Krátký smyšlený příběh, jehož podobnost s událostmi jinde ve světě je čistě náhodná. V Mexiku vypukly nepokoje poté, co prezident odmítl připojení Mexika do jednoho obranně ekonomického paktu se všemi středo a jihoamerickými zeměmi a Kubou.
Během povstání lidu proti vládě a prezidentovi v Mexico City demonstrovaly svoji nespokojenost tisíce lidí. Mimo jiné jim vadila i vládní náklonnost k severnímu sousedovi. Proti demonstrantům zasahovala policie beze zbraní, aby nedošlo ke krveprolití. Mezi demonstranty se ale vmísili i drsní hoši z drogových mafií a začali házet po policistech zápalné lahve. Policajti tedy dostali zbraně, aby proti drsným hochům zasáhli.
Následující den začal masakr. Na obou stranách byli mrtví a později z rozhovoru ministrů zahraničí Kolumbie a Venezuely vyšlo najevo, že na obou stranách byli zastřelení z jednoho typu zbraně. Také svědectví a video záběry to potvrzovaly.
Mnoho indicií začalo ukazovat na to, že nepokoje vyvolal cartel jihoamerických států a vše z povzdálí zastřešovalo a financovalo Rusko. Konečně ruský náměstek ministra zahraničí pro střední a Jižní Ameriku přiznal, že Rusko už investovalo do Mexika 55 miliard rublů.
Nakonec se podařilo prezidenta i vládu svrhnout a k moci se dostali mafiáni s pomocí samopalů. V Tichém oceánu už byla ruská námořní flotila na dohled Mexické Kalifornie (Baja California - poloostrov sousedící s USA), kde měly svoji základnu USA na základě platných dohod s Mexikem.
USA se dosud do konfliktu nezapojovalo, kromě varování Ruska a jihoameričanů před eskalací násilí. Ale nyní, když byla ohrožena jejich bezpečnost, protože nová mafiánská vláda se netajila tím, že by se základny USA mohly stát ruskými zakladnami, se rozhodl americký prezident Obama jednat a dříve než se nová vláda vzpamatovala, připojil Mexickou Kalifornii k USA.
Mohl bych pokračovat dále, ale to je zbytečné. Nic z toho se nestalo a nedovedu si představit, že by se cokoli z výše napsaného stalo. Pokud by se však přesto tyto události staly, možná bychom se i dočkali realistických výroků našich vládních politiků a pravdivého zpravodajství mainstreamových médií. Ačkoli kdo ví...
