost

Já mám zase opačnou zkušenost... v jedné nejmenované restauraci jsem si objednal pokrm, u kterého bylo varování, že je velmi ostrý a je určen pouze labužníkům. Běžnému strávníku, že se nedoporučuje. Říkal jsem si, že to bude konečně něco pro mne, že si pochutnám. Nakonec jsem měl problém to jídlo sníst. Ne, že by bylo ostré, právě naopak. Měl jsem pocit, že bramborový guláš ze školní kuchyně býval ostřejší a číšnikovi, jsem doporučil to varování z jídelního lístku škrtnout. Mohlo by se mu stát, že by mu nějaký méně vyrovnaný gurmán to jídlo hodil na hlavu.

No, už to na internetu skutečně někde bylo.

Ale i tak dobré.

To je síla!

Málem jsem si učurkla do textilu

sice staré ja Metuzalém

ale i tak pobaví.

Chilli je otázka zvyku. Dcera byla rok v Mexiku. Než odjížděla, pálivé moc nejedla. Po dvou měsících hlásila, že zvládá zelené chilli. Po dalších 2 už červené chilli a po půl roce pobytu bez problémů černé chilli. Když doma vaří, odendá zbytku rodiny a pak to dochutí pro nás dva (běžnému člověku by při jídle vyskočily oči z důlků). V indické restauraci jíme hot curry vždy very hot. Je to prostě otázka zvyku.

V Mexiku jí chilli i malé děti bez problémů, čokoláda i bonbony bývají s chilli, když mexičan jí jablko, dává si na něj chilli:-)