Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ctím prezidentský úřad, nikoli lidi, kteří jsou teď v něm…

Poslední průzkum veřejného mínění o tom, jaké profese si Češi váží nejvíce a jaké nejméně, svými výsledky nepřekvapil. Opět ukázal, že být poslancem, je v dnešní České republice ostuda. Z prvního místa, které toto zaměstnání obsadilo před rokem 1968, kdy občané považovali poslance za něco skoro až nadlidského, se dnes dostalo na místo 26., jinak řečeno, místo poslední. Poslance v oblíbenosti povolání předstihly uklízečky, zdravotní sestry, kněží. Vlastně my všichni. Kdo ví, jaké by byly výsledky za situace, kdyby se do žebříčku obecných povolání dostala i kolonka: prezident, kancléř prezidenta, poradce prezidenta (ten oficiální), či rádce prezidenta (ten neoficiální). 

Zajisté byla většina z nás vychována v přesvědčení, že prezident je ten nejdůležitější člověk v zemi. Proto je potřeba k němu vzhlížet s úctou, respektem a vážností. Učili nás, že post prezidenta je spjatý s důstojností, sebekázní a dobrým vystupováním, neboť prezident je člověk, který reprezentuje celý národ. Zvolení dané osoby na tento post je tedy nezvratným důkazem její velkoleposti a ctnosti. Prezident je totiž ten nejlepší z nás. 

Když byl zvolen za našeho prezidenta Miloš Zeman a uběhlo pár měsíců jeho působení v prezidentském úřadu, byl jsem poněkud zmaten. Jako člověk dobrého vychování jsem byl přesvědčen, že by mi moji rodiče nikdy nelhali a zajisté by mne neučili něco, co není pravdou. Proč by mne přesvědčovali o tom, že mám mít úctu k osobě jako je Miloš Zeman, když jeho konání je naprosto v rozporu s tím, co mi celé dětství vtloukali do hlavy jako vzor slušného chování?

A i když jsem byl přesvědčen, že slova spojená s prezidentským úřadem mi nejsou cizí a rozumím jejich významu, nedalo mi to a podíval jsem se na poučku psanou v moudrých knihách, co to slovo úcta znamená. Pravilo se tam, že souvisí se slovy ctít, ctnost a čest. Že to znamená trvalý vztah ocenění druhého, který se projevuje zejména ohleduplností, zdvořilostí a jeho podporou.

Po přečtení a nastudování potřebné literatury ohledně slov úcta, respekt, zdvořilost, ctnost, čest a dalších, jsem s pocitem připravenosti zašel za svými rodiči s úmyslem se dotázat, proč mi tvrdili všechny ty věci o prezidentovi, když to vůbec není pravda. Byl jsem připraven k vášnivé diskuzi o významu naučených slov, byl jsem rozhodnut si stát na svém, a přesvědčit je argumenty, že neměli pravdu, že se spletli. Že tato slova vůbec nesouvisí s prezidentem a že mne svojí výchovou uvedli v omyl.

Chtěl jsem jim říci, že i když si jich vážím, nemůžu se dnes chovat podle toho, jak mne vychovali.
Že se jim za to omlouvám, ale nejde to. Že si nemůžu vážit prezidenta, který šlape po demokracii, nemůžu mít v úctě osobu, která sama nectí své občany, které reprezentuje. Chtěl jsem jim říci, že je proti mému přesvědčení mít respekt k člověku, který tolik pije a kouří na veřejnosti, že je možné ho označovat za lidového opilce. Chtěl jsem jim říci, že je pro mne nemyslitelné ztotožnit slovo ohleduplnost s osobou, která se bezohledně posmívá mladým nevyzrálým studentům, kteří ale přesto mají odvahu před hlavou státu projevit svůj názor.  Že nemůžu akceptovat slovo zdvořilost u člověka, který uráží novináře primitivním způsobem, člověka který nemá problém veřejně lhát, když to poslouží k jeho prospěchu, že si nechci spojit slovo čest s tím, komu je slovo intriky natolik blízké, že by mohl učit jiné o jeho významu. Musel bych si přestat vážit sám sebe v okamžiku, kdybych se v tuto chvíli choval podle toho, jak mne vychovali. Neboť jsem přesvědčen, že to, s jakými lidmi se stýkáš, ukazuje, jaký jsi člověk. Jaký život žiješ. I to dotváří nepěkný obraz našeho prezidenta. To všechno jsem jim chtěl říci.

Moji rodič mne ale zarazili: „Synu, když jsme tě toto všechno učili, nepočítali jsme s tím, co všechno se může stát. Jak to v naší společnosti může dopadnout. Kdo každý může být prezident. Neomlouvej se, my se omlouváme, neboť jsme tě nechtěně učili to, co dnes již dávno není pravdou…„

A já při pohledu na smutek v jejich očích a na to hořké zklamání z dnešního světa tvořeného našimi politiky, naším prezidentem, jeho kancléřem, poradci a rádci, jsem zesmutněl také.

