Halík má strach z totality.Já také. Z totality, kterou lidé jako on chtějí nastolit

Stejně jako si připomínáme výročí komunistického puče, tak si připomínáme i výročí umučení kněze Josefa Toufara komunistickým režimem. Je nutné si tyto dvě události připomínat. Kdo nezná minulost, ať si jí zopakuje. 

Páter Halík byl letos vyzván, aby sloužil Mši za umučeného kněze v Zahrádkách na Vysočině, kde otec Toufar působil osm let. Dnes je to sedmdesát let, kdy komunisté znásilnili tuto zemi, šedesát osm let kdy komunisté umučili Josefa Toufara. Páter Halík varuje a já s ním souhlasím, před možnosti návratu komunistické totality, zvláště, když se komunisté dnes opět stávají rozhodující silou v parlamentu. Slova, která řekl pan Tomáš Halík by ovšem zněla jinak z jiných, než jeho úst, bez ohledu na to, zda byla myšlena upřímně anebo šlo jen o to, kopnout si do prezidenta Zemana a nepřímo i do Dominika kardinála Duky.

 Je paradoxem, že profesor Halík na jednu stranu varuje před komunisty a na druhou stranu obdivuje papeže Františka, u kterého není jasné, zda je ještě představitelem Katolické církve anebo představitelem Světového komunistického hnutí. Zvláště, když náklonost papeže ke komunistickým diktátorům jižní Ameriky převažuje nad církevní naukou. Dokážete si například představit, že by se Jan Pavel II. objímal s Brežněvem? Že by se Jan Pavel II. snažil o normalizaci vztahů se zeměmi Varšavské smlouvy a při tom hodil katolické disidenty přes palubu, jako to udělal Vatikán pod vedením Františka s křesťany v Číně? 

Páter Halík se rád staví do pozice člověka, který nejenže všemu rozumí, ale který ví všechno lépe než ostatní. Do pozice člověka, který je vlastně nedoceněn pro svojí genialitu a proto neustále musí připomínat, kolik vydal knih, kolik dostal ocenění a kam všude je zván. Rád mluví o tom, že by měli vládnout elity, stěžuje si na to, že lidé nejsou schopni elity docenit. Neříká tak, neříká onak. Není pro cenzuru, ale určitá regulace by měla být. Například regulace těch, kteří nechtějí islám? Podle profesora Halíka jsou to lidé, kteří si nezaslouží přijmout Krista. Pro dotyčného  bylo asi štěstí, že si tento kněz pozdě všiml placky „Stop islám“. Uvědomil si pan profesor, že nemá právo odepřít Svátost jen proto, že dotyčný odmítá nekřesťanské a protikřesťanské náboženství? A naopak kněz by neměl Svátost podat těm, kteří podporují potraty, když už jsme u toho? Těm, kteří podporují stejnopohlavní svazky? Jenže to by se pan profesor asi musel vzdát svých přátel jako například Karla Schwarzenberga a  nemohl by souznít s jemu blízkou TOP 09. 

Pan profesor všude vidí přízraky nacismu, fašismu a rudého nebezpečí. Vidí je v odmítání uprchlíků, odmítání islámu, vidí je katolické nauce Tomáše Akvinského a přitom se ohání Druhým vatikánským koncilem. Možná by panu profesorovi někdo měl říci, že dokumenty Koncilu znějí jinak než to co on si představuje. Dokument o jiných náboženstvích Nostra Aetate, nehovoří o tom, že muslimové věří ve stejného Boha jako my. Tento dokument je ryze pastorační a proto je v něm psáno….“Máme také úctu k islámu, kdy muslimové stejně jako my, věří v jednoho boha“, kdyby pan Halík byl trochu církevně vzdělán, tak by věděl, že z tohoto dokumentu byla vypuštěna, vzhledem k pastoračnímu charakteru, jedna věta….“Který však není totožný s Bohem, v kterého věříme“. Obdobně stejně jasně mluví i deklarace o Liturgii, kde je dáván prostor latinskému jazyku při Liturgii a Gregoriánskému chorálu. Takže odvolávání se pana Halíka na dokumenty DVK co se týče vztahu k islámu je falešné a veřejnost matoucí. 

A to je  přesně nebezpečí, které vidím u pana Halíka a lidí založených stejně jako on. Povrchnost, neznalost. Více než skutečnost je zajímá jejich idea budoucnosti. Totalita nepřichází náhle. Ostatně krutost Francouzské revoluce také nebyla patrná při dobytí Bastily. Totalita začíná nenápadně. Třeba tím, že místo slova cenzura dáme regulace, odpůrce islámu nazveme rasisty, bez ohledu na to, že islám není rasa. Že obviníme tajemníka kardinála Dominika otce Badala, že nerozlišuje islám a islamismus. Že nazveme ty, kteří chtějí být Němci  v Německu, Francouzi ve Francii, Češi v Česku neonacisty. Vše v rámci demokracie a lidských práv. Pomalu budeme ukrajovat kolečka salámu, až bude tisíce koleček. Nebo vařit žábu. Ta spokojeně přijímá zvyšování teploty, až jednoho dne už ani nepozná, že umřela. 

A pak nastane mír.