Motoristé a Klausův polibek smrti

Zatímco chcimíři tihleti a Putin kolaboranti všelijací mají plná ústa totality, přičemž Václav Klaus přirovnává současnost k padesátým letům a době tvrdé komunistické diktatury, proběhl v Praze sjezd strany Motoristů, který on-line celý odvysílal server iDnes a svobodně na něm vystoupil i Václav Klaus s kritikou současnosti, aniž ho někdo posléze zavřel do vězení, nebo po zrychleném soudním řízení definitivně a na věky věkův popravil a tak. Ach, tihle novodobí disidenti, nebo-li, lépe řečeno, ti, kteří se za ně jako Václav Klaus samozvaně prohlašují….

Motoristé jsou v té zkáze, kterou již stihla globálně napáchat zelená rakovina lidstva ruku v ruce s wokisty a cancel culture docela příjemný posun k nápravě způsobených škod, a nebylo by špatné, kdyby občané Matičky národů EU dobrotivé hodili zpátečku a začali v jednotlivých eurodistriktech a v eurovolbách volit trochu rozumněji. Myslím tím volit tak, samozřejmě, aby tendence k tendencím nabraly otočku směrem, jenž nemá v plánu zlikvidovat evropskou ekonomiku a ponořit občany EU do bídy a nejistot, ale to je na dlouhý pochod institucemi, jak zaznělo i na sjezdu Motoristů.

Ideologické zásady Motoristů mne zaujaly, musím uznat, že se jedná o příjemnou změnu a zároveň o docela podařenou provokaci. Asi se budou probírat všude možně a tak je pro úplnost připojím k textu:

1. Automobil není nepřítel

2. Člověk není nepřítel

3. klima není nepřítel

4. Energie není nepřítel

5. Uhlí není nepřítel

6. Průmysl není nepřítel

7. Trh není nepřítel

8. Koruna není nepřítel

9. Pravda není nepřítel

10. Svoboda není nepřítel

Na sjezdu vedle Václava Klause vystoupila se zdravicí i jedna ze dvou hlavních loutek Andreje Babiše, mám tím na mysli místopředsedu ANO Karla Havlíčka. Hned ve mně trochu zatrnulo, abych se přiznal. Pozvolný proces srůstání nadnárodní korporace Agrofert se státem byl naštěstí skvělým premiérem a moudrým státníkem Petrem Fialou zastaven, ale není vyloučené, že jeho pokračování se neúprosně blíží, aby bylo definitivně završeno a korunováno úspěchem velkolepým. Jestli budou Motoristé v partě s nadnárodním korporátem, tak je to zabité, řekl bych.

Ke gratulantům se krátkou video zprávou přidal i bývalý doživotní europoslanec a progresivistický konzervativec Jan Zahradil, jenž se od libertinského progresivismu momentálně přeskupil a zároveň přesypal do nové formy aktuálně moderního konzervatismu národního, jak ho sám nazývá a jež momentálně propaguje. Abych se přiznal, vzhledem k tomu, že ho považuji asi za vůbec nejúspěšnějšího machiavellistu na naší poplyšákové politické scéně, velmi by mne udivilo, kdyby se kolem Motoristů nějakým způsobem nepohyboval.

Petr Macinka, předseda Motoristů, má v plánu zvítězit nad ODS, jak prohlásil ve svém projevu na samý závěr sjezdu. To je určitě velká výzva a jsem zvědavý, nakolik Motoristé osloví dosavadní voliče ODS, ke kterým se počítám i já. Dění kolem Motoristů sice pozoruji se zájmem, ale ODS zůstávám nadále věrný, co se dá dělat.

Co se týče bulvární stránky věci, bude jistě pikantní, jestli s Motoristy prorazí zhrzený manžel a ekonom Vladimír Pikora, kterého jeho žena ekonomka Markéta Šichtařová vykopla z baráku a všechno to špinavé prádlo před posledními volbami do Evropského parlamentu mohutně propírala přes bulvár, což se jako marketingový tah neukázalo nejlepší strategií, anžto coby kandidátka za Svobodné v Praze totálně vybuchla. Vlastně mu i přeji, aby v tomto případě Boží soudy tyhlety zafungovaly jaksi, nebo co.

No a ten starej dobrej Václav Klaus? Těch polibků smrti již dal tolik, že mně to všechno dohromady splývá. Namátkou třeba těmhle národovcům od Bobošíkovic Hlavy vzhůru, nebo synkovi svému s národoveckou Trikolórou, kterou dokonce sám nakonec dorazil a bez mrknutí oka chladně sejmul a podobně, ten si do sbírky terčů v sobotu přihodil i Motoristy. Tak nějak nevím, no, jak tohleto hemžení politické nakonec dopadne, ale kdo ví….

Jako „kulturní“ vložku si dovolím přidat poslední flák, jehož českou verzi jsem dodělal minulý týden, teď mne ještě čeká verze francouzská. Je to takový pozitivní rockový popík o tom, jak den začal špatně, ale jak to nakonec všechno dobře dopadlo: