Tady a teď: přikázal jsem umělé inteligenci zazpívat písničky ze svých snů

Žijeme v dramatických časech, kdy nám umělá inteligence začíná vstupovat do života. Neklepe, hrne se rovnou dovnitř. Drze, nekompromisně. Zkusil jsem ji nehostit, ale přinutit, aby mi sloužila.

Ano, ano, zažíváme „intelektuální“ převrat v přímém přenosu. To, co platilo před rokem už dnes neplatí, vývoj uhání kupředu. AI už v posledních týdnech nahradila mnohé textaře, spisovatele, překladatele, básníky (!), moderátory v rádiích, grafiky, ilustrátory, malíře a aktuálně šlape na paty i filmařům a muzikantům.

Je to skvělé i děsuplné. Dělat s tím ale nejde nic, vývoj nezastavíme. Možná… jen odstartovat jakousi „záchranářskou“ misi. Těsně před pohlcením AI tsunami vydat a zveřejnit co nejvíc osobních, lidských, autorských věcí. Za pár let, ale možná už jen měsíců, týdnů nebo jen dnů, už totiž AI může vytvořit díla podobná nebo dokonce lepší. Ano? Ne?

Už dlouhá léta razím zásadu, že výdobytky techniky je fajn využívat, ale zároveň je fajn se od nich nenechávat zneužívat. Rád vyrážím na cesty Pendolinem, ale mnohem raději a častěji se přemisťuji pěšky nebo na kole. Využívám nejsofistikovanější sdělovací techniku, ale můj pravěký mobil leží cíleně doma na stole, a já si mezitím spokojeně vychutnávám život – bez štěnice v kapse…

Podobně vnímám i současný střet světa lidí s umělou inteligencí. AI je strašákem, to ano, ale do doby, než ovládne svět, je myslím fajn AI i využít a zhmotnit si díky ní své sny. A to třeba i doslova.

Melodie ze snů

Mám zvláštní dar a jsem za něj vděčný: ve snech se mi zdají originální, doposud nikým neslyšené melodie - jakoby z jiných světů. Chraptivým hlasem si je uprostřed nocí už desítky let nahrávám. Shromáždil jsem jich už více než pět set…

Doposud to bylo svým způsobem spíš prokletí. V hlavě mi zněly vždy ideálně, můj hlas a ruce (při rozpačitém (ne)zpěvu a (ne)ladění klasických nástrojů) mě ale následně pokaždé zradily. Skrytá nádhera se klasickým způsobem proměnit ve slyšitelnou nedokázala. Až teď…

Začal jsem diktovat umělé inteligenci, jak má vše znít. Melodie ze snů i mé vlastní texty… A ona (ne)poslušně poslechla…

Jasně, podobný postup využívá v současnosti spousta lidí. Třeba během obědní přestávky naťukají do AI pár slov, navolí automatický výběr rýmů i melodii a během pár vteřin získají s pomocí AI legrační popěvek. Tak trochu kostrbatý, ale vtipný, a to jim stačí. „Lidé se chtějí bavit…“, jak pravil Josef Abrhám bodrému strýci ve filmu Vrchní prchni. Sociální sítě jsou tak už nyní plné podobně uměle vytvořených skladeb, které toho ale v sobě mají lidského jen velice málo.

Melodie a písničky, které Vám chci nabídnout, jsou jiné….

Tady a teď

První písnička se jmenuje Tady a teď. Existuje ve čtyřech barevných variantách.

TADY A TEĎ (BÍLÁ). Číslo jedna, ta nejdůležitější. Ta, která se nejvíce podobá původní písničce ze snu…

P. S. K bílé verzi přidávám i videoklip (ten dal spoustu práce :-) )

TADY A TEĎ (ŽLUTÁ). Smyčce, prostor, rychlost, dálky, vzletné vokály (schválně si pusťte refrén od 2.02)… Asi nejvíce radiová verze písničky :-)

TADY A TEĎ (MODRÁ). Snová jízda, pohoda i zpěvák, který je tak trochu mimo… :-)

TADY A TEĎ (RUDÁ). Melodická, drsná rocková mašina se valí prostorem. A ten závěr, ten šílený závěr…! :-)

Doplnění: Ke všem písničkám samozřejmě vlastním autorská práva (vytvořil jsem je s využitím placené verze konkrétní AI).

...

