V souvislosti s událostmi několika posledních týdnů a měsíců musí napadnout nejednoho soudného člověka otázka, jak je to vlastně s demokracií v západních zemích. Jak je to s podporou demokracie západních politiků a médií?
Kam se poděla demokracie?Vlado - www.freedigitalphotos.net
1. Referendum o Evropské ústavě
Francie a Holandsko odmítly dokument, který měnil tehdejší pravidla EU. Za normálních podmínek demokracie měla by být Evropská smlouva mrtvá. Ne tak v EU. Stačilo změnit název dokumentu. A tak se Evropská ústava přejmenovala na Lisabonskou smlouvu. Změnilo se pár nepodstatných věcí , ale princip zůstal zachován. Je tohle demokracie?
2. Referendum o Lisabonské smlouvě
Ve Francii a Holandsku, ani v žádné jiné zemi EU se již referendum nepřipustilo. Výjimkou bylo Irsko, které má ve své Ústavě, že dokument, který zasahuje do suverenity jejich státu, musí být schválen v referendu. Irové Lisabonskou smlouvu odmítli. V tu chvíli podle platných demokratických pravidel měl být celý proces ratifikace zastaven. Leč nestalo se. Irům bylo nařízeno referendum zopakovat a byly vynaloženy nemalé prostředky na marketing, aby to tentokrát vyšlo. Je tohle demokracie?
3. Pád vlády na Ukrajině
Několik tisíc násilníků se zápalnými lahvemi a s puškami svrhne legálně zvolenou vládu a prezidenta vyžene ze země poté, co tento prezident ustoupí několika ministrům zahraničí zemí EU. Státní orgány – parlament a vládu ovládnou nacističtí násilníci z Majdanu. Počet demonstrantů byl několik tisíc, možná desítek tisíc. Ukrajina má 45 milionů lidí. Žádné volby, které by posvětily změnu politického kurzu v zemi se nekonaly. Evropské západní země a USA (vzory a vývozci demokracie do celého světa) tuto vládu uznaly. Je tohle demokracie?
4. Referendum na Krymu
Pro odtržení od Ukrajiny se vyslovilo přes 95% z více než 80% voličů, kteří se dostavili k urnám. Západní země ale tento plebiscit neuznávají. Více směrodatné než referendum je pro ně asi násilné převzetí moci. Je tohle demokracie?
5. Odtržení Kosova
Trochu mimo výše uvedená témata, ale blízké téma odtržení Krymu. Kosovo vyhlásilo samostatnost po masivním bombardování Srbska a Kosova, během něhož pod radioaktivními střelami pilotů NATO zemřelo přes 4000 civilistů. Kosovo poté jako samostný stát uznalo mnoho zemí včetně USA a většiny zemí EU. V Kosově dnes vládnou lidé, kteří se podíleli na obchodu s lidskými orgány, ale západním představitelům tento fakt nebrání s Kosovem jednat jako s partnerem. Oproti tomu Krym se odtrhl od Ukrajiny úplně „sametově“ a hlavně demokraticky (onu „sametovost“ je nutno brát hlavně ve srovnání s tím, co předcházelo odtržení Kosova). Kdo tedy má podporu demokratických zemí?
Z výše uvedeného mi vyplývá jeden smutný fakt. Demokracie již v západních zemích dávno neexistuje. Pokud by existovala, nemohly by „demokratické“ země (politici a média) uznávat nacisty, kteří se dostali násilím k moci a zároveň odmítat referendum, v němž se přes tři čtvrtiny obyvatelstva jednoho autonomního celku rozhodne tyto nacisty odmítnout.
Zpravodajství iDnesu, Novinek, Aktuálně a jejich mateřských tiskovin a pohříchu i veřejnoprávních České televize a Českého rozhlasu na tento rozpor mezi slovy a činy západních politiků nepoukazují. Naopak ještě přilévají olej do ohně a rozdmýchávají protiruské nálady, aniž by upozorňovaly na historické paralely (Kosovo vs. Krym) a fakta o nedávných událostech v Kyjevě.
U komerčních médií je to věc jejich svědomí, ale u veřejnoprávních médií se nabízí otázka, k čemu taková veřejná služba vlastně je… Na obranu demokracie určitě ne. Ta je již dávno mrtvá. Nyní je to zase o něco víc patrnější.
