Listovní tajemství? Soukromí? Osobní svoboda? Slušnost? Respektování? V dnešní podivné době se tyto pojmy už moc nenosí. V lidských sídlech i mimo ně přibývají po stovkách „bezpečnostní“ kamery, Policie ČR se chystá mapo
„Inteligentní“ sledovací systémy už dokáží rozpoznávat tváře a emoce chodců v ulicích, pojmenovávají každého jednotlivého člověka v davu, přiřazují k němu z archivu nashromážděná data, začínají všechny už nejenom natáčet a nahrávat, ale i odposlouchávat a kooperují i navzájem a zakreslují tak pohyb lidí ve městech do digitálních map.
Úřady vydávají nové průkazy totožnosti už jen s čipy, aby měli přehled o pohybu ve svém rajonu a stejně tak už činí i zaměstnavatelé, provozovatelé MHD, správci knihoven, majitelé plaveckých bazénů nebo zoologických zahrad…
Bankéři i obchodníci tlačí na klienty, aby používali karty a mohli tak podrobně sledovat jejich nákupy.
Z nebe shlíží stále dokonalejší špionážní satelity, letadly smí cestovat už jen lidé, kteří se podvolí skenerové svlékací proceduře na letištích a na svět se klube i zřejmě nejdokonalejší systém sledování lidí s pomocí létajících dronů, hlídkujících 24 hodin denně nad přidělenými okrsky ve městech i mimo ně, s kamerami v HD kvalitě…
Prožíváme sci-fi, nad kterou by i George Orwell, varující před Velkým bratrem, žasnul a dostal z ní možná škytavku :o)
Sleduje nás MP, PČR, ÚZČ SKPV, BIS, NSA, PRISM, CIA… a člověk by měl pomalu strach, že ho kontroluje i H2O, PVC, FOK, OÚNZ a ČSAD, jak o populárních zkratkách zpívá Ivan Mládek ve své písničce: http://www.youtube.com/watch?v=CMpzQeFKrYc
Otázkou je, jestli nám všechny současné „chytré“, „inteligentní“ a „moderní“ sledovací technologie skutečně pomáhají a jestli nás činí bezpečnějšími a… šťastnějšími.
Žijeme skutečně v bezpečnějším státě, než například před rokem 2 000, kdy bylo plošné sledování lidí pouze v plenkách? Ubylo od té doby výrazně trestných činů, krádeží, nepokojů?
Ano? Skutečně? :o)
A… jsme šťastnější?
Ano, souhlasím, většině lidí je úplně jedno, jestli si je na ulicích předávají jedna – druhé nějaké kamery, jestli si někdo kreslí mapu jejich pohybu s telefonem nebo bez něj, jestli někde existují podrobné záznamy o jejich příchodech a odchodech ze sauny nebo golfového areálu a většině lidí je také úplně jedno, jestli jim někdo čte a kontroluje soukromé dopisy – e-maily. Prostě si to nepřipouštějí nebo na takové věci raději nemyslí.
P. S. Mimochodem, pokud Vám například kamery nevadí a razíte zásadu „Kdo nic neudělal, nemusí se bát“ případně „Já jsem slušný člověk, mě ať si klidně natáčí“, zkuste si pro zajímavost odpovědět, do jaké míry jste ochotni míru tohoto sledování připustit. Mohou Vás kamery například non-stop sledovat v ulicích města či vesnice kde bydlíte? Mohou kamery non-stop sledovat Váš dům? Vaší zahradu? Mohou, non-stop, sledovat vchod do Vašeho domu - bytu? A souhlasili byste, kdyby chtěly úřady non-stop monitorovat dění ve Vašem bytě? Samozřejmě kvůli Vaší bezpečnosti. Připustili byste například non-stop natáčení ve Vašem obývacím pokoji? A co ve Vaší ložnici? A co ve Vaší koupelně? Co kdybyste třeba někdy uklouzli na kachličkách a uhodili byste se do hlavy, to by Vám existence bezpečnostní kamery zachránila život. Kam až jste kamerový systém ochotni vpustit?
A aby nedošlo k mýlce: podle současných zákonů smí například policejní kamery non-stop sledovat a nahrávat jen dění v ulicích. Interiéry Vašeho domu či bytu jsou pro ně teoreticky tabu. Teoreticky. Ve skutečnosti je už stále výkonnějších kamer v ulicích tolik, že Vám například bez nejmenších problémů nahlížejí do oken a pokud nezatáhnete závěsy, vidí už dobře nejenom do obývacích pokojů, ale i do zmiňovaných koupelen a ložnic…
A ještě jeden postřeh: kdosi přirovnal sledování kamerami k celonárodní povinné nudistické show. Jako by všichni dostali příkazem, že odteď musí chodit po světě nazí. Že Vám to vadí a že nechcete? Ale jděte, vždyť Vám přece nikdo neubližuje a nic jste neudělali, takže se nemusíte ničeho bát. Jde přeci jen o trochu toho soukromí…:o)
Je také pravda, že se mnozí nechávají sledovat a kontrolovat dokonce dobrovolně a rádi, například za příslib slevy v obchodech a nákupních centrech, nebo dobrovolně a rádi nejintimnější informace o sobě sami veřejně vystavují, například na facebooku, což je neodiskutovatelný fenomén současné doby.
