Lavina zemědělských protestů se šíří Evropou

S ukončením zemědělských prací začínají zemědělci v EU protestovat. Motivy jsou různé, ale všechny mají jednu spojující linii. To je špatná ekonomická situace v zemědělství.

Navíc plánovaný podpis dohody s Mercosurem, je pro zemědělce červený hadr ukazující aroganci moci politických orgánů. Ty na jednu stranu uvalují na zemědělce v EU další a další povinnosti, zvyšující náklady a zavalují zemědělce byrokracií a pak hodlají otevřít dveře agrárním dovozům ze zemí, kde nic takového plnit nemusí.

Francie v čele protestů

Není překvapující, že protestují zemědělci ve Francii, kde se tento týden uskutečnilo mnoho protestů. Zemědělci např. zablokovali přístav v Bordeaux, v departmentu Corréze zablokovali jednu logistickou zónu, kde se nacházejí velkosklady obchodních řetězců, zablokovali dálnici poblíž Paříže a vysypali tam odpad a udělali z něj něco jako hroby pro zemědělství aby upozornili: „Agriculture is dying“ že „Zemědělství umírá“. V prefektuře Dordogne v jižním středu Francie zemědělci udělali grilování klobás z masa z místních chovů, zvali lidi a hovořili s nimi o problémech v zemědělství, mezi kterými je nyní na prvním místě obchodní dohoda EU-Mercosur. Tu vidí jako veliké ohrožení pro evropské zemědělství. Zemědělci ve Francii tak na mnoha místech protestují a veřejně dávají nesouhlas s dohodou EU-Mercosur a také hlavně to, že chtějí bránit svoje farmy a budoucnost zemědělství ve Francii. Na jedné straně část zemědělců chce v zemědělství skončit, protože jsou pokročilého věku, nemají nástupce anebo se dostali do dluhů apod. Ale na straně druhé mnoho zemědělců má zemědělský majetek po rodičích (řada z nich jsou zemědělci min. v páté generaci), práce v zemědělství se jim stala koníčkem a chtějí to bránit. A nechtějí být vmanipulováni do role obětního beránka. Setkávají se s lidmi ale i místními politiky a kladou otázku: Proč by Francie potřebovala jihoamerickou zemědělskou produkci, když té své má dost?

Také španělští zemědělci upozorňují na problémy v zemědělství

Zemědělství je pro Španělsko, které patří mezi největší agrární producenty v EU, velmi důležité. Čtyři země společně (Francie, Německo, Itálie a Španělsko) vyrábějí přes polovinu zemědělské produkce EU. Většina farem letos ve Španělsku má velmi nízkou rentabilitu a pokud budou nízké ceny pokračovat, budou muset v příštím období skončit, protože se v konkurenci třetích zemí neudrží...Také ve Španělsku se na podzim obnovily lokální protesty zemědělců se stížnostmi na obchodní dohodu EU-Mercosur. Aliance zemědělců upozornila, že nelze španělský venkov obětovat. Zatímco španělští zemědělci jsou proti této dohodě, protože jim sebere trhy a odbyt, vrcholní španělští politikové (včetně premiéra Pedra Sáncheze) jsou pro. Španělští zemědělci v tomto týdnu opakovaně a intenzivně kritizovali obchodní dohodu EU-Mercosur, protože dle nich tato dohoda může evropské zemědělství ukončit. Euronews hovořil s několika farmáři a hlavními zemědělskými organizacemi ve Španělsku. Všichni jsou proti dohodě EU-Mercosur. Cipri Guillén, farmář a mluvčí Španělského vinařského družstva, řekl: „Navíc je nepředstavitelné, že nás Evropská unie, která vznikla na ochranu svých členských zemí, nechává pracovat v nevýhodě a v nekalé soutěži se třetími zeměmi“. 20. listopadu Unie španělských zemědělských svazů a svazů chovatelů hospodářských zvířat požádaly premiéra Sáncheze, aby obchodní dohodu EU s Mercosurem nepodepisoval a postavil se na stranu zemí, které Mercosur zablokují.

I v Polsku se řeší budoucnost zemědělství

Obdobně jako ve Francii - i v Polsku došlo k obnovení protestů zemědělců. Obdobně jako ve Francii - i v Polsku je vláda proti dohodě EU s Mercosurem. Wiadomości Rolnicze Polska 20.11. oznámily, že neoficiální stanovisko vlády Polska k obchodní dohodě je, že premiér Donald Tusk a ministr zemědělství Czesław Siekierski budují koalici proti dohodě Mercosur (uvedl to státní tajemník na ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova). Cca před dvěma týdny polský premiér Donald Tusk v rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem řekl, že jeho postoj k dohodě s Mercosurem je v souladu s postojem Macronovým. 19.11. se ve Varšavě před Sejmem konal zemědělský protest a tisková konference zemědělských organizací, kterou organizovali také mladí zemědělci. Také polští zemědělci jsou názoru, že „toto je dohoda, která zruinuje polské a evropské zemědělství“. Zemědělci do centra Varšavy přivezli černou rakev s nápisem „Polské rolnictvo 2004-2024“ a transparent s nápisem „Zelený úděl=hlad“. Zemědělci se také ohradili proti přetrvávajícím tlakům proti živočišné výrobě a proti nejrůznějším pokusům o její znemožňování. Další zemědělský protest bude na polsko-ukrajinské hranici od 23.11. až do konce roku 2024.

