Nelíbí se vám nějaký právní předpis? Práskněte ho!

Nemůže být prosperita tam, kde se stát sice na oko tváří jako příznivec volného trhu, ale ve skutečnosti se chová jinak a podnikání všemožné komplikuje. Je to škodlivé především proto, že právě podniky a podnikatelé – nikoli stát a jeho úředníci – tvoří v každé ekonomice hodnoty, a tak jim rozumní politikové musejí stavět do cesty co nejméně bariér. Kdybych chtěl ideologizovat, musel bych teď napsat, že socialisté různého zbarvení vlastně všemožnými bariérami podnikatele otrávit chtějí – jejich snem je, aby lidé nepodnikali, aby nebyli nezávislí, protože takoví lidé obvykle mají malé pochopení pro všemožné předvolební sliby o zvýhodnění toho či onoho.

Všichni si asi vzpomínáme, jak před lety ministryně zdravotnictví prosadila povinnost prodávat krájený chleba, ale především také plněné pečivo jako koblihy nebo koláče zásadně balené. Nedbala na protesty obchodníků a zaštiťovala se, že jde o požadavek EU. Přestože se brzy ukázalo, že EU pouze doporučuje „zachovat při prodeji podobných výrobků co největší hygienu“, trvalo skoro čtyři roky, než se vyhlášku podařilo zrušit.

Řadu podobných hloupostí se podařilo odstranit už předposlední vládě, kdy na MPO seděl kolega Martin Říman. Ale byl to jen začátek – věcí, které komplikují podnikatelům život, je pořád neuvěřitelné množství, a proto si i s nynější vláda dala do programového prohlášení slib, že bude administrativní a podobnou zátěž dále redukovat.

Zatím jsme na MPO provedli analýzu zhruba 50 legislativních předpisů týkajících se vstupu do podnikání, uvádění výrobků na trh, sdílení dat, statistických zjišťování, daňových povinností či povinností vůči ochraně životního prostředí. Jen dva příklady:

• Podle § 15 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb. je podnikatel povinen při uvádění nebalených krájených masných výrobků uvést na obalu datum a čas krájení. V malé provozovně, kde se krájí salámy přímo před zákazníkem, je takové ustanovení zcela zřejmě absurdní, přesto je platné.
• Podle § 40 odst. 1b) zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích musí provozovatel autoškoly, taxislužby nebo autopůjčovny na takzvanou technickou (STK) už po jednom roce, ačkoli se jedná o nové vozidlo, které je v záruce. Takový provozovatel zaplatí orientačně o 5 000 Kč víc a musí věci věnovat zhruba o 8 hodin více času, než běžný uživatel vozidla, který žádnou z uvedených činností nevykonává a na STK může jít poprvé až po čtyřech letech.

Tyto dva a další absurdní paragrafy necháme brzy padnout. A jestli snížení regulace, které prosadila ODS už před koncem roku 2009, ušetřilo podle odborných propočtů českým firmám administrativní náklady v hodnotě přes 9 miliard korun, nové padlé paragrafy by mohly přinést úsporu minimálně dalších 8 miliard.

Vedle toho chceme samozřejmě usilovat o eliminaci nových předpisů, které by na jedné straně snižovanou zátěž zase na straně druhé zvyšovaly. Proto zavedeme do legislativního procesu test hodnocení dopadů regulace na malé a střední podniky, který zvýší šanci, že budou podobná problematická místa právních předpisů odhalena předem.

A jako součást téhož tématu chceme rovněž usnadnit činnost především malým firmám zavedením zásady, že podobné specializované vyhlášky či vládní nařízení budou ve své účinnosti koncentrovány do několika málo dní v roce, například k prvnímu dni pololetí. Dosud totiž vycházely naprosto chaoticky kdykoli, takže podnikatelé museli prakticky soustavně sledovat, co si na ně zase stát vymyslel! Současně s novým právním předpisem bude také do budoucna zveřejňován jeho výklad ve formě metodického pokynu, který podnikatelům zjednoduší porozumění novým požadavkům.

I když se tématu budeme i nadále věnovat, je jasné, že mnoho absurdit nám z pohledu úředníka či politika kdesi na ministerstvu může zůstat skryto. Proto i nadále věříme, že sami podnikatelé nás na ně budou upozorňovat. Apel na závěr je tak jasný: „Nelíbí se vám nějaký předpis nebo některý z jeho paragrafů? Práskněte nám ho!“