Jistě zajímavé téma. Váš příklad ovšem nelze považovat za nějak moc vypovídající. Sám píšete, že se jednalo o boj v podstatě pravidelné armády s bandou podstatně hůře vyzbrojených pirátů o jejichž vycvičenosti by se dalo pochybovat. Jak by vypadal podobný boj kdyby tam těch samurajů bylo třeba třicet?

Španělský guvernér Gonzalo Ronquillo de Peñalosa pověřil kapitánaJuana Pabla de Carrióna, aby tento problém vyřešil, což vedlo k bitvě v ústí řeky Cagayán v roce 1582.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/martintuma/kdo-vyhraje-evrop...

Nu a tady bych se zastavil. Ono třeba v tomto případě záleží, kdo by proti Carriónovi stál. V tom roce ještě žil Nobunaga Oda, který by proti španělům (pro ně překvapivě) nasadil jednotky se střelnými zbraněmi, které (o několik stovek let dříve než to napadlo Evropany) stavěl do tří řad pro lepší rychlost střelby. Mimochodem Japonci v té době nebrali rychlost střelby jako hlavní bernou minci, ale naopak se snažili o co největší přesnost, narozdíl právě od Evropanů.

Druhá věc. Vy nějak tak předpokládáte, že samuraj by šel na rytíře s katanou....a proč by to proboha dělal? Jistě, samuraj byl vycvičen v boji s katanou, ale stejně tak uměl zacházet výborně s lukem, s naginatou a dalšími zbraněmi. Ergo, samuraj by použil v první řadě to, co by pro něj bylo výhodnější.

Navíc, naproti pověrám, samurajská zbroj v 16 století už obsahovala převážnou část ocelových prvků, právě jako reakci na střelné zbraně. Ano, předtím se vyráběla převážně z kůže a ano, tou koženou bych očekával, že byly vybaveni piráti. Protože ani v Evropě kvalitní zbroj si nemohl dovolit kde kdo a velmi dobrá plná plátová zbroj měla mnohdy cenu několika vesnic.

Takže stále zůstaneme u toho co by kdyby, protože....můžeme se dohadovat, můžeme se pokoušet o rekonstrukce, ale to je stále nic nevypovídající.

Obecně se o lukostřelbě u nás málo píše. Přitom luk byl hlavní zbraň "na dálku" už staletí a zrovna východní národy byly v jeho používání hodně zdatné.

Studie i různé pokusy potvrdily účinnost luku oproti mušketám jak v přesnosti tak v dostřelu a hlavně v rychlosti palby. Hlavní výhodou mušket a podobných zbraní byla jednak účinnost proti zbroji ale především jednoduchost a rychlost výcviku.

scena souboje rytire a samuraje je ve filmu Sogun Mayeda

Pěkný článek na velmi originální téma. Na YT jsem viděl video, kde nějací polští bojovníci testovali, kdo zvítězí. Snažili se eliminovat různé zkreslující vlivy, ale i tak...nebylo to na život a na smrt a navíc bojovníků bylo jen pár, takže taky ne zcela vypovídající. Spíše jen jako vodítko.

Myslím že jsem to video také viděl. A samozřejmě i jiná, kde se právě řešil i rozdíl boje s katanou a klasickým rovným mečem. Vycházelo to z toho, že katana je spíše řezná zbraň, kdy se s ní neseká, ale spíše řeže táhlým pohybem. To vytváří velké a hluboké krvácející rány v neobrněném protivníkovi. Není moc určena na boj proti kompletní zbroji. Zřejmě to vychází z toho, že v Japonsku byl všeobecně nedostatek železa, takže i zbroje samurajů byly nekovové, ale spíše kožené. Oproti tomu rovný. oboustranně broušený meč je zbraň i bodná, která dokáže proniknout i kovovým kyrysem, nejhorší rány od něho jsou spíše horší bodné rány, nejde s ním tolik řezat tahem, spíše sekem. Takže i z toho vychází rozdílné způsoby boje oběma zbraněmi, kdy právě meč a způsob boje určený proti obrněnému protivníkovi má výhodu toho účinného bodu.