dobře

Jsem strašně ráda, že jsem dočetla do konce,protože pointa stojí za to:) Husa nám neupálili katolíci, Hus byl sám katolíkem a nikdy z této církve nevystoupil...Ne, že by se tím nějak zásadně měnil můj názor na Husovo upálení (upálili ho prostě lidi - ono je to prvotní odsouzení normální i dnes, pokud má někdo "kacířské" postoje). Ale přiznám se, že mne nikdy nenapadlo podívat se na to z tohoto úhlu pohledu...sám byl katolíkem a nikdy z této církve nevystoupil.

Zájemcům doporučuji M.Jan Hus od Dr.Jana Sedláka 1915. Husitství mi připomíná dnes často používané obraty rebelové / teroristé. Každopádně má autor pravdu o úpadku našich zemí, ze kterého jsme se možná dodnes nevzpamatovali. Poctivá Husova kritika neřestí v církvi se stala postupně násilím plodící králem podporovanou ideologii. Ještě za Husova pobytu v Čechách bylo několik věrných katolických kněží zavražděno. Hus hlásal nesmysl o neposlouchání pána, který zřešil a jiné bludy, které nejsou srovnatelné ani s prostým rozumem. Byl tehdejší inteligencí upřímně napomenut, ale ztratil soudnost a i poctivým kolegům z univerzity odmítl naslochat. Následovalo několikeré napomenutí biskupů, vyštvání pražského biskupa a smrt Jan Nepomuckého (dílo krále, který si dělal co se mu zalíbilo, ale toho Hus už nekritizoval). Vyšší instance potom přináší zákaz kázání, Hus odchází z Prahy, král ho přestává podporovat.

Oprávněnost inkvizice lze hájit, pokud věříme, že překročení jisté hranice jednání přináší zkázu společnosti. Humanisty se nestaneme, když uvěříme, že v našem domě nejsou myši a přestaneme na ně nastražovat pasti. Dnešní vládnoucí totalita pokrokářství je horší než inkvizice. Dnes jsou lidé souzeni a pronásledováni i za názory, inkvizice soudila jen skutky. Milí čtenáři, co můžeme dnes udělat pro naši vlast?

A samozřejmě zasloužená karma.

Ideální pro studium husitství jsou práce snad nejlepšího českého historika v dějinách Josefa Pekaře.

A je dobře, že ho Martin zmínil.

Tak se "dělá" historie! Československá republika, jejímiž jsme dědici a na kterou bychom měli být hrdí, vyznávala s Palackým, Masarykem a Jiráskem a mnohými jinými, husitství jako vzepětí českého národa a dobu jeho velikosti. Konzervativní a zpátečnická katolická církev, která vždy sloužila Římu a Habsburkům a dopouštěla se vždy strašlivých špinavostí a nemravností a podílela se na útlaku a okrádání českého nevolného a bezprávného lidu, dnes cítí opět svojí příležitost a překrucuje české dějiny. K husitům se hlásili čeští legionáři v Rusku i zrazení čeští vojáci, kteří šli do mobilizace proti Hitlerovi. A dnes docílil vykrmený arcibiskup a kardinál Duka a jeho kohorta toho, že čeští "vzdělanci" a svatouškové začali houfně nazývat Žižkova "vojska polem pracující" hordami. Hordami, o kterých i znalec, ale nepřítel Čechů, pozdější papež Aeneas Piccolomini řekl, že každá husitská žena zná Písmo svaté lépe, než kdejaký "římský" kněz. Připomínají se krutosti husitů, ale nemluví se o tom, že byly vyprovokovány stejnými, ne-li horšími ukrutnostmi "křižáků". Kutnohorští prořímští Němci a  měšťané shazovali do kutnohorských šachet zajaté husity, většinou vesnické "robotěze" po celých houfech, včetně žen a dětí. To jsou projevy všech občanských válek, ke kterým je utlačovaný lid dohnán a kterými se brání proti nesnesitelnému útlaku a ponižování.

Tak vy jste si ten výklad historie hezky upravil  

Jako studijní materiál doporučuji i knihu Historie česká, kterou napsal Enea Silvio Piccolomini (pozdější papež Pius II.). Narodil se v roce 1405 a už jako jinoch byl kromě jiného i jakýmsi válečným dopisovatelem z husitských válek. Husity nenáviděl, Jana Husa měl nastudovaného a celkem ho uznával. Basilejského koncilu v roce 1431 se účastnil jako biskupský sekretář. O kostnickém koncilu píše velmi zasvěceně. Bylo mu v té době sice pouhých 10 let, ale později samozřejmě tento koncil probíral s mnoha přímými účastniky.