Vlastní originální melodie, vlastní texty plus dirigování fantastického orchestru konkrétní AI…

Jak spatřily písničky světlo světa krok za krokem:

• První byly mé melodie ze snů - to bylo to nejvzácnější a prazáklad všeho dalšího...
• Pak dlouhé chystání mnohovrstevných textů...
• Pak hra s rýmy, s texty, s rýmy, s texty, s rýmy...
• Pak skládání písniček jako takových: kdy přijde intro, sloky, refrény, instrumentální pasáže...
• Pak shánění mikrofonu, drátování a úprava počítače (starý PC nejdřív protestoval, potvora)…
• Pak hrubé nazpívání první písničky mým strašlivým hlasem...
• Pak dlouhé toulání po netu: testování programů, které umějí převést zpívanou melodii do not nebo ji přímo zahrát…
• Pak zkoušení těchto programů, hledání připomínek dosavadních uživatelů a odhalování jejich silných stránek a slabin...
• Pak výběr toho, dle mého názoru, zatím nejlepšího konkrétního programu a zakoupení jeho měsíční profi licence (naštěstí to nebylo moc)…
• Pak další studování příruček, jak se s touhle potvůrkou pracuje...
• Pak nahrání mých popěvků do konkrétní AI...
• Pak maratón dirigování konkrétní AI prostřednictvím desítek speciálních příkazů - je to docela kostrbatý a složitý proces: připomíná programování nebo tvorbu webových stránek...
• Pak korekce výsledků a ladění (to se konkrétní AI pěkně vzpouzela). Hmm, tady je umělá inteligence zatím ještě v plenkách, velmi špatně se ovládá, je neposlušná a moc toho neumí…
• Pak přemýšlení o videoklipech: nejprve pečlivá tvorba scénářů, výběr hlavních hrdinů a atmosféry…
• Pak výběr stovek tematických free obrázků na mé původní texty - z konkrétní free fotobanky. Všechny musely být volně šiřitelé…
• Pak výběr výběru z výběrů...
• Pak ořezávání těchto obrázků konkrétním programem do příslušného formátu...
• Pak rozhýbání každého z těch obrázků umělou inteligencí na konkrétních webových stránkách. A upřesnění pohybu doplňujícími příkazy…
• Pak z desítek takto čerstvě vzniklých krátkých videí výběr těch nejlepších (u každého obrázku jsem záměrně nechal vygenerovat tak tři, čtyři, lehce rozdílné). Byl to vizuální maratón...
• Pak, hurá, konečně velké finále: z těch desítek střepů a střípků skládání celého videoklipu. Jednotlivé rozpohybované obrázky na sebe musely nejenom obrazově navazovat, ale i přesně zapadnout do melodie a rytmu písničky (u každého obrázku - videa to byla hra s dobou jeho trvání – desetinami i setinami vteřiny, rychlostí, prolínáním, posunováním tam a zpátky, zkracováním, prodlužováním…). Vše se dělo v jistém pravěkém, ale uživatelsky docela přívětivém programu…
• Pak stažení a další úprava celého videa…
• Pak další převod několika formátů…
• Pak tvorba promo textů…
• Pak drobnost: výběr titulních obrázků na konkrétní webové stránky, jejich speciální ořez a zbarvování a případně jejich jednoduchá proměna opět v jistém AI programu (například aby se dívka na titulní stránce tohoto článku dívala přímo do objektivu)…
• Pak vložení celého videa na jisté internetové stránky, naprogramování technické omáčky okolo a vyplnění dotazníků o videu na těchto jistých internetových stránkách (to už byla rutina)…
• Pak příprava anglického překladu textu písniček, kontrola načasování a jejich vložení opět na jisté internetové stránky…
• Pak novinka: soukromý konkurz, studování materiálů a výběr firmy - distributora videí na weby a sociální sítě - aby se písničky dostaly úspěšně do světa…
• Pak výběr konkrétní firmy z tohoto konkurzu: nakonec vyhrála jistá konkrétní firma a vyplňování jejich nekonečných dotazníků - samozřejmě, jako už ve většině případů výše, opět v angličtině a chtěly, ty potvory, zase úplně cizokrajné formáty třeba pro zvuk i speciální ořezy a formáty foto...
• Pak vložení upoutávek všude možně...
• A pak už… Simsalabim: slavnostní finálové zveřejnění prvních písniček s videi na jistých konkrétních stránkách…

A… výsledek máte před sebou.

Příjemný poslech...

...

Doplnění: v textu, v podrobném návodu, byly původně jmenovány konkrétní weby a společnosti, díky kterým spatřily písničky světlo světa. Po zablokování článku na iDNES jsem tyto konkrétní údaje na doporučení editorů v textu vynechal...