Již několik týdnů plní média zprávy o pohřešované Aničce. Bohužel, fakta kolem tohoto případu se mění v jen stěží pochopitelnou vlnu polopravd a emocí. Už tak rozvířenou hladinu rozčeřily plány společnosti CERD vytvořit veřejný seznam pedofilů. Od realizace registru firma upustila. Jiří Jehlička, jednatel společnosti, ve zprávě uvedl jako důvod přílišný zájem „silových orgánů“ a špatné světlo vržené na jména iniciátorů projektu. Celou zprávu naleznete na adrese pod článkem.
Projekt vytvoření registru dlužníků se mi od začátku, kdy jsem o něm zaslechl v médiích, zdál jen jako plácání do vody. Nepřipadalo mi, že by to mělo něco přinést, spíše, že se někdo chce svézt na mediálním zájmu. Více jsem se tomuto problému nevěnoval. Obrat přišel až po zhlédnutí pořadu České televize Kontexty (odkaz je rovněž pod článkem). Hosty pořadu byli pan Jiří Jehlička, dále advokát, sexuolog, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, katolický kněz a matka, jejíž dítě před lety zmizelo. Na první pohled vcelku vyvážená diskuze. Překvapením bylo, že pro vytvoření veřejného registru „pedofilů“ byl pouze pan Jehlička. Ani maminka zmizelého Honzíka se k registru nepřiklonila. Celý pořad pak přinesl spoustu otázek.
Lidé, kteří se v novinách dočtou o sexuálním deviantovi, jenž znásilnil dítě a pak jej třeba i zabil, pohnuti touto zprávou chtějí pro viníka často nejvyšší trest. Je to pochopitelné. Pravděpodobně bych uvažoval stejně, zvlášť pokud by se něco podobného událo v mém okolí. Nicméně, pár slov k tomu, jak to probíhá. Po dopadení je pachatel obviněn. Měl jsem napsat spíše podezřelý, protože i v případě, že trestný čin spáchal, je stále nevinný – presumpce neviny je u nás stěžejním principem soudnictví. Následuje soudní proces a až po usvědčení je pachatel prohlášen vinným, je odsouzen a nastupuje výkon trestu. Proč to píši? Registr pedofilů uváděl, jako jeden ze svých cílů, i zveřejňování osob, se kterými se vedl soudní proces, který neprokázal jejich vinu. Měli tedy být uváděni na černém, hodně černém, seznamu lidé, kteří jsou stejně nevinní jako já, nebo jako vy. Lidé, co třeba jen někde zaparkovali auto ve stejnou dobu, kdy se tam stal násilný čin.
Pokračujme dál. Máme pachatele, jenž byl usvědčen, a byl mu uložen trest. Naprosté většině společnosti se trest bude zdát nízký a nejraději by požadovali zločincovu hlavu. Proč ale? Komu to prospěje? Trest není zadostiučinění pozůstalým. Trest je pro vraha, aby cítil vinu a čin nezopakoval. Navíc, pokud je člověk duševně nemocný, dlouhé vězení pro něj nemusí být vhodným trestem. Nemusí si jej uvědomovat. Ba ani výjimečné tresty za tyto činy neprokážou výchovný charakter pro odrazení dalších násilníků - vedou je často pudy, nepřemýšlejí. Mnohem důležitější než výše trestu je, jak bude s pachatelem dále naloženo a jaká opatření přijmeme, aby svůj čin nezopakoval. Můžete tvrdit, že léčba, která spíše umirňuje deviantovy pudy, stojí příliš mnoho peněz, ale zkuste vyčíslit, kolik bude stát smrt vašeho dítěte. Vazba a následná léčba násilníka není dle mého názoru špatnou investicí. Je to investice do naší ochrany.
Jestliže si deviant odsedí svoje, případně podstoupí léčbu, je potrestaný – byla mu vyměřena adekvátní výše trestu, proto jej nemusíme trestat vícekrát. Cítí vinu, a jak jsem se dozvěděl ve výše zmíněném níže odkazované pořadu, je pod státním dozorem a v zájmu léčby se má začlenit zpět do společnosti. Další otázka: „Proč by měl být uveden ve veřejném registru ‘pedofilů’?“ Brání mu to v začleňování, což kazí efekt léčby. Stejně jako všichni chtěli jeho hlavu, když stanul před soudem, stejně nepřiměřeně k němu budou přistupovat i nadále. A ochrana dětí? Žádná. Lidé si maximálně podrbou, zanadávají, možná i přebytek fyzické síly vybijí. Budete sice vědět, že blok od vás bydlí trestaný za násilné činy na dětech, možná je budete vodit do školy, jenže je stejně nebudete hlídat celý den a v šatně je po tělocviku překvapí nový školník, který na žádném seznamu není, protože mu zatím stačilo dívat se děvčatům pod sukně… nebo jen proto, že zaměstnavatel nemá možnost proklepnout si opis trestního rejstříku svých zaměstnanců a soukromý poukazovatel hold nestíhá monitorovat vše.
Připravovaný registr měl spoustu nedostatků. Nerespektoval soukromí člověka, nerespektoval ochranu osobních údajů ani presumpci neviny, nerespektoval zákony České republiky. V podstatě neřešil prevenci ochrany dětí, ale jen fušoval do řemesla státu, a to nepříliš efektivně a šťastně. I přesto, že jsem zde uvedl pouze negativa, nemůžu projektu registru pedofilů upřít zásadní přínos – otevření diskuze a poukázání na nedostatky v systému, co se týče ochrany dětí před sexuálními devianty. Dokázal totiž využít prahnutí médií po senzaci. Teď snad už jen vést kampaň, dobře formulovat petici a předat ji na příslušná oficiální místa.
Jen pro upřesnění, jak upozorňoval pan prof. Brichcín – pedofil není automaticky zvíře prahnoucí po pohlavním ukájení se na dětech.
Zpráva CERD
http://www.centralniregistrdluzniku.cz/tiskove-zpravy,5806.htm
Kontexty ČT
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10267384380-kontexty/
