Je zelený vodík budoucností energetiky nebo jenom šidítko na dotace?

Pokračování úvah nad tím, že zelené nadšení nemá rádo reálná čísla. Dnes o vodíku poslední záchrany.

Zelené třeštění, které teď cloumá s Evropou, nemá rádo skutečná čísla. Stojí mu totiž v cestě a prostě se nedají se okecat, ani konsensem parlamentu nebo vědců, ani novelizovat. Jsou to prostě přírodní zákony.

V minulých dvou dílech jsem dotáhl do konce výpočty, kolik ročních rozpočtů by stálo bateriové úložiště pro naši Zemi (“Když zelené nadšení potká reálná čísla“) , anebo kolik by bylo potřeba přečerpávacích elektráren (“Zachrání energetiku přečerpávací elektrárny?“), abych ukázal, jak absurdní ta idea je. Tedy touha nahradit stabilní a regulovatelné elektrárny občasnými zdroji energie (OZE).

S tím je to podobné, jako se vrátit od lodních motorů zase k plachetnicím. Taky to funguje, jenom když fouká, jinak loď nikam nejede, pokud nemá na palubě zdatné veslaře. Proto tvrdím, že v energetickém mixu nemají OZE co dělat v oblasti pokrytí base load, tam mají být jenom stabilní a regulovatelné zdroje. Bohužel se poptávka po elektřině v čase mění a proto nejde to mít celé postavené jenom na atomu, ten se moc regulovat nedá, ten je dobrý v tom nahodit a jet. Takže to doplnit přečerpávacími elektrárnami, nebo plynovými. I když, jak vozíme plyn kolem celé zeměkoule, tak jeho uhlíková stopa bude pomalu větší než uhlí.

U OZE potřebujeme nahodit stroje, když zrovna svítí a fouká. Takže takoví oceláři by se měli smířit s tím, že už v létě nebudou mít dovolenou, protože Sluníčko svítí a elektrika je zadarmo. Takovému přístupu se říká Demand Side Response, neboli řízení poptávky. Nicméně to nám neschová elektřinu na zimu. Na to potřebujeme dlouhodobé úložiště a jak jsme si již dříve ukázali, baterie ani přečerpávání vody to nebude. Nic na tom nemění, že to bylo počítáno bez provozu atomcraftu, které se nám pořád snaží Zelení z Rakouska zakázat. Místo sedmi ročních rozpočtů by nám mohly stačit tři, ale to je jenom utopie. A tak se tak trochu oslím můstkem dostávám k podstatě dnešního článku. Posvítíme si na zelený vodík.

S vodíkem a vodíkovým hospodářstvím už máme dlouholeté zkušenosti. Naposledy s ním do vesmíru létaly americké raketoplány, které spalovaly vodík a kyslík. Existují pokusy pohánět vodíkem auta nebo autobusy, ale prozatím to zůstává, řečeno slovy klasika nejspíše předmětem vzrušených debat v anarchistických kroužcích. Třeba Němci uvedli v roce 2022 do provozu Coradia iLint vlaky, aby to potichoučku příští rok nahradili zase klasickými. Ale pojďme k vodíku jako takovému. V přírodě se jako plyn nevyskytuje skoro vůbec, i když se teď našla jeho ložiska v hlubinách Země, ale to zlatý vodík, ten vynecháme. Pokud se nám nepovede přemluvit mikroorganismy, aby to dělaly za nás, zůstává nám stará dobrá elektrolýza. Zdroje uvádějí, že na kilogram vodíku potřebujeme od 39 do 45 kWh. Budeme tedy optimisté a budeme počítat že je to 40 kWh. Když vodík proženu palivovými články, dostanu 33 kWh, když dobře, takže 7kWh ztráty.

Teď ale vodík vyrobím v létě a chci ho spálit v zimě. Vodík je potvora, velmi malá molekula, která se doslova protáhne všude. Pokud ho chceme skladovat, potřebujeme vysoký tlak nebo velmi nízkou teplotu. Pro dlouhodobé skladování velkých objemů vodíku se osvědčilo jeho zkapalnění při teplotě -253˚C. A k tomu na 1 kg potřebujeme 12-15 kWh. Dejme tomu tedy 13, takže při výrobě a spotřebě 1 kg vodíku máme ztráty 20 kWh. Ale vem to čert, Slunce svítí zadarmo, vítr také fouká zadarmo, ne?

Jenomže tím patálie nekončí. Voda pro elektrolýzu nemůže být slaná, protože se solí to nefunguje. A ani moc špinavá, to jsou další náklady. Potom rozvod vodíku - jak už jsem psal, žádné těsnění pro něj není dost těsné a dokonce ani ocelové trubky stávajících plynovodů si s ním moc neporadí, jeho působením ocel křehne. Z toho mi jasně vyplývá, že budoucí plynové elektrárny budeme stavět jenom v místě s dostatečně silným drátem do a ze sítě a také s dostatečně vydatným zdrojem čisté vody, ať nemusíme vodík přepravovat.

Tak co myslíte, je to záchrana energetiky, nebo šidítko na další čerpání dotací? Za mně jde to, ale dře to, jak se říká. Obzvláště pokud se nám podaří ukládat vodík do nějakých sloučenin, odkud si ho po zahřátí zase snadno vyzvedneme. Přece jenom 13 kWh na kilu je fakt hodně.

Anebo na to jít z druhé strany. Místo vodíku dělat něco jiného, kde ten vodík ale také potřebujeme. Třeba vyrábět čpavek, v tom není uhlík, jenom 3 atomy vodíku a jeden atom dusíku, který si snadno stáhneme z atmosféry, je to tam plno. Anebo jít ještě dále, z nějakého průmyslového zdroje jímat CO2 a s pomocí vodíku a energie z něj vyrábět metan nebo přímo benzín/naftu. Jenomže dotovat výrobu benzínu, to by se každý pravověrný eko aktivista raději utopil ve svém sójovém latté.

No a abych nezůstal nic dlužen pověsti vědeckotechnického revolucionáře, mám zde převratný koncept větrné elektrárny, která nebude na kopci, ale v podzemí. Princip je jednoduchý, je to tunel. Fakt tunel, na jednom konci je veliký větrák, pohánění fuj fuj atomovou elektřinou. Ten se točí pořád, atomcraft bude jenom rád, když bude mít stálý a dobře placený odbyt, konec konců náš Temelín vyrábí za kilowatt hodinu za šedesát halířů, cca. Na druhé konci tunelů je celá řada větrných turbín. Když není poptávka po energii, vyrábím za těch 2,5 až 3 Kč na kWh. Díky nastavení mám totiž nárok na dotace a přednost při nákupu mé energie před fuj, fuj atomem. Takže svoji čistou větrnou energii prodávám pořád a stát mne dotuje tím víc, čím je energie v okamžitém nákupu níže, někdy může jít až do záporných cen. No a tak vyrábím a čekám, až bude nouze. Jak energie nebude, nahodím druhou, třetí a čtvrtou turbínu a pak už prodávám energii klidně za 20-30 Kč kWh a to už se vyplatí, ne?

Pokud Vám tento systém, tedy nejenom větrná elektrárna v podzemí, ale vůbec protěžování a dotování OZE přijde padlý na hlavu, tak vítejte v klubu. Otázkou je, co s tím uděláme, ale na to už odpověď nemám, doufal jsem, že Eurovolby, případné jené volby to změní, ale doufal jsem marně. Takže asi budeme muset padnout dost drsně hubou na tvář, aby se to změnilo a na to se vůbec netěším.

Tak hezký Advent

Autor: Martin Tuma | pondělí 9.12.2024 11:41 | karma článku: 18,83 | přečteno: 264x

Další články autora

Martin Tuma

Jak nesmírně vzácní ve vesmíru jsme

Obrovský, neprozkoumaný vesmír a my. Nejenom lidé, ale cokoliv těžšího než hélium je ve vesmíru nesmírně vzácné. Pokračovaní knihy Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír, co se do knížky nevešlo.

22.11.2025 v 14:29 | Karma: 7,18 | Přečteno: 124x | Diskuse | Věda

Martin Tuma

Pedoscope aneb rentgen do každého obuvnictví

Článek z cyklu Zapomenuté jaderné průšvihy - kterak prodavač bot ke vší své bídě ještě k pořádné dávce ozáření přišel.

10.10.2025 v 11:49 | Karma: 7,18 | Přečteno: 175x | Diskuse | Věda

Martin Tuma

Volby 2025 – návod na minimalizaci škod

Je víceméně jisté, že vládu bude skládat Babiš s Okamurou a budou potřebovat třetího do party. Nedopusťme, aby to byla Konečná. Neopírám se o průzkumy, ale sázkové kurzy na výsledky voleb.

