Nácek na Ministerstvu ekologické diktatury

Ve sveřepém souboji bývalých kariérních komunistů se pan prezident tak nějak zasekl a nechce Andreji Babišovi odklepnout do vlády navrženého Filipa Turka, jenž byl poté, co vyplavala na povrch ta jeho všelijaká neonacistická extempore, předsedou Motoristů Petrem Macinkou tak nějak takticky přesunut z kandidáta na Ministerstvo zahraničí na možného příštího šéfa ekologických škůdců lidstva, kde by zcela jistě mezinárodně vyčníval o mnoho méně. Petr Pavel mimo to vypadá i dost neústupný ve věci Babišova střetu zájmů, ale to je jiná kapitola.

Nácek Turek se rozhodně nehodí na Ministerstvo zahraničí a ani do nějaké další reprezentativní státní funkce, to by byla hustá ostuda před celým světem. Jeho kandidatura na tato místa se prostě díky jeho rozporuplné minulosti na společenských sítích, mlhou zahalenému způsobu nabytí velkého majetku sedmdesáti milionů korun a tomu, jak se stále chová, evidentně přesunula z kolonky favorit do kolonky persona non grata. Ale mezi zelené extremisty na Ministerstvu ekologické diktatury by sedl jako pověstná Jandákova prdel na hrnec. Tam by v nejhorším zase tak nevadil a mohl by to tam trochu provětrat, řekl bych, no a Macinkův ústupek panu prezidentovi se mně tak zdá z tohoto ohledu docela dostatečný. Občané v demokratických volbách nějak volili a jako demokrat jsem toho názoru, že není vhodné se tuto volbu snažit pozměnit nějakým jiným mechanismem, i když výsledek nedopadl podle mých představ.

Při té příležitosti jsem si vzpomněl na jeden starý americký film se Sylvesterem Stallonem, není to klasika všech klasik John Rambo, jenž toho moc nenamluví a kromě nepříliš intektuálních výkřiků typu GRRR, HRRRMMM a tak podobně umí skolit letící helikoptéru hozeným šutrem, ale pohled do tehdy blízké budoucnosti, neboli akční sci-fi Demolition man. Film vznikl v devadesátých letech minulého století a je v něm zobrazená zajímavá vize Ameriky v roce 2030, tedy podoba světa, do kterého se díky zelené rakovině lidstva a nejrůznějším politickým aktivistům woke, cancel culture a podobně řítíme plnou parou, a jehož realizaci se politici jako Donald Trump, politicky orientovaný islám (ten však přichází s diktaturou jiného typu, abych byl spravedlivý), ale třeba i naši Motoristé, pokoušejí zastavit, nebo alespoň výrazně přibrzdit.

Zženštilý svět bez násilí, kde jsou všichni sledovaní kamerami a je zakázaný alkohol, cigarety, maso, sůl, pepř, reálný sex (sex probíhá na základě brýlí na virtuální realitu), lidstvo se reprodukuje v laboratořích, ve kterých se upravují vlastnosti spermií, všude jezdí elektrická auta a za každé sprosté slovo, které vyslovíte, Vám sledovací systém udělí okamžitě pokutu a ztrácíte jakési body na společenském kreditu, jak tomu je třeba již v Číně. No a je opravdu pitoreskní, že u nás tento eticko societální boj za jakési konzervativní hodnoty tzv. normálního světa představuje zrovna takový etalon idiotství typu Filipa Turka. To je opravdu na palici.