Uzlíčky

...o našem vztahu nikdo neví, jediný, kdo to ví, jste vy, kteří čtete tento blog. Odjela do Afriky, ale ještě předtím se u mě zastavila. Napsal jsme ji na cestu vzkaz, aby nezapomněla...

Už asi letíš nad Afrikou
a s tou dálkou převelikou,
zahnutého obzoru,
usmíváš se po vzoru,
egyptských královen a lvic.
Letíš dál a víc, než z chtění,
usmíváš se v podvědomí,
kde si vozíš svoje snění.
Tam poklady jsou k nevidění,
ukryté tajně v paměti.
Jak uzlíčky na šátku,
neříct, přesto věděti...