Mýty o euru a měnové politice

Bojovníci proti čemukoliv evropskému prožívají v posledních měsících euforii z problémů eurozóny. Hlasitý potlesk sklízí ten, kdo do eura nejhlasitěji kope, kdo hájí českou korunu a navrhuje vystoupení z EU. Upozorňuji tyto fanatiky, že bez EU a eura nebudeme ostrůvkem prosperity, ale ostrůvkem bídy. Složité vysvětlování začnu právě u eura a zkusím to tak, aby to bylo srozumitelné i pro člověka bez ekonomického vzdělání, který si občas přečte noviny.

1. Mýtus - Za krizi je odpovědné euro

Nikoliv, za krizi jsou odpovědné výlučně vlády zemí, které utrácely více, než dovoluje ekonomická situace. Evropa trpí vážným strukturálním problémem, který se dá nazvat heslovitě "sociální stát". To není dnes synonymum postarání se o sociálně slabé, ale synonymum neefektivity. Veřejné systémy nejsou schopny plnit funkce, pro které byly zřízeny, a jejich financování je čím dál obtížnější. Toto je jádro a podstata dluhové krize eurozóny, ale i zbytku Evropy.

Naopak, euro dalo mnoha státům prostor pro odstranění strukturálních problémů, přičemž některé tento prostor využily relativně lépe, jiné ho zahodily. Médii letí strašák 7% hranice výnosu státních dluhopisů, která je údajně kritická. Přitom je to hranice, na které se běžně většina států pohybovala před rozhodnutím o zavedení eura a spuštění systému ERM II v roce 1997. Najděte si statistiky veřejného dluhu Itálie, Belgie a Řecka v časové řadě za posledních 20 let. Jeden stát využil euro relativně lépe než druhé dva.

Samozřejmě, že se objevují hlasy militantních odpůrců eura, že euro umožnilo státům jen odkládání řešení problémů. Ano, to umožnilo, ale také poskytlo možnost je vyřešit. A co je problémem? Mizerné veřejné systémy. Před řešením tohoto problému se nedá utéci nijak, s eurem nebo bez eura. A není vina eura, že se politici rozhodli problémy neřešit.

2. Mýtus - Evropa není optimální měnovou oblastí, proto zde nemůže fungovat společná měna

Teorie optimálních měnových oblastí (dále jen OCA) dnes používají odpůrci eura jako svoji hlavní zbraň pro zdůvodnění, proč něco nejde. Přitom byla paradoxně tato teorie tvořena právě proto, aby umožnila zrod eura, případně i celosvětové měny, hledajíce odpovědi na otázku, jaké podmínky musí být naplněny, aby došlo k eliminaci rizik plynoucích ze společné měny. Nejen ekonomové vědí, že riziko se v životě eliminovat nedá a jedinou jistotou je smrt (pochopitelnější bude "kdo nic nedělá, nic nezkazí - kdo nic nedělá, neexistuje"). Evropa samozřejmě není OCA. USA však také nejsou OCA. OCA není ani Německo. Dokonce ani ČR.  Přesto tyto země společnou měnu mají, měli a mít budou.

Při zakládání projektu společné měny bylo definované nějaké makroekonomické minimum nezbytné pro její stabilitu. V době, kdy se projekt zakládal, nebyly ekonomiky zdaleka tak vysoce propojené jako dnes, přesto byla ekonomická kritéria vyhodnocena jako uspokojivá. Existence společné měny výrazně pomohla k jejich naplnění, vztah není implikační, ale ekvivalenční. Politická kritéria byla naplněna rovněž, po vládách se pouze chtělo, aby dodržovaly rozpočtovou disciplínu. Důvodem nebylo předlužení, ale prostý fakt, že schodky státního rozpočtu mají následky v inflaci, inflace má následky v úrokových mírách a jedna měna musí mít jednu úrokovou míru.

Důvodem povolení schodku ve výši 3% HDP byla obava z toho, že ekonomiky nejsou natolik dokonale sladěné, aby bylo možné vyloučit asymetrický hospodářský problém, který by vyžadoval vyšší výdaje státního rozpočtu. Navíc některé asymetrické problémy s nároky na výdaje nelze vyloučit nikdy, například povodně a jiné živelné katastrofy (hospodářská politika vlády se stále jako živelná katastrofa neklasifikuje, přestože má občas podobné následky). Předpoklad byl tedy pro běžné období vyrovnaný rozpočet, interpretace pravidla 3% ze strany médií a zejména politiků vypadá tak, že mít schodek do 3% HDP je OK. Není to OK.

Od roku 2005 se stal Pakt stability a růstu (SGP) bezobsažným cárem papíru po rozpočtových problémech Německa a Francie a neochotě za ně platit sankce. Pokud snad mají němečtí a francouzští politici pocit křivdy, že nyní musejí zachraňovat jiné země, mají ho neoprávněně. Nyní jedí, co si navařili.

Kdo zachrání Německo a Francii? Generování rozpočtových schodků napříč Evropou je důsledkem toho problému, na který narážíme pořád dokola - mizerné veřejné systémy. Jejich mizérie nemá nic společného s eurem a pokud ji nevyřešíme, budeme na tom vážně špatně.