A konečně také ano, některé sledovací systémy už skutečně pomohly k dopadení pachatelů závažných trestných činů (i když policisté o těchto případech mluví záměrně mnohem častěji, než o těch nevyřešených a statistiky jsou často tendenční a záměrně zkreslené).
Podle mého názoru ale přináší šmírování a špiclování daleko více škody než užitku. Jsme bezostyště obíráni a okrádáni o jedno z nejzákladnějších lidských práv: o soukromí. A to čím dál tím intenzivněji. Osobně bych se proto cítil mnohem šťastnější a svobodnější bez štěnic, kamer a jiných sledovacích zařízení v ulicích a bez dozorců, pátračů a kontrolorů života.
A protože si myslím, že je fajn nejenom nadávat, ale i přispět něčím pozitivním k dobru věci, rozhodl jsem se vymyslet univerzální a mimořádně jednoduchou šifrovací metodu, která může vrátit lidem, kteří o to stojí, alespoň část ukradeného soukromí a odebrané osobní svobody.
Hmm, proti špionážním družicím IMINT nebo kameře Městské policie na rohu, nad prodejnou maso-uzeniny, asi poslouží jako mrtvému zimník, ale k mnoha dalším činnostem může posloužit skvěle.
Bylo, nebylo, pohádka o tom, jak přišla na svět neprolomitelná šifra
Bylo, nebylo, kdysi dávno jsme si posílali s kamarádem ručně psané časopisy, efektně a poněkud hrůzostrašně nazvané Šedý přízrak a Sopka. A kromě dalších zajímavých témat jsme si psali i o šifrování. Jaké se ve světě používají nejčastější šifry? Jaké jsou nejdokonalejší? Existuje šifra, která je absolutně nerozluštitelná? A může být i tak jednoduchá, že by se dala upotřebit třeba právě při psaní Šedého přízraku nebo Sopky?
Jako kluci jsme takto slavně bádali a experimentovali, podobně jako pánové Bouvard a Pécuchet v seriálu Byli jednou dva písaři a… vymysleli jsme každý hned několik systémů kódování, díky kterým se naše časopisy staly, alespoň na čas, směsicí různých tajuplných značek a symbolů, byly k nepřečtení (často i pro nás :o) což vypadalo efektně i když k dokonalosti měly tyto snahy ještě daleko…
No a po letech, kdy má nejpropracovanější a přitom přímo směšně jednoduchá šifrovací metoda ležela v šuplíku, jsem se k ní vrátil. Oprášil jsem ji, ještě více uživatelsky zjednodušil, poskládal jsem o ní povídání, na jaké jsou kryptografové a matematici zvyklí a rozhodl se ji vypustit do světa…
A to už je současnost. Neprolomitelná šifra leží přede mnou a ještě předtím, než ji odtajním, Vám o ní mohu něco málo prozradit:
Simsalabim…
Představte si, že si můžete psát se svými blízkými dopisy bez toho, že by Vám někdo nakukoval přes rameno, četl si v přímém přenosu všechno, co píšete a ukládal by si kopie Vašich soukromých dopisů do své databáze.
Nebo si představte, že můžete volat, posílat SMS, fotky i videa z absolutně dokonale zabezpečeného telefonu. Z telefonu, který nemůže sledovat nikdo. NIKDO. A touto pravdou si můžete být stoprocentně jisti. Ne na 80%, ne na 90%, ale STOPROCENTNĚ. Nikdo již nebude nikdy schopen odposlouchávat Váš mobilní telefon.
Jste politik a chcete vést se svými nejbližšími spolupracovníky důvěrná a tajná politická jednání? Jste bankéř a hodláte rozebírat se svými kolegy choulostivé finanční operace? Nebo jste „jen“ obyčejný volající a chcete si telefonovat například se svou láskou bez toho, aby Vás slyšel někdo jiný?
Vaše soukromí Vám pohlídá nová kryptografická metoda zabezpečující absolutní a absolutně neprolomitelné soukromí.
Tato šifra umožňuje VELMI JEDNODUCHÉ zakódování textových souborů, fotografií, grafů, tabulek, ale například také telefonních hovorů, videí a dalších audiovizuálních informací… A JE SOUČASNĚ, Z MATEMATICKÉHO HLEDISKA, NEPROLOMITELNÁ.
Mňo, nejdřív neměla potvůrka ani název, pak jsem ji přeci jenom pojmenoval „Lavayova šifra“ i když si obvykle na podobných ceremoniích nezakládám, nikam se sebestředně netlačím, a celkem kašlu na to, jak vnímá okolí mé ego.
Neprolomitelnou šifru zveřejním na tomto místě na iDNES přesně za 24 hodin, zítra večer, v pátek 25. dubna 2014, ve 20.00. Jestli chcete, přesvěčte se a podívejte se.
Hezký den.
Martin Lavay