Přidává se i Německo

Hospodářské výsledky zemědělství v Německu se nezlepšují, ale naopak zhoršují: Zisky zemědělských podniků, kde vlastník pracuje na plný úvazek, se dle údajů Asociace zemědělských komor v řadě spolkových zemí mezi roky 2024/2023 sníží v rozmezí o 29 % - 52 %. Mnozí si kladou otázku – co bude dál? Situaci komplikuje politická nestabilita způsobená pádem vlády. Zemědělci z východní spolkové země Sasko-Anhaltsko žádají protesty uspořádání voleb do Bundestagu v co nejkratším termínu, aby nová vláda ihned začala řešit jejich problémy. 18. listopadu navíc němečtí zemědělci přijeli do Francie a podpořili zemědělské protesty ve Štrasburku kde mj. zablokovali most Evropa vedoucí přes řeku Rýn a přes hranici mezi SRN a Francií.

Nespokojenost zemědělců po velkých vlnách zimních a jarních protestů je v SRN velká (a to hlavně na východě země). Balíček pomoci do zemědělství v létě 2024 předložený (nyní už rozpadlou) vládou - v zemědělské praxi vůbec nezafungoval. Část zemědělců protestovat prozatím nechce a vyčkává, jak to dopadne s menšinovou vládou. Část zemědělců už nechce čekat na nic a volá po celostátních protestech. Bavorská organizace Hand in Hand svolává na 23. listopad 2024 protest do Berlína.

Na nohou jsou i zemědělci v Británii

Neprotestují zemědělci jenom ve EU, protesty zemědělců probíhají i v Británii. Tam jsou zemědělci vládouzklamaní a mnozí si myslí, že labouristická strana postupuje tak, jakoby venkovu a zemědělcům vyhlásila válku. Obdobně jako EU, i Velká Británie chce podepisovat obchodní dohody se zámořím (jako např. s Indií do konce r. 2024) a ví se, že takové dohody půjdou na úkor evropských i britských zemědělců. Potravinová suverenita země většinu politiků nezajímá. Mnozí britští zemědělci vidí, že jsou poslední generací zemědělců a že jejich děti to už nechtějí dělat. Když labouristický premiér Starmer nedávno přijel do Walesu, přivítali ho rozzlobení zemědělci v protestní jízdě traktorů. 19. listopadu probíhal další velký protest zemědělců v Londýně a bylo to hlavně kvůli vládnímu záměru od r. 2026 navýšit daňové zatížení zemědělců. V akci bylo 20 000 zemědělců. Zemědělci drželi transparenty s nápisy jako např. NO FARMERS NO FOOD NO FUTURE (žádní zemědělci, žádné jídlo, žádná budoucnost). Zemědělci upozoruňují na špatnou zemědělskou politiku. Z dřívější zemědělské politiky EU nazbylo nic a adekvátní náhrada prozatím není. Tom Bradshaw, šéf Národního svazu britských farmářů, varuje, že pokud vláda navýší daňovou zátěž zemědělců, povede to ke kolapsu farem a negativně to ovlivní potravinovou bezpečnost Velké Británie.

A co Česko?

Obrovská nespokojenost je i u našich zemědělců. Ekonomické problémy mají především produkční zemědělci, na které dopadají nízké ceny hlavních komodit a špatná zemědělská politika vlády. Ta situaci ještě zhoršuje. Krácení národních podpor, zvyšovaní daní a zavádění nových regulací, které jsme si vymysleli sami zemědělcům vadí. Přístup vlády je o to více zvláštní, kdy si sama některé negativní dopady zemědělské politiky zanalyzovala, vyhlásila, že je třeba především středně velkým produkčním zemědělcům pomoci a pak jim zvýšila daně v době, kdy jiné státy hledali cestu, jak ekonomický tlak na své zemědělce zmírnit. Naši zemědělci navíc musí bojovat s jedněmi z nejvyšších cen energií, plynu atd. . Již v loňském roce poklesla významně ziskovost zemědělců a dle průzkumu Zemědělského svazu jich necelá třetina skončila ve ztrátě. Ani letošní rok na tom není lépe. Propad cen zemědělců u nás se sice v říjnu, po 16 měsících propadu, zastavil, ale za celé období leden-říjen 2024 jsou stále o 8,5 % nižší než loni. Stále více zemědělských podniků a farem tak již není schopno ekonomické realitě čelit, a tak aby nezkrachovaly, nabízí je vlastníci k prodeji. Zemědělci jsou tak pod velkým tlakem a část z nich nepřekvapivě volá po pokračování loňských protestů.