Den pravdy, 25. srpen ve Sněmovně

Skutečný pravičák, nebo pravicový žvanil a socialista v reálné politice? Brzy se uvidí. Stačí sledovat hlasování ve Sněmovně.

Den pravdy se s precizní mechanikou švýcarské hodinářské tradice neúprosně blíží a brzy vypukne rozhodující hlasování ve Sněmovně o Babišově novém zákonu. O kterém? No o tom, který najednou dovolí větší rozhazování peněz daňových poplatníků, než tomu bylo dodnes možné. Přesněji řečeno do budoucna umožní navýšení každého rozpočtu o deset procent více, než tomu bylo v platném právním řádu možné doposud.

Novelu rozpočtových pravidel ze dne 7. července 2026 vetoval prezident a postavil se tak na pozici, kterou by logicky měli zastávat poslanci za Motoristy, Svobodné a Trikoloru, tedy poslanci za strany a hnutí, která se vydávají za pravicová, což také znamená zodpovědná ke státnímu rozpočtu. Prezidentovu pravicovou argumentaci, která jako by vypadla z úst bývalé britské premiérky Margaret Thatcher, si můžete poslechnout na videu kliknutím na přiložený odkaz směřující k článku ze serveru iDnes.

Aby nedocházelo k nějakému zbytečnému nedorozumění, rád bych ještě jednou zdůraznil a vysvětlil, že se nejedná o nějaký konkrétní rozpočet na jeden rok, ale o novelu rozpočtového zákona, která do budoucna umožní navýšení rozpočtu, a tedy i dluhu o deset procent.

Poslanci za Babišovo hnutí ANO se obracejí k bývalé mase voličů sociální demokracie a komunistů, které hnutí absorbovalo. Nějakou zodpovědnost k rozpočtu od nich očekávat nějak moc nelze, je to pochopitelné a nic jim nevyčítám. Navíc se jedná o hnutí postavené na stoprocentním führer principu s naprosto jednoznačnou stranickou disciplínou, no a rozkaz šéfa bude striktně splněn homogenním hlasováním jako podle celuloidového pravítka, poslanci a poslankyně za ANO budou poslušně hlasovat jako jeden ženamuž.

Návrh novely rozpočtových pravidel ještě navíc narušuje dosavadní ústavní pořádek, neboť Ministerstvo financí by získalo možnost měnit po dohodě se správcem kapitoly návrhy financování parlamentních kapitol (Sněmovna, Senát, Hrad, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, ombudsman, Národní rozpočtová rada), kterým návrh výdajů doposud schvaluje sněmovní rozpočtový výbor. To znamená, že navrhovaná novela i po možném přehlasování prezidentského veta nenabyde platnosti a s největší pravděpodobností poputuje k Ústavnímu soudu.

Premiér Andrej Babiš naštěstí opět nedosáhl na kvalifikovanou většinu ve Sněmovně a nemůže tak měnit Ústavu ČR k obrazu svému. Současný systém a platný ústavní pořádek se však přesto nejrůznějšími oklikami neustále snaží přizpůsobit svému Orbán-Fico cíli, výše jsem jednu z nich uvedl. O jím a jeho lidmi vytvořeném deep state ani nemluvím... Myslím si, že je důležité, aby občané zůstali ostražití a pozorně sledovali všechny vládní pokusy o legislativní změny, ale to jsem již odbočil od hlavního tématu článku.

Takže den pravdy se blíží a bude opravdu zajímavé pozorovat, jakým způsobem budou hlasovat všichni ti mohutní slovní pravičáci typu Vladimíra Pikory, Filipa Turka, Petra Macinky, Borise Šťastného, Matěje Gregora, Gabriely Sedláčkové, Jiřího Bartáka, Igora Červeného, Libora Formana, Oty Klempíře, Miroslava Krejčíře, Vojtěcha Krňanského, Renaty Vesecké, Miroslava Ševčíka, Zuzany Majerové a samozřejmě i Libora Vondráčka, šéfa údajně superpravicových Svobodných.

Hin sa hukáže, kdo je opravdu pravičák a kdo je jen pravicový žvanil, ale ve skutečnosti socialista ve stylu „hlavně, že jsem u koryta a teče to na rodné bankovní konto“, solidarita sobě a tak.