Píši tento příspěvek přesně den po doběhnutí mého třetího půlmaratonu v životě (Ústecký půlmaraton 16.9.2012). A ačkoliv jsem svým okolím považován za exota, co uběhne víc než většina z nich ujde :-), jsem úplné NIC proti lidem z knihy Born to run - Zrozeni k běhu.
Ke knize jsem přistupoval hodně skepticky z pohledu člověka, co nemusí moc knihy o sportu a o běhání zvlášť. O to větší bylo pro mne překvapení, jak zajímavá a přínosná kniha to je.
Zápletka je vlastně velmi jednoduchá. Autor knihy, novinář a běžec amatér, se vydává za tajuplným kmenem Tarahumarů, žijícím v rozpálených kaňonech Sierra Madre v Mexiku, aby zjistil v čem tkví jejich tajemství běhu. Tito indiáni jsou podle legend nejlepšími ultramaratonci na světě a 100km vzdálenosti jsou pro ně denní chleba. Postupně jejich tajemství odhaluje a nakonec se zúčastní spolu s dalšími “pošuky” z celé Ameriky velkého závodu. Toť vše k cestopisecko-dobrodružné části, která je napínavá a splňuje všechny atributy, které od podobné literatury člověk očekává. V knize je toho ale naštěstí mnohem víc.
V průběhu mexického dobrodružství plného indiánů, drogových pašeráků a kaňonů, kde nepřipravený člověk umírá do jednoho dne, vkládá autor mnoho vsuvek, které pro mě byly nejzajímavější částí knihy. Autor totiž velmi šikovně dávkuje argumenty, vědecké a historické důkazy o tom, jak vůbec člověk k běhání přišel. Proč my lidé vlastně běháme a k čemu nám to matka Evoluce nadělila. Nejsme rychlejší než predátoři a většině z nich neutečeme, ani na strom pořádně nevylezeme. Nejsme ani rychlejší než většina ostatní zvěře a zajíce nebo antilopu těžko dohoníme. Pointa toho všeho pro mě byla celkem překvapivá a bavilo mě, si v průběhu čtení knihy skládat celý obrázek dohromady. Proto to nebudu vyzrazovat :-).
Autor také celou knihu šije do korporací jako Nike, které dle svých slov “naučili svět běhat”. Postupně na příkladech a rozhovorech s trenéry a lékaři ukazuje, že vynález sportovní obuvi s odpružením je nejhorší věc, co se našim nohám mohla stát a vznikají díky ní mnohá zranění, které naši předkové neznali. Několikrát během knihy jsem měl sto chutí moje boty zahodit a zkusit běhat naboso :-). Být PR manažerem v Nike, Adidas apod. tak mám z téhle knihy noční můry. Pro někoho je to nová móda, pro jiné životní styl, ale už i tyto velké společnosti začaly dělat boty, které se nesnaží změnit miliony let evolučního vývoje člověka a jde jim o to, aby noha o botách co nejméně věděla. Možná jste viděli už i v ČR boty ala “pětiprsty” apod.
Knihu mohu doporučit všem, kdo rádi běhají a je jedno zda jsou to kilometry či maratony. Několikrát během čtení jsem dostal obrovskou chuť si jít zaběhat, že jsem přestal číst, nasadil boty a vyběhl ven. Nehonil jsem žadný čas, nechal doma stopky i měřič tepové frekvence, prostě jsem jen běžel, koukal kolem sebe a nasával radost z pohybu, z pohybu, který nám lidem je vlastní už stovky tisíc let.
Born to run - Zrozeni k běhu
Zapomenutý národ a tajemství nejlepších a nejšťastnějších běžců světa
Christopher McDougall
Mladá fronta, 280 stran
Více o autorovi najdete na jeho Twitteru.
