Krize duševního zdraví u francouzských zemědělců vede k většímu počtu sebevražd

Probíhající krize, pokles příjmů, růst dluhů, byrokracie, nízké platy, nízké důchody, vysoké pracovní nasazení, žádná dovolená. Výsledek. Problémy duševního zdraví a každé dva dny spáchá sebevraždu jeden francouzský zemědělec.

Dnes s trochu jiným pohledem na problematiku zemědělství. Dovolím si zkušenost odjinud, přesněji z nejvíce agrární země v EU tj. Francie. Ta je známá mj. svou silnou podporu zemědělců.

Před zahájením zemědělské výstavy „Salon de l’Agriculture“ v druhé polovině února zorganizovala organizace Mutualité Sociale Agricole (MSA) debatu o duševním zdraví francouzských zemědělců.

V reakci na to se na problém duševního zdraví a sebevražd v zemědělství zaměřila i francouzská státní televize France24. France24 výslovně upozornila na to, že Francie je největším zemědělským producentem v EU a přitom v ní dojde každé dva dny k sebevraždě jednoho zemědělce. Francouzské zemědělce stále více tíží probíhající krize, pokles příjmů, růst dluhů a byrokratická zátěž. K tomu mají oproti francouzští zemědělci nízké platy, nízké důchody, vysoké a dlouhé pracovní nasazení, žádnou dovolenou a k tomu čelí veliké administrativní zátěži.

Jeden z oslovených zemědělců Michou popisuje zemědělskou realitu slovy: „Největší problém je, že neexistují žádné záruky za ceny zemědělských produktů, které prodáváme. Jeden den může být v pořádku a druhý vypukne například válka na Ukrajině. To byla katastrofa. Ceny obilovin, hnojiv a pohonných hmot prudce vzrostly. Je to prostě nezvládnutelné.“

Současná situace v zemědělství vede k silnému ekonomickému tlaku na zemědělce. Podle zprávy Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bylo ve Francii v roce 2024 dvakrát více zemědělských domácností pod hranicí chudoby než je celostátní průměr. A úmrtí sebevraždou jsou o 43 procent častější u zemědělců než ve zbytku francouzské populace, uvádí zpráva MSA.

Jiný oslovený zemědělec v reportáži France24, upozorňuje, že rok 2025 pro něho bude rozhodující. Pokud se propadne do ztráty, bude muset s podnikáním přestat, protože by neunesl dluhové břemeno.

Již před téměř deseti lety, v roce 2014 spustila MSA volnou horkou linku otevřenou 24/7 s poradci a psychology specializujícími se na sebevraždu. A s podporou ministerstva zemědělství organizace také v roce 2022 zřídila síť dobrovolníků ve venkovských oblastech, aby pomohla identifikovat zemědělce, kteří potřebují podporu. Další pomoc nabízí i charitativní organizace Solidarité Paysans a také francouzská agrární komora, využívající dobrovolníky v regionech. Ale i když tyto formy podpory existují, situace francouzských zemědělců se nelepší.

Situace také odrazuje stále více mladých lidí, aby přebírali farmy a pracovali v zemědělství. Více než polovina francouzských farmářů je dnes starších 55 let.

Na psychiku francouzských zemědělců negativně působí také to, že i když v r. 2024 uspořádali rozsáhlé a masové protesty, tak se vlastně v praxi nic nezměnilo. Francouzská státní televize uvedla, že „rozsah a zuřivost zemědělských demonstrací vládu zaskočila“. K tomu také osud obchodní dohody EU-Mercosur zůstává nejasný (pozn. francouzská vláda se staví proti této dohodě). Jak již bylo zveřejněno dříve, mnozí francouzští zemědělci se bojí, že své farmy neudrží.

Pozn. Tato práce je 100% organicky napsaná. Nebyla použita žádná umělá inteligence, pouze lidská inteligence.