Proč jsem se stal Pirátem...

V čem se Česká pirátská strana liší od ostatních politických subjektů? Co mě vedlo k tomu, abych pro ni nejen volil, ale stal se také jejím členem? Tak na palubu, chásko nenechavá!

Pod slovem "pirát" se různým lidem vybaví různé postavy. Historikům pravděpodobně alžbětinský korzár Francis Drake, současným novinářům rebelové u somálských břehů, většině ostatních zase karibský pikaro Jack Sparrow. Podle některých etymologů lze význam slova "pirát" dohledat v latinském "pirata", které bylo derivováno z řeckého "peira", což v češtině neznamená nic jiného než "zkouška" či "test něčeho".

A tím se dostávám k tomu, co výraz "pirát" evokuje mně. Je to pro mě zkouška, zda se dokáži přenést přes obecnou představu pirátů jako ztracených existencí, potulujících se mořskými vodami, aby okrádali poctivé a nevinné mořeplavce.

K tomu, abych tuto povrchní představu mohl překonat, jsem se musel odhodlat si celou pirátskou loď osahat; od vlajky s lebkou nahoře na stěžni až po sudy se střelným prachem dole v podpalubí. Přísným pohledem ohodnotit jak posádku, tak kormidelníka. A v neposlední řadě sebrat kuráž a na pirátskou kocábku vstoupit.

Jakmile jejich loď poznáte z blízka, uvědomíte si, proč se pirátství těší v Evropě čím dál větší oblibě.  

Na rozdíl od některých jiných politických stran a hnutí v České Republice se pirátství formovalo tzv. "zdola". Vzniklo jako alternativní pohled na společnost 21. století ne z vůle jednotlivce, celebrity, nýbrž jako koheze reakcí občanů na společenský a politický vývoj u nás. Paralelně jako obyvatelé ostatních středoevropských zemí si i my, Češi, začínáme uvědomovat, že stávající levopravicový dualismus bez dlouhodobé vize, navíc hnijící zevnitř, brzdí náš růst, především ten technologický. Koncentrace podobných názorů vedla k utvoření České pirátské strany.

Tímto způsobem jsem se k Pirátům dostal i já. Hledal jsem stranu s výše uvedenou filozofií, ve které bych mohl realizovat své aktivní občanství, tedy podílet se na dění ve straně, ucházet se o důvěru mých spoluobčanů a prosazovat naše společné názory v českém zákonodárném plénu.

Zatímco ostatní politické subjekty kážou vodu a pijí víno, Piráti kážou to, co sami pijí. Organizační struktura strany byla a priori postavená tak, aby odpovídala nárokům moderní, přímé demokracie se systémem brzd a rovnováh. Máme tu vlastní vládu, parlament i soud, které se opírají o důvěru každičkého člena strany prostřednictvím tzv. Celostátního fóra. Členové mají moc orgány a jejich reprezentanty i odvolat.

Akceschopnost nejen dílčích odborů, komisí, předsednictva a výboru, ale i celého Celostátního fóra je zaručena díky internetu a svobodnému softwaru jako je Mumble. Každý člen tak má ve straně svůj hlas a právo vystoupit před ostatními, aniž by musel opustit svůj byt či dům. Plochá struktura strany a dělení moci zabraňuje tomu, aby byla strana monokraticky řízena shora, aniž by k tomu členové mohli cokoliv říci. Nelze napsat "členové na spodku pyramidy", protože slovo "pyramida" v případě České pirátské strany pozbývá významu. Všimněte si, že na začátku článku jsem psal o posádce lodi, o kormidelníkovi lodi, nikoliv však o kapitánovi lodi. 

Co dále mě přesvědčilo, abych se stal Pirátem? Naprostá absence klientelistických vazeb. Piráti tvoří naopak opozici vůči korupčníkům a jejich sférám vlivu. Zatímco jiná politická uskupení operují s velkým množstvím nedohledatelných sponzorů, Piráti takové kontakty nemají a dokázali, že je nepotřebují. V podstatě lze říci, že kmotři o ně ani zájem nemají, protože nemají kamarády ani na ministerstvech, ani v České televizi.

K mému rozhodnutí mi dopomohl i volební program Pirátů pro nadcházející předčasné volby. Dichotomické rozdělení programu na část "Proč?" a část "Jak?" vypovídá o tom, že jeho autoři hledali konkrétní řešení ke konkrétním problémům, místo aby pouze naplácali na kus papíru vágní hesla, která se shodují s jejich stranickou filozofií, jak to udělaly strany a hnutí jiná. Do očí bijící je kontrast použitých sloves: Piráti: "zavedeme", jiné strany: "prosazujeme", Piráti: "bude", jiné strany "musí", atd. atd.

Za piráty jsem dosud považoval delikventy, kteří neumí nic jiného než přepadávat jiné lodě a opíjet se v podpalubí. Dnes ale vím, že novodobý Pirát je spíše rebel než delikvent. A rebelové jsme u nás v dnešní době tak trochu všichni. Protestujeme proti zakořeněnému, přitom shnilému politickému folklóru, prázdným heslům a neschopnosti.

Je rozumné se domnívat, že jestli se po letošních volbách Piráti dostanou do sněmovny, zůstanou v opozici a do vlády se nepodívají. Já jsem ale nechtěl vstoupit do strany, která musí mermomocí vyhrát volby. Chtěl jsem se stát členem takové skupiny lidí, která si uvědomuje, že esenciálním slovem celého 21. století je slovo "informace". Skupiny lidí, která nevidí budoucnost ve vyspělé ekonomice s vysokým HDP, nízkou nezaměstnaností a dobrým ratingem ani v rozvinutém welfare státu s půl tunou přiděleného chleba ročně na obyvatele. To, po čem Piráti touží, je společnost informovaná, vzdělaná, sebevědomá a rovnoprávná. A to jsou adjektiva definující moderní, občanskou společnost.

A právě to je na pirátských myšlenkách krásné. Piráti nejsou direktivní; nechtějí nám říkat, co je správné a co je špatné, resp. kdo je správný a kdo je špatný. Naopak, nabízejí nám maximální otevřenost a informovanost za tím účelem, aby si každý mohl vybrat to své. Stoupencům liberalismu už teče slina po bradě.

Takováto otevřená společnost, to je běh na dlouhou trať. Domnívám se ale, že dlouhodobá politika je to, co Česku chybí. Nejen že věřím, já vím, že Piráti získají ve volbách do Poslanecké sněmovny za čtyři roky dvojciferný mandát. A já udělám vše, co bude v mých silách, abych Pirátům pomohl získat takovou důvěru občanů, která by jim k takovému volebnímu výsledku dopomohla.

Do té doby se budou Piráti pirátsky rvát, střílet a řvát, aby pomohli ve sněmovně prosadit klíčové protikorupční a proinformační zákony. Ať už z iniciativy své nebo za pomoci známého protikorupčního senátora Libora Michálka.

Piráti nejdou hlavou proti zdi, plují po proudu. Pomalu, uvážlivě, konstruktivně. Nehrají si na bohy, chtějí jen v klidu žít a surfovat. Nemají opravdového kapitána, sdružuje je stejná vize. Sami si foukají do plachet a pádlují vpřed. Nenechají se táhnout žádnou jinou lodí. Na palubě neexistuje nerovnost. Jen demokracie, pracovitost, znalostech technologických možností a společná vize.

Proto jsem se stal Pirátem.