1.10.2025 v 11:21 | Karma: 4,41 | Přečteno: 87x | Diskuse | Politika

Martin Tuma

Průšvihy americké líhně atomových bomb

Pokračování Zapomenutých jaderných průšvihů - dneska se podíváme do USA, kde se též vypouštěla chladící voda z reaktorů rovnou do řeky Columbia

18.9.2025 v 14:29 | Karma: 9,98 | Přečteno: 170x | Diskuse | Věda

Martin Tuma

Ruské drony nad Polskem - o čem se nemluví

Drony si nad Polskem dělaly co chtěly, protože je protivzdušná obrana nedokázala zachytit. Ztratily se z radarů a pronikly hluboko do vnitrozemí.

10.9.2025 v 19:51 | Karma: 21,95 | Přečteno: 1030x | Diskuse | Politika

Nejčtenější

Poznáte značku auta podle světel?

Poznáte značku auta podle světlometu?
vydáno 7. ledna 2026

Poznáte automobilovou značku jen podle tvaru předních světel? Není to vždy snadné, masky se často...

Tenhle těžký stroj už zabránil škodám za miliony. V zimě drží Prahu v pohybu

Pluh musí být provozován pouze se soupravou vozů T3R.P.
12. ledna 2026  8:20

Zima v Praze umí být krásná, ale pro tramvajovou dopravu často znamená pořádnou výzvu. Jakmile...

Návštěvnost pražských památek klesla. Kouzelná vstupenka se ale vyplatí, hlavně na začátku roku

Petřínská rozhledna byla postavena v rámci Jubilejní výstavy v roce 1891 jako...
8. ledna 2026  15:40

Návštěvnost pražských památek ve správě Prague City Tourism loni klesla zhruba o pětinu. Nejvíce se...

Tramvaje nepojedou na jih Prahy, výluka omezí provoz už od Podolské vodárny

Na jaře se otevře Dvorecký most.
8. ledna 2026  15:50

Cestující v Praze musí od soboty počítat s dalším omezením tramvajové dopravy. Z důvodu napojení...

Vraždil mladé ženy a bylo mu 16. Metoda Markovič rozkrývá případ spartakiádního vraha

Trojnásobný vrah Jiří Straka (v popředí) při rekonstrukci vraždy. Po zadržení...
9. ledna 2026  10:49

Dlouho očekávaná šestidílná minisérie o dopadení spartakiádního vraha začíná už dnes. Seriál Metoda...

ODS chce mít své kandidáty do senátních voleb v obvodech Žďár n. S. i Pelhřimov

ilustrační snímek
13. ledna 2026  13:02,  aktualizováno  13:02

Do senátních voleb, které se na podzim na Vysočině uskuteční na Žďársku a v obvodu Pelhřimov, by za...

Na dálnici D3 u Budějovic se srazily dva kamiony, omezení trvalo hodiny

Nehoda kamionů uzavřela dálnici D3. (13. ledna 2026)
13. ledna 2026  9:52,  aktualizováno  14:37

Dopravní nehoda dvou kamionů uzavřela na 128. kilometru dálnici D3 ve směru z Prahy do Českých...

Vojenské opravny v Šenově budou vyrábět pro Bundeswehr, přijmou až stovku lidí

Ve Vojenském opravárenském podniku v Šenově u Nového Jičína začali novou éru....
13. ledna 2026  14:32,  aktualizováno  14:32

S přijetím až stovky nových zaměstnanců počítají ve Vojenském opravárenském podniku (VOP) v Šenově...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 145
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1319x
Jsem vědecko technický revolucionář a kvantový mechanizátor.

Už vyšla kniha: "Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír". Je to kniha odpovědí na otázky z moderní fyziky, kosmologie, ale také třeba o tom, jak fungují atomové elektrárny, výlet do historie, jak vznikala moderní fyzika a kdo byli její zakladatalé. Věnujeme se i současné kosmonautice, potřebám kolonizace vesmíru a jsou tam i pikaktní detaily, jak kosmonauti chodí na záchod, zdaleka nejčtenější část knihy. Tedy hned po kapitole, jak Jára Cimrman přispěl ke vzniku kvantové mechaniky.
Kniha je určená jak pro děti, ale i z části pro jejich rodiče, pro každého, kdo se laicky zajímá o fyziku a potřebuje zjednodušení složitých odpovědí. Předmluvu ke knize mi napsal Ondřej Neff, na faktickou správnost dohlížel profesor Jiří Chýla z Ústavu fyziky Akademie Věd.
Stručně řečeno, Tim se ptal, abyste se už nemuseli ptát Vy :)
Objednat můžete na: martin.tuma.mtm@gmail.com
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.