EU ničí zemědělce a proč nakonec budou muset potraviny zdražit

Zvyšování cel a poplatků zdražuje hnojiva. Hnojiva patří mezi nejdražší vstupy v rostlinné výrobě a jejich cena přímo ovlivňuje ekonomiku zemědělců. Jakékoliv zdražení či omezení dovozu se tak okamžitě promítá do jejich nákladů.

Hnojiva patří mezi nejdražší vstupy v rostlinné výrobě a jejich cena přímo ovlivňuje ekonomiku zemědělců. Jakékoliv zdražení či omezení dovozu se tak okamžitě promítá do jejich nákladů. To v situaci, kdy jsou ceny základních rostlinných komodit většinově pod výrobními náklady. Například cena pšenice je stejné úrovni jako před 17ti lety. Přesto to Evropská administrativa přehlíží a dále nákladově zatěžuje zemědělce, mj. právě i zdražováním hnojiv.

Co se děje na evropském trhu

Rusko místo omezovaného plynu do EU v posledních letech ve velkém vyváželo dusíkatá hnojiva. To mělo dopad na evropské výrobce hnojiv, kteří zastavovali výrobu, protože při evropské ceně plynu a elektrické energie nebyli schopni konkurovat těmto dovozům. Proto na jejich ochranu EK zavedla od 1. července 2025 dodatečné dovozní clo na hnojiva z Ruska a Běloruska. To samozřejmě zvýšilo cenu těchto hnojiv. V září 2025 byla cena dusíkatých hnojiv v průměru 372 €/t, což je o 51 €/t více než před rokem. Pomůže to sice výrobcům hnojiv, ale problém se přesune dál. Negativně to totiž dopadne na zemědělce, jimž se zvýšily náklady, které ale nemohou promítnout do realizačních cen rostlinných komodit jako je pšenice.

Další daně se chystají

Aby toho nebylo málo od 1. ledna 2026 začne platit CBAM, který zavede daň z CO₂ na dovážená hnojiva. Podle Rabobank se očekává další zvýšení cen hnojiv v roce 2026 např. u močoviny až o 15 %. To opět zvýší zemědělcům náklady.

K tomu se přidává i trh s energiemi: meziroční ceny plynu pro nedomácnosti v první polovině roku 2025 klesly jen v 7 zemích EU, ale v 18 zemích vzrostly, a to o 2,3 % až 39,8 %.

Jak to dopadá na zemědělce?

· Vyšší ceny vstupů

· Tlak na konkurenceschopnost – nákladově dražší produkce těžko konkuruje dovozům potravin ze třetích zemí, kde tyto náklady nemají.

· Přitom dovozy do EU z těchto zemí mají, díky uzavíraným obchodním dohodám jako např. Mecosur, stále růst.

· Nižší výnosy – farmáři logicky omezují dávky hnojiv nebo jejich načasování, což se podepisuje na výnosech. A nižní výnosy zase dopadají do ekonomiky a ziskovost zemědělce.

· Nerovné podmínky v EU – rozdílné dopady cel a energetických nákladů v jednotlivých státech narušují jednotný trh.

Zeměděci se snaží bránit

Toto jen jedna z mnoha věcí, které tíží a likvidují zemědělce v EU. Proto se zemědělci v EU brání a protestují. Loni byly protesty ve 22 zemích EU a i nyní probíhají v některých zemích demonstrace zemědělců také. Největší protest se připravuje na prosinec do Bruselu, kam se sjedou zemědělci ze všech zemí EU. Nedělají to rádi nebo pro zábavu, ale nemají ale jinou možnost, jak se bránit.