EURO – Nezbytná nutnost, nebo jen ideologický symbol, soudruzi?
Kdo chce euro, může jej už dnes svobodně používat
Jedním z hlavních argumentů pro oficiální zavedení eura je údajná nemožnost komfortně používat měnu v každodenní praxi bez jeho státem posvěceného statusu. Jenže to, co řada politiků a zastánců eura opomíjí, je realita:
- Vedení účetnictví v eurech:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v § 24a umožňuje vést účetnictví nejen v české koruně, ale také v eurech, amerických dolarech či britských librách. Pro mnoho firem orientujících se na export nebo import proto není problém fakturovat či vyhodnocovat své hospodářské výsledky přímo v eurech. - Fakturace a platby:
Fakturace v eurech je běžnou praxí, a díky SEPA platbám nejsou přeshraniční převody v eurech v rámci EU/EHP zpoplatněny víc než tuzemské transakce v korunách. Podnikům se tak obchod s partnery v eurozóně usnadňuje – nemusí čekat na formální vstup do eurozóny. - Přirozená volba trhu:
Každý, kdo má ekonomický důvod používat euro, může a již tak dělá – ať už jde o velké exportní podniky nebo malé firmy, které se pohybují na trhu eurozóny. Nic jim v tom nebrání.
Z tohoto pohledu je tvrdý politický apel na oficiální „vstup“ do eurozóny spíše symbolický. Reálně už mnozí čeští občané a firmy eurem dávno disponují a v míře, v jaké je to pro ně výhodné, s ním také obchodují.
Argument „euro nás posadí k jednacím stolům“ aneb politický symbol
Často (včetně projevu prezidenta) se ozývá tvrzení, že bez eura není Česká republika v Evropě „rovnocenným“ partnerem. Samotný vstup do eurozóny se tak halí do hávu „první ligy“ či „jádra Evropy“. Jenže právě toto pojetí ukazuje, že mnohem více než o ekonomiku jde o politickou deklaraci příslušnosti k hlavnímu proudu Evropské unie.
- Rozhodování o hospodářské politice: Ani země bez eura nestojí mimo evropskou politiku. V mnoha klíčových oblastech – vnitřní trh, energetická politika, pravidla pro volný pohyb osob a zboží – se Česká republika beztak plně podílí.
- Ekonomická suverenita: Česká národní banka (ČNB) díky vlastní měně efektivně řídí monetární politiku s ohledem na specifické domácí potřeby. Přijetím eura bychom přijali jeden společný monetární režim, v němž bychom jen těžko hájili odlišné potřeby naší ekonomiky oproti například státům jižní Evropy.
Má-li tedy někdo obavu, že si „při vyjednáváních ani nesedne do hlavní místnosti“, měl by se spíše zamyslet, zda se nejedná o zbytečně přehnaný symbolismus, případně exaltovaná srvilita cizím zájmům. Ve světě, kde je komunikace mezi evropskými zeměmi na nejrůznějších fórech i tak intenzivní, není vlastní měna žádnou automatickou vstupenkou k zásadním rozhodnutím (ani bariérou její nepřijetí) – je to lež.
Koruna jako tlumič nárazů a výhoda pro domácí prostředí
Dalším opomíjeným aspektem je význam vlastní měny a vlastní měnové politiky pro stabilitu ekonomiky:
- Kurz koruny jako „nárazník“: V případě ekonomického šoku (např. prudký pokles zahraniční poptávky) pomáhá pohyb kurzu zmírnit dopady na exportéry či importéry. Pod jedním kurzovým režimem eura již taková možnost operativní reakce odpadá.
- Nezávislost ČNB: Samostatná centrální banka může rychle a cíleně reagovat na potřeby české ekonomiky, např. změnou úrokových sazeb. V eurozóně bychom se museli přizpůsobovat rozhodnutím Evropské centrální banky, která musí zohledňovat rozmanité ekonomické situace v řadě rozdílných členských států.
Ztráta těchto nástrojů může být pro malou otevřenou ekonomiku spíše rizikem. Pokud ovšem má někdo za to, že předvídatelný kurz a společná úroková míra jsou pro jeho podnikání lepší, i v tomto ohledu existují možnosti zařídit se už dnes (například formou zajištění kurzových rizik, vedení účtů v eurech apod.).