 A tak mne napadlo, že je možná dobře, že v otázkách průzkumu veřejného mínění ohledně oblíbenosti jednotlivých povolání není kolonka prezident. Ani kolonka kancléř prezidenta, či jeho poradce. Jsem tomu rád, neboť co je psáno, to je dáno. Vidět tabulku, kde za poslanci bude ještě prezident, by bylo pro většinu z nás zničující. Museli bychom se každý den stydět při pohledu do zrcadla. Museli bychom totiž připustit, že je to i naše vina.

 

Autor: Martin Štěpán | úterý 17.9.2013 8:18 | karma článku: 32,52 | přečteno: 692x
  • Další články autora

Martin Štěpán

Demokracie: Vlastní iniciativy není třeba, stačí se jen zařadit!?

Proč se Česká republika svíjí v porodních bolestech při zrodu nového režimu již takřka 25 let? Za účasti 10,5 milionů lidí se snažíme přivést na svět novorozence, kterému jsme dali jméno Demokracie. Porod je již příliš dlouhý a bolestivý a novorozenec nám to nijak neulehčuje. Proč se vzpírá? Proč s námi bojuje? Proč se mu na tento svět nechce? Že by věděl, co ho tady čeká? Tuší, jak to u nás, jeho rodičích bude mít těžké, nebo nám snad nevěří, že je opravdu vytoužený? Je jeho zdráhání způsobeno předtuchou, že ho při první příležitosti zaprodáme či vyměníme?

4.10.2013 v 8:18 | Karma: 37,05 | Přečteno: 706x | Diskuse| Společnost

Martin Štěpán

Milý Ježíšku, nechci žádnou Barbie! Dnes letí Upírky!

Když spadne ze stromu první list, je jasné, že prázdniny a letní radovánky jsou nenávratně pryč. A protože narozeniny a svátky jsme si odbyli v první polovině roku, jediná šance na získání nadstandardních dárků jsou Vánoce. Proto počínajíc zářím až do prosince je u nás doma na pořadu dne oblíbené téma Vánoce a dopis pro Ježíška. Děti pravidelně píšou, kreslí, vystřihávají a lepí obrázky svých vysněných hraček. Následně dopisy vloží do obálky, zalepí a dají na okno. Když tam dopis dlouhou dobu zůstane, vezmou ho, vyhodí a píšou nový až do prosince, když jednoho dne z okna zmizí.

3.10.2013 v 8:18 | Karma: 38,71 | Přečteno: 1802x | Diskuse| Společnost

Martin Štěpán

Ubytovny pro Romy: Parazitování na českém rasismu

Budování dalších vyloučených lokalit a dostupnost ubytovacích možností pro občany romské národnosti jsou už delší dobu žhavým politickým tématem při otázkách vytahování peněz ze státního rozpočtu či při otázkách bezpečnosti majority. Obecně vzato, sestěhování Romů do ubytoven či bytových domů patřících jednomu majiteli, je s oblibou nazýváno jako parazitování na chudobě. Je tomu opravdu tak? Je důvodem požadování vysokého nájemného v těchto ubytovnách opravdu zájem pronajímatelů „ždímat“ chudé případně stát v podobě příspěvku na bydlení? A když tomu tak opravdu je, co nám reálně brání s tím skoncovat?

2.10.2013 v 8:18 | Karma: 40,28 | Přečteno: 5832x | Diskuse| Společnost

Martin Štěpán

Když dno je ten cíl, aneb SPOZ do parlamentu!

Který název Zemanovy partaje je správný? Je toStrana Přátel Opilého Zemana nebo Strana Práv Organizovaného Zločinu? Mít více názvů se v marketingových příručkách považuje za kontraproduktivní kvůli špatné identifikaci subjektu. Je toto hlavní příčinou, že v některých průzkumech předvolebních preferencí Zemanovci ztrácí a hrozí, že se do parlamentu nedostanou? Nebo je to silným podceněním inteligence občanů?

1.10.2013 v 8:18 | Karma: 38,96 | Přečteno: 1217x | Diskuse| Politika

Martin Štěpán

Vidím sklenku z půle plnou, nebo jí nevidím vůbec

Staré pravidlo, které výstižně popisuje dva typy lidí opačného postoje, zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista je ten, kdo ji vidí z půle prázdnou.“ My Češi jsme ale za poslední léta této pradávné formulaci udělali přítrž a podle nových zvyklostí pravidlo zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista sklenku nevidí vůbec, neboť ji někdo ukradl.„

30.9.2013 v 8:18 | Karma: 39,53 | Přečteno: 2149x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka

2. května 2024  5:42,  aktualizováno  18:55

Přímý přenos Poslanci se přeli o vládou navrženou změnu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí...

Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  18:53

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Omyl i zneužití. Poznat predátorské časopisy není vždy lehké, říká akademik

2. května 2024  18:48

Publikování v časopisech, které se tváří jako vědecké, může být jen omyl nebo i dlouhodobá snaha...

Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura v Česku udělá příští vláda, říká Fiala

2. května 2024  14:35,  aktualizováno  18:25

Dvacet let od vstupu do Evropské unie Česká republika stále nepřijala společnou evropskou měnu...

  • Počet článků 37
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3266x
Myslím, tedy jsem.