Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější

Větu v podobném duchu jako tuto napsal ve svém románu Farma zvířat spisovatel George Orwell. Již dávno se ukázala být nadčasovou, a to i po pádu komunistického režimu.

K psaní tohoto blogu mě pobídla úplně nevinná, takřka bezvýznamná situace. Pro její pochopení je potřeba říct pár slov úvodem.

Na naší fakultě se pravidelně alespoň jednou za semestr pořádá party, při které se ze skladu vytáhne fakultní gril a pípa, na spěciální průkaz se rozdávají klobásy, točí se pivo a tancuje se. Před takovou akcí proběhne setkání vedení fakulty se studenty, kde se probírají různá témata - co se dá vylepšit, co je dokonalé, jak je to s tímto, co si máme představit pod tamtím.

Na setkání jsem tentokrát nestihnul dorazit, a tak jsem čekal v předsálí, kde měla asi už za dvacet minut party začít. Za stejnou dobu se měly začít vydávat klobásy a točit pivo. Vtom jsem si všimnul, že se do předsálí k výdeji klobás přiloudal jeden docent a začal si, uculuje se