Miluje se do syta...

...včera v noci jsem spal při otevřeném okně a tichým dvorem se ozývalo čísi milování, vzpomněl jsem si na jednu básničku, kterou jsem napsal Housličce...

Na Pankráci,
tam na tom vršíčku mezi kopci,
stojí pěkné stromořadí,
mezi kopci holka řádí,
jako starej Babinský,
přepadá a olupuje,
když se v bocích pohupuje,
kopce rostou mizejí,
péra jemně vrzají,
kosti křupou,
vzdechy houpou,
vzduch je sytý napětím,
těla kloužou, poletím,
už brzy, ty letíš,
slzy obzor překryjí,
z rozkoše se vyleji
a dva, už nejsou jeden,
je léto, ne leden,
horkem noc je napitá
a miluje se do syta...