Bratři Mašínové a Kajínek

Manželka pana prezidenta navštívila ve vězení našeho nejslavnějšího vězně, ukázala mu knihu fotografií z Lán, no a pan prezident poté prohlásil, že dá Kajínkovi prezidentskou milost. Možná by stačila jen ta milost, není mně úplně jasné, proč došlo i k tomu veřejnému divadlu ve vězení. Nemá cenu se tím zabývat podrobněji, jedná se o jeho ústavní právo a v tomto případě pan prezident jedná v souladu s Ústavou, což se nedá říct o velmi mediálním případě druhém, tedy odvoláním současného ministra financí.

Si říkám, že by také nebylo špatné, kdyby odbojová skupina bratří Mašínů dostala nějaký prezidentský řád, ovšem přiznám se, že se mně to zdá poněkud neuskutečnitelné. Mašíny vyznamenal jediný český politik a to byl starý dobrý široce rozkročený Mirek Topolánek, jenž se kdysi dávno pokoušel vytvořit pravo-levou centristickou politickou platformu jako v současnosti prezident Macron ve Francii a jenž skončil kvůli jakési trapné události v redakci časopisu hošanů.

Při té příležitosti stojí za to, abych upozornil na jednu věc. Z nějakého možná pochopitelného důvodu mají všichni bývalí a současní komunisté, ale i nekomunisté typu Václava Havla, z Mašínů husté kopřivky, přičemž Kajínek jim zase tak příliš nevadí. V závěru bych podotknul, že přístup k odbojové skupině bratří Mašínů považuji za jeden ze základních lakmusových papírků toho, jak jsme se vypořádali s odkazem komunistické totality. Ve světle oněch událostí musím konstatovat, že zatím příliš ne, asi to za nás budou muset udělat příští generace.