Skromný dodatek: knihu jsem vydal a osobně upravoval z 200 let starého vydání.

Z knihy plyne, že Jan Hus moc na vybranou neměl. Bylo o něm rozhodnuto. Piccolomini husity nenáviděl, ale jako církevní hodnostář se bál jejich kacířských myšlenek na lidskou rovnoprávnost. Také píše, že cestu husitské delegace provázené pěti sty husitskými jízdními lemovaly zástupy lidí, kteří chtěli vidět bojovníky, co rozprášili všechny evropské armády.

Teď je v modě plivat na na mnohé úseky našich dějin a na husitství zvlášť. Že to bylo vlastně poslední období našich dějin, kdy jsme v Evropě něco znamenali, kdy naší předkové neseděli doma se strachy podělanými kalhotami, ale naopak před nimi prchaly intervenční armády, to nikdo nevidí. Vše se hodnotí "ekonomicky". Měli bychom byli hrdí na to co tady dokázala hrstka hrdinů proti obrovské přesile nepřátel. Kdyby tenkrát uvažovali jako se tady později uvažovalo "realisticky" za 1.republiky, nikdy by se přesile neubránili. Ano po "Mnichovu" se naši předkové chovali rozumně. Jenže dodnes to neseme s sebou. Neustále tady někdo připomíná, že jsme národ "poseroutků", kteří se vždy nějak přizpůsobí, podlézá současné vrchnosti a je schopen v zájmu přežití, nebo kariéry čehokoli. Je pro mě velkou úlevou, že alespoň naší předkové takoví nebyli a jsem na tuto část historie hrdý.

Pane Rozsypale co dalo husitství Čechám? Země, která byla v čele Evropy, spadla na periferii Evropy, kde zůstala. Husitství znamenalo drancování, vypalování, vraždění, znásilňování. Tedy nic na co by měla být naše země hrdá.  To nebyla záležitost celých Čech, ale hordy náboženských fanatiků. Císař Zikmund, byl  lepší panovník než jeho otec Karel IV, ale mezerný válečník.

. Jen maličkost k těm křižáckým vojskům, atd. Bojovali za peníze a za podíl na kořisti. A když to vypadalo, že prvního je málo a toho druhého nevidno, tak šli prostě domů, což byl permanentní stav. Nechci snižovat bojovou schopnost husitského vojska, které spočívalo především v kázni do té doby nevídané. Pokud by se rozebrala bitva po bitvě, tak bychom i viděli, že opravdu šlo především o kázeň a vědomí profesionality a dobrou "politickou" přípravu, i když ne vše bylo tak jednoznačné.

Zpočátku se o sebevědomí husitů postaral i neum protivníka, popření některých logických pravidel boje, podceňování a setrvávání na rytířských cnostech.

V bitvě u Sudoměře, spíše bitce, se říká, že vyhrála husitská strana a to i podle tehdejších zvyklostí, že vítěz je ten, kdo opouští bojiště. Fakticky ale protivná strana skončila boj sama od sebe, protože padla hustá mlha a setmělo se. Za tmy se tehdy nebojovalo. Vzali třicet zajatých husitů, což byla více jak desetina všech odpůrců a stáhli se zpět. Zbytek je prostě nezajímal.

Trochu podobně by se dalo mluvit o bitvě na Vítkově i u Vyšehradu i o bitvě u Malešova, kde pražští měšťané trochu přecenili svoji vůli bojovat i za cenu života.

S tou Sudoměří máte pravděpodobně pravdu, ale mnohem zábavnější je ta verze s plenama, které husitské ženy rozložily na dno rybníka a do nichž se nepřátelé zamotali. 

Mám dojem že tato verze je dodnes v učebnicích dějepisu 

Jedno je v popsaném vynecháno. V polovině 13. století zasáhla většinu kontinentu morová rána. V některých oblastech umřelo až 75% obyvatel. A Husovi předchůdci to vydávali za trest Boží.

To ano, ale to by se hodilo spíše do jiných věcí a to o tom, jak klima a epidemie formovaly evropské myšlení a jaký to mělo dopad například na čarodějnické procesy a herezi. Jinak děkuji, že jste to připomněl.