Na půl cesty...

Kde je začátek a kde je konec...                                                                                                                   . 

Tak nějak vše se začíná

trochu na půl cesty,

jako knoflík vklouzne si,

do dírky v prostřed vesty.

Bude na půl zavřená

as tak na půl pěsti,

nesklouzne přes ramena

a neodhalí štěstí,

co skrývá se v tvé nahotě

tak prostě ve tvé kůži,

kráčet můžeš v samotě

a usmívat se růží,

tváří tvých i hřích,

nosit v hlavě, -

potutelně v cestě stát

i z půlky její utíkat

a přec běžet dravě.