Který jazyk je nejtěžší na světě

Mnoho jazykových odborníků se snaží najít odpověď na otázku: který jazyk je na světě nejtěžší. Podle lingvistů na tuto otázku nemůže být dána jednoznačná odpověď. Všechno totiž záleží na tom, jaký jazyk je váš mateřský. Neurofyziologové přesto věří, že Čínština a Arabština jsou nejobtížnějšími jazyky. A to zejména pro rodilé mluvčí těchto jazyků, jejichž mozek při učení musí vynaložit nejvíce úsilí.

Lingvisté tvrdí, že schopnost učení se nového jazyka je dána zejména stávající jazykovou výbavou. Např. pro Ukrajince nebo Čechy není příliš těžké naučit se rusky, i když je ruština považována za jeden z nejtěžších jazyků světa. Oproti tomu pro turecké nebo japonské studenty může být až nemožné naučit se rusky.

Z pohledu blízkosti jazyků může být obecně nejtěžší baskičtina, jelikož nepatří do žádné jazykové rodiny a není blízká žádnému živému ani mrtvému jazyku.

Guinnessova kniha rekordů uvádí jako nejtěžší jazyk Chippewa, kterým hovoří indiánský kmen Ojibwe žijící v Severní Americe. Na druhém místě je uváděna haidština, kterou se mluví na souostroví Haida Gwai, na severozápadě Severoamerického kontinentu. Tabasaránština, původní jazyk malého etnika žijícího v Dagestánu, je společně s eskymácko-aleutskými jazyky a čínštinou považována za velmi obtížný jazyk.

Čínština, japonština a korejština jsou považovány za jazyky nejobtížnější z pohledu psané formy. V Japonsku děti chodí do školy 12 let. Polovinu z této doby se věnují pouze dvěma předmětům: japonštině a matematice. K dokončení školy musí japonští studenti složit zkoušky, které testují jejich znalost celkem 1850 znaků. Abyste si v Japonsku mohli přečíst novinový článek, potřebujete znát alespoň 3000 znaků.

Vědci z amerického Jazykového institutu ministerstva obrany sestavili žebříček nejtěžších jazyků na světě. Mezi nejsnadnější jazyky (pro rodilé mluvčí angličtiny) byly vybrány afrikánština, dánština, nizozemština, francouzština, haitská kreolština, italština, norština, portugalština, rumunština, španělština, svahilština a švédština.

Skupinu středně obtížných jazyků tvořila bulharština, daríjština, perština, němčina, (moderní) řečtina, hindustánština, indonéština a malajština.

Následující jazyky jsou považovány za obtížné: amharština, bengálština, barmština, čeština, finština, (moderní) hebrejština, maďarština, khmerština (kambodžská), laoština, nepálština, filipínštona (tagalština), polština, ruština, srbochorvatština, sinhálština, thajština, tamilština, turečtina, vietnamština.

A poslední skupinu tvoří nejtěžší jazyky světa pro anglicky mluvící studenty: arabština, čínština, japonština a korejština.

Je zajímavé, že hebrejské a arabské jazyky, které patří mezi semitské jazyky byly zařazeny do různých obtížností. Tato zvláštnost platí i pro rodilé mluvčí těchto jazyků. Výzkum vědců z Haifské univerzity zjistil, že přečíst arabské texty je těžší pro Araby než pro Židy či Brity. Důvod je jednoduchý: lidský mozek zpracovává psané znaky těchto jazyků rozdílně.

Je všeobecně známo, že funkce pravé a levé hemisféry jsou odlišné. Pravá část mozku je zodpovědná za řešení abstraktních úloh a šablon pro zpracování informací. Levá část se zaměřuje na rozpoznávání řeči a textů. Pravá hemisféra je zodpovědná za intuici a díky ní chápeme metafory. Levá část zvládá rozeznat pouze doslovný význam slov.

Izraelští vědci analyzovali aktivity mozku při čtení a rozpoznávání slov mezi rodilými mluvčími angličtiny, arabštiny a hebrejštiny. Dobrovolníci se zúčastnili celkem dvou experimentů. Během prvního jim byla ukázána slova i nesmyslné kombinace písmen v jejich mateřském jazyce. Respondenti museli určit, zda má slovo nějaký význam. Vědci během této činnosti sledovali rychlost a správnost odpovědí.

Během druhého pokusu vědci ukazovali subjektům slova současně na pravé a levé části monitoru. Mozek tedy musel zpracovávat symboly jak pravou, tak levou hemisférou současně.

Výsledky byly velmi zajímavé. Anglicky a hebrejsky mluvící dobrovolníci dokázali snadno rozeznávat slova za pomocí obou z hemisfér nezávisle na sobě. Výsledky arabsky mluvících respondentů ale byly odlišné. Při čtení arabštiny nedokázali používat pravou hemisféru bez pomoci údajů z levé. Ukázalo se, že při čtení písmen v arabštině se aktivují kognitivní systémy mozku. Pokud tedy chcete rozvinout schopnosti svého mozku, doporučují vám vědci z Haifské univerzity pustit se do studia arabštiny.

Podobné rozdíly byly objeveny i při pokusech s čínštinou a angličtinou. Zatímco při poslechu angličtiny používali zkoumaní dobrovolníci pouze levou hemisféru, při poslechu čínštiny byly aktivní obě půlky mozku.

Spousta čínských dialektů má čtyři hlavní tóny a mozek proto musí být ve střehu celý, aby zpracoval tento druh informací. Naproti tomu, čínská gramatika patří mezi nejsnadnější na světě – slova nemění svůj tvar.

Angličtí rodilí mluvčí, kteří se věnují studiu jazyka odborně, tvrdí, že angličtina není tak snadná, jak se zdá. Angličtina se stala mezinárodním jazykem z jiných důvodů, než pro svou jednoduchost. Anglickou gramatiku je totiž obtížné správně pochopit a naučit se. Angličtina je snadná pro mladé lidi, jejichž mateřštinou je románský jazyk (francouzština či italština).

Článek byl zveřejněn na blogu Jazykové.cz.