Kupovat F-35 byla chyba

Kupovat F-35 byla chyba a to neříkám jako absolvent Vysoké školy života, ale jako absolvent Univerzity obrany s červeným diplomem. Tak zanechme dojmologie a mrkněme se na tvrdá data.

Jak tak sleduju veřejný prostor a diskuze, přijde mi, že spousta lidí vidí současný letecký boj jako ve Star Wars, jenom místo laserů po sobě letadla střílejí kanónem. A vítězí ten, kdo umí lépe manévrovat. Taková ta replika bitvy o Velkou Británii z roku 1941, jenom s proudovými motory.

Skutečný vzdušný boj je ale o něčem úplně jiném. Letadlo je jenom jedním malým kolečkem v obrovském soustrojí, které zajišťuje sběr informací, jejich distribuci na správná místa a nakonec i použití kinetických prostředků na ničení protivníka. A mnohem spíše než dog fight stíhač versus stíhač budou letadla likvidovat pozemní cíle. Ideálně v okamžiku, kdy už jim nehrozí odveta ze strany PVO protivníka.

Ostatně to ukázal nedávný úder Izraelského letectva na cíle v Íránu. Tam právě F-35 vyřadily z provozu systém S-300 a další a potom stejně museli nastoupit tažní koně války v podobě F-16 a udeřit na pozemní cíle. Možná se tohle zdá jako protimluv, ale jenom zdá, Izrael v podobných operacích musí spoléhat sám na sebe, zatímco my jsme součástí aliance NATO a tam by právě mělo dojít k dělbě práce. Tato aliance od nás požaduje dlouhodobě obrněnou brigádu, ne jednu nebo dvě perutě F-35.

Jak uvádí náš Generální štáb, sice si platíme letadla, ale už není na tanky. I z tohoto pohledu je gigantická investice do F-35 chybou. Firma, která potřebuje pro svůj provoz flotilu dodávek si logicky nekoupí 24 poršáků. Navíc současná válka na Ukrajině jasně ukazuje, že na počtu záleží. F-35 má sice vysokou bojovou hodnotu, ale pokud to bude vykoupeno tím, že už si nic dalšího nekoupíme, tak je nám to celkem k ničemu. Jak jsem psal ve svém dřívějším článku, místo drahých 24 strojů jsme si mohli pořídit hodně HIMARSů, Abramsů, Patriotů a další bojové techniky. Opět připomínám dělbu práce a požadavek na postavení mechanizované brigády.

Pojďme se podívat na to hlavní, co dneska letouny nesou. A není to výzbroj, ale radar a další čidla a velmi důležité je jejich vzájemné propojení. Dlouhodobě tvrdím, že jsme měli koupit větší počet letadel F-16 Block 70/72, takže budu porovnávat zde. Jak F-16, tak F-35 mají radary, jejichž společným předkem je AN/APG-71 vyvinutý pro letouny F-22. F-16 nese verzi AN/APG-83 SABR, F-35 potom AN/APG-81 AESA.

Ano, mohu porovnat radary používané v posledních verzích letounů F-16 a F-35. Hlavní rozdíl spočívá v technologii, výkonu a integraci radarových systémů s dalšími senzory.

F-16 (Poslední verze, například F-16 Block 70/72)

• Radar: AN/APG-83 SABR (Scalable Agile Beam Radar)
• Typ: Aktivní elektronicky snímaný radar (AESA).
• Hlavní vlastnosti:Založen na technologii radaru AN/APG-81 z F-35, ale přizpůsoben pro modernizaci stíhaček F-16. Zlepšený dosah detekce vzdušných i pozemních cílů oproti starším radarům. Schopnost simultánně sledovat a zaměřovat více cílů. Podpora režimů vzduch-vzduch, vzduch-země, a vzduch-na-moře. Menší integrace s dalšími systémy ve srovnání s radarem F-35.
• Výhoda: Vysoký výkon za relativně nižší cenu, ideální pro modernizaci stávajících letounů.

F-35 (Standardní radar AN/APG-81)

• Radar: AN/APG-81 AESA
• Typ: Aktivní elektronicky snímaný radar (AESA).
• Hlavní vlastnosti:Špičková technologie navržená exkluzivně pro stealth letouny páté generace. Schopnost detekovat stealth cíle na větší vzdálenosti než starší AESA radary. Pokročilá integrace se senzory F-35 (Distributed Aperture System - DAS, Electro-Optical Targeting System - EOTS). Vysoká schopnost elektronického boje (rušení a klamání protivníkových radarů). Režimy zahrnují vzduch-vzduch, vzduch-země, sledování cílů s nízkou signaturou (stealth).
• Výhoda: Radar není jen detekční systém, ale je plně propojen s celkovým situačním povědomím pilota (fusion sensor technology).

Jak je vidět, radar na F-35 vychází lépe, ale ani ne tak kvůli detekci stealth cílů, ale kvůli schopnosti plné integrace s dalšími senzory. Ale platí se za to vysokou cenou, jak pořizovací, tak provozní. Je otázkou, jak moc se bude rozvíjet další vylepšování F-16, minimálně si myslím, že bychom s Polskem a Slovenskem se na tom mohli podílet, protože jde hlavně o příhodný software, spíše než výrazné změny hardware. A programátory máme špičkové, i ostatní odborníky pro to potřebné.

Další rozdíl je v komunikaci letadel s okolními prostředky - myšleno velení, zbraňové komplety a hlavně drony. F-16 využívá systém Link-16, což je současný NATO standard. F-35 kromě toho má ještě MADL (Multifunction Advanced Data Link) a AN/AAQ 37 Distributed Aperture System (DAS). To je velká a zásadní výhoda těchto strojů, ale jedná spíše o obchodní a politickou otázku - proč to nedat i na F-16? Buďto přímo integrovat do stroje, nebo jako podvěsný kontejner? Sice to bude pořádná pálka navíc, ale pořád o dost méně, než si to koupit rovnou s F-35.

Kromě toho F-35 má závažné problémy s upgrade na Block IV. Až teprve letos v létě se rozběhla plnohodnotná výroba, nicméně předtím byly výrazně překročeny jako časové termíny, tak předpokládané náklady.

Abych to shrnul - v současné době čelíme výzvám protivníka, kdy se ukazuje, že neexistuje nějaká zázračná zbraň, která by sama o sobě rozhodla válku. A také se ukazuje, že na počtech záleží. Pokud chceme nakoupit 24 F-35, tak bychom měli mít takový rozpočet na obranu, abychom si k tomu mohli přikoupit i tak 100 ks F-16 a ještě pořád zbylo na další výstroj a výzbroj. Jinak dejme přednost levnějšímu řešení v podobě F-16 a možností vyšší přidané hodnoty našich firem při budoucím rozvoji a modernizaci těchto platforem. A to nemluvím o tom, že můžeme první stroje F-35 očekávat v době, kdy už se možná za croissant v Paříži bude platit rubly. A že nám zhrzení Švédové napálí pořádný pronájem za Grippeny.