Kdo drží české koruny, má smůlu. Po intervencích ČNB se koruna propadla k 28 Kč za euro, čímž se dostala vůči euru na pětileté dno. K dolaru oslabila rovněž, testuje dvouleté dno. Dovozy zdraží, což pocítí každý - zdraží se potraviny, benzín i další importy. Zaplatíme prostě opět víc. Úspory v korunách se ale budou znehodnocovat i nadále. Po poklesech finančních trhů zlevnily akcie, také zlato a stříbro je na atraktivních úrovních.
Česká národní banka by si zasloužila nové označení: svými intervencemi nepokrytě obírá občany o úspory. Spíše by se hodilo označení Česká PROTInárodní banka. Nejde o hru se slovíčky nebo o laciné vtipkování. Intervencemi proti domácí měně dosáhla ČNB propadu kurzu české koruny vůči euru na pětileté dno. Logicky oslabila koruna i proti dalším světovým měnám: vůči dolaru vidíme dvouleté minimum.
Co to znamená pro běžného občana?
Za prvé jde o zdražení dovozového zboží, a toho je v běžném spotřebním koši většina. Dovážíme jak obilí, tak brambory, ovoce, mléčné výrobky i maso. Jedinou útěchou může být fakt, že aktuálně komodity zažívají dlouhodobý medvědí trh, čili cena komodit na burze klesá. Každopádně zlevnění čeští občané nepocítí - pokles cen komodit na světových trzích bohužel zničí devalvace české koruny.
V důsledku toho poklesne kupní síla, prostě si za běžnou výplatu člověk koupí stále méně. Stačí ostatně porovnat cenu potravin a energií třeba před rokem s aktuální realitou. Za tisícovku si prospět koupíme méně a méně. A po dnešku bude opět hůře. Otázkou je pouze, kdy se znehodnocení české koruny promítne do běžných maloobchodních cen.
Také úspory na bankovních účtech mají opět menší hodnotu. Proč? To jsme si vysvětlili v předchozích odstavcích - za úspory si střadatel koupí stále méně a méně. A bohužel tomu bude tak i nadále. Poslední statistiky naznačují, že Evropě dochází pomalu dech. Jediným tahounem evropské ekonomiky je Německo, zatímco Itálie dnes technicky spadla opět do ekonomické recese. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se netají ochotou aplikovat stejný postup, jaký v tuzemsku používá Česká národní banka: znehodnotit euro a tím se (po kolikáté už?) pokusit nastartovat chřadnoucí evropskou ekonomiku. Klín se vytlouká klínem ...
Tím se roztáčí spirála i pro českou korunu. Nižší hodnota eura donutí Českou národní banku opět k dalším intervencím proti koruně. A hodnota koruny, potažmo hodnota úspor, opět klesne. Začarovaný kruh? Ano, v ekonomice eurozóny postavené na zásazích centrálních bank, je to prakticky neřešitelná hádanka. Jestli to někoho utěší, v USA je to stejné ... a Číně pomalu dochází dech.
Eskalace konfliktu na Ukrajině opět přilévá olej do ohně. Finanční trhy zažívají otřesy a velké denní propady. Index strachu VIX roste. Nicméně v každé kritické situaci jsou také pozitivní momenty: poklesy akciových trhů upouštějí páru z cenové bubliny, klesající ceny akcií by mohly opět přilákat kupce. Také drahé kovy, tradiční pojistka proti inflaci, nejsou v aktuální situaci nijak drahé. Cena zlata se stále drží pod 1300 USD a investiční stříbro lze nakupovat při spotové ceně pod 21 USD.
Kdo prožil na finančních trzích léta 2008-2011, ví o paradoxu rizik: Velké propady přinášejí dobré nákupní příležitosti, které se opakují jednou za cca 7-10 let. Možná stojíme na počátku této šance. Připraveným štěstí přeje. Co dělat v situaci, kdy česká koruna oslabuje, jsem již psal mnohokrát na svém osobním blogu (viz link v textu pod mojí fotkou).