Tržní volba namísto plošného nařízení
Z čistě ekonomického pohledu je vlastní používání eura již dávno možné a do velké míry probíhá. Argumentace, že je nezbytné počkat na oficiální zavedení, aby byly dostupné všechny výhody eura, proto působí archaicky a v podstatě iracionálně. Dnešní tržní a legislativní prostředí (např. SEPA) se už přizpůsobilo společné měně tak, že pro firmy a jednotlivce s dlouhodobým zájmem o euro nevznikají reálné překážky.
- Kdo chce obchodovat v eurech, ať obchoduje v eurech.
- Kdo považuje českou korunu za pohodlnější, nechť zůstane u koruny.
Vše funguje poměrně pružně. Není tedy proč tlačit politickým rozhodnutím na něco, co již reálně funguje a co si účastníci trhu mohou svobodně vybrat.
Závěr: Ideologie namísto jasných ekonomických přínosů
Přijetí eura v České republice se stále více jeví jako ideologický symbol, který pro podporu v reálné ekonomice nepotřebuje žádné další opodstatnění než snahu „být v hlavním proudu“ či „zavděčit se“. Kdyby tu opravdu existoval všeobecný a akutní ekonomický zájem na plošném přechodu k euru, dávno by byl mnohem silnější tlak samotných firem a občanů na jeho zavedení.
Jinými slovy – pokud někdo v Česku potřebuje euro, už s ním operuje a nic mu v tom reálně nebrání. Politická prohlášení o nezbytnosti zavedení eura tak v současných podmínkách slouží spíše jako deklarace příslušnosti k eurozóně, servility a poslušné „normalizace“ než jako robustní ekonomický plán pro blaho tuzemských firem a občanů.
Martin Němec
Proč se Česko oteplovalo i proto, že jsme vyčistili vzduch
Když se řekne oteplování klimatu, většina diskuse se okamžitě stočí na oxid uhličitý. Jenže nad Evropou se během posledních čtyřiceti let odehrál ještě jeden obrovský klimatický experiment.
Martin Němec
Thomas Paukner a lidé, kteří se začali bát vlastních měřítek
Publikuje rozsáhlé texty o politických vazbách, veřejných zakázkách a lidech, kterým se standardní investigativa věnuje podstatně méně, než by odpovídalo jejich potenciálnímu dopadu. A co na to disent?
Martin Němec
Civilní cíl: válka o dvojí metr
Civilní infrastruktura je nejlákavější zakázaná zkratka — stačí vypnout proud a doufat, že se vypne i vůle protivníka. Dvojí metr určí, kdo smí.
Martin Němec
Operace Severní kompas (Grónsko) - příběh, který se nikdy nestal.
Tyto události se nikdy nestaly. Neexistuje záznam o tom, že by EU „přes noc“ vyslala do Grónska masivní kontingent (ani že by toho EU byla vůbec schopna), či dokonce zřídila prozatímní základnu jako odstrašení.
Martin Němec
Pravidla, síla a pokrytectví: proč je dnešní svět najednou čitelnější
Včerejšek odhalil zahraniční politiku bez morálních kulis – čistou reálnou politiku, v níž rozhoduje síla a zájem. Současně ukázal, kdo drží konzistentní hodnoty a kdo své postoje pružně ohýbá podle momentální potřeby.
| Další články autora |
Kolik toho víte o vesmíru?
Planety, černé díry, Měsíc nebo slavné vesmírné mise. Vesmír fascinuje lidstvo od nepaměti a dodnes...
Jste milovníkem italské kuchyně? Tak se ukažte!
Pizza, těstoviny, tiramisu nebo Aperol Spritz. Italská kuchyně patří bezpochyby k nejoblíbenějším...
V Letenských sadech hořelo, na nábřeží se odkláněla veřejná doprava
V Praze v Letenských sadech hořelo. Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů. Podle policie byl...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Tichý zabiják neodpočívá ani v létě. Horko umí zamávat se zdravím, pozor na tlak
Léto je období, kdy máme konečně pocit, že se život zpomalil. Dny jsou delší, kalendář méně...
Brouk z barmského jantaru s unikátními tykadly mění pohled na vývoj světlušek
Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z...
Po stopách Máchy: Dvoudenní výprava Kokořínskem nabídne hrady, skály i skvělé pivo
Karel Hynek Mácha tu našel svého Viléma, odehrála se zde bitva pěti armád a žízeň se tu hasí v...



















