Nelze psát o "katolickém odporu", ale o odporu některých jednotlivců. Šlo o marginální záležitost. Daleko větší byl třeba "sociálně demokratický odpor".

Pěkné a poučné

"Skupiny protinacistického odporu v církvích však byly izolované a nebylo jich mnoho.  Církve vystupovaly otevřeně proti nacismu jen tehdy, pokud ohrožoval jejich teologickou nebo morální autonomii. Jedinou náboženskou organizací, která kladla rozhodný a vytrvalý odpor nacismu, byli Svědkové Jehovovi, kteří se ocitli mimo zákon nedlouho poté, co nacisté převzali moc."

Dále jste se taktně vyhnul 3. nejmocnějšímu muži Vatikánu za Pia XI. i XII. biskupu Hodalovi a jeho vyloženě profašistické orientaci.

     Tento muž po II. sv. válce "uklidil" do Argentiny všechny špičky katolicko-fašistického ustašovského režimu, který pobil v "souladu" se svojí katolickou orientací cca 750 tisíc pravoslavných. Při této genocidě pravoslavných balkánští katolíci vzorně spolupracovali s muslimy.

     Blahoslavení Kard. Stěpaniče Janem Pavlem II. cca v r. 1998 je pouze a jedině marným zametáním stop.

Alois Hudal se jmenoval.

Při volbách v r. 1933 získali fašisté tolik hlasů, že pro ně muselo hlasovat min 50% katolíků. Za předpokladu, že pro Hitlera hlasovali všichni protestanté.

A na to jste přišel jak? Ve skutečnosti, pokud by nacisté získali hlas všech protestantů, neměli by samozřejmě hlas ani jednoho katolíka. Samozřejmě se bavíme o březnových volbách. O listopadových volbách, v nichž kandidovala jediná strana, se jako o volbách vůbec mluvit nedá...

To se rudemu Petrikovi a rezjirovi libit nebude.Ode men karma (i kdyz jsem lutheran).

Ale líbilo by se mi, kdyby jste zjistil, kolik bylo mrtvých, když se luteráni a katolíci zabíjeli mezi sebou. Tím samozřejmě myslím i evangelíky, hugenoty a všechny odnože luteránské církve.