3. mýtus - Vlastní měna by zadluženým státům pomohla

Historická mediálně-ekonomická poučka říká, že slabší měna znamená větší konkurenceschopnost. Rozvineme to. Oslabení měny znamená, že zboží z té země je na zahraničních trzích relativně levnější. Ale také to znamená, že v té zemi je zboží ze zahraničí relativně dražší. Pochopili jste, že se jedná o dvojsečnou zbraň? Ještě podrobněji na řeckém příkladu:

Návrat k drachmě by znamenal její prudké oslabování. Ti Řekové, kteří mají nějaké zdroje na účtech, tyto zdroje fakticky ztratí, protože se smaže jejich kupní síla. Pokud jsou nějaké dluhy denominované v euru, dlužník udělá bankrot. Mimořečtí věřitelé tak přijdou o svoje zdroje. Pokud jste v Řecku v době eura investovali do reálných aktiv, investice bude zmařena. Aby byla efektivní investice, musíte mít její návratnost. Počítáte se zpětným tokem výnosů v eurech. To se změní na drachmy, které neustále oslabují. Návratnost investice se protáhne za neúnosnou hranici. Přitom pozdější hodnota aktiv bude příznivá pro nové investory. Řecké zboží bude levné pro obchodníky. Důsledkem bude vysoká inflace a zbídačený řecký národ. Viděli jsme v Řecku dav pěti tisíc komunistů. Statisícové davy v ulicích spolehlivě vyženou turisty i investory. Elitní část řecké společnosti udělá exodus do EU. Budeme mít rozvojovou zemi v Evropě, kam budeme možná posílat humanitární pomoc.

I kdyby scénář nebyl tak černý, už jen možnost návratu Řeků k vlastní měně zamezuje zahraničním investicím dnes. Hrozí, že bude pomoženo dlužníku na úkor věřitele, což je nebezpečný, leč poměrně často se opakující precedens. Není správné, aby byly dluhy uhrazeny trikem, věřitelé ožebračeni a osud vašeho bohatství visel na politickém rozhodnutí jiných.

K tomu, aby oslabení měny vedlo ke zřetelné a rychlé prosperitě, jsou potřeba specifické podmínky. Země musí mít velké domácí přírodní zdroje a nízkou potřebu dovozů, aby vyráběla exportovatelné produkty. Minimálně benzín či naftu potřebujeme k ekonomické aktivitě všude a prakticky žádná země v Evropě je nemá. Pro jakoukoliv evropskou ekonomiku by byl návrat k vlastní měně a její devalvování takový šok, že by se z něho vzpamatovávala desítky let, stejně jako ekonomiky na ni napojené. Ostatně už není německá nebo česká ekonomika, je evropská ekonomika. Ekonomika už zfederalizovala jako důsledek volného pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu a informací. Svobodné hospodářské subjekty nějak nezajímá, že veřejné instituce zaostávají. Návrat zpět znamená jen zchudnutí.

Oslabení měny by třeba teoreticky pomáhalo Rusku, která má teoreticky vnitřně soběstačnou ekonomiku. Ale pokud vyváží přírodní bohatství, lze v tom spatřovat jeho levné rozházení do světa. Navíc na růst produktivity práce potřebujete inovace, ty zpravidla musíte koupit a zpravidla ze zahraničí.  Pokud na ně nemáte, neroste produktivita a zaostáváte čím dál více, čím dál více devalvujete atd. Zdroje jsou omezené, a pokud jich 100% věnujete na dobývání přírodního bohatství, těžko vám zbyde na jeho zpracování, pak ale musíte vše ostatní dovážet, opět v cizí měně.

Měna, respektive její devalvace, nemá skutečný pozitivní přínos na bohatství. Pro bohatství je potřeba dělat věci efektivněji. Zvyšovat produktivitu práce v soukromém sektoru, což ve svobodném tržním hospodářství není takový problém. Pořádně restrukturalizovat veřejný sektor už může být problém zejména po stránce politické, ale chceme-li užívat bohatství, musíme ho vyřešit, čím dříve, tím lépe.

Podle zásady 3x a dost zde prozatím skončím, nyní jsem zvědavý na zpětnou vazbu, dotazy, protiargumenty, cokoliv vás napadne.

Spinelli Group je iniciativa poslanců EP a občanů EU na podporu federalizace, ke které se můžete připojit:

http://www.spinelligroup.eu/manifesto

Na závěr facebookové stránky, na kterých můžete podpořit jejich myšlenku tlačítkem "to se mi líbí":

http://www.facebook.com/pages/Manifest-skute%C4%8Dn%C3%A9-pravice/129871750428882?sk=infoZde se můžete vyjádřit k tomu, že se pravicová vláda nechová zrovna jako pravicová.

http://www.facebook.com/pages/Vra%C5%A5te-n%C3%A1m-na%C5%A1e-pen%C3%ADze/187121848029500?sk=info Zde je myšlenka, že obce by měly peníze, které možná obdrží z nového RUD, raději rozdat svým občanům, než aby se je naučily utrácet.

http://www.facebook.com/pages/Chceme-vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD-rychlostn%C3%AD-limity/145327858865037?sk=info Požadavek na dekriminalizaci většiny řidičů, tedy navýšení obecných rychlostních limitů na dálnici a mimo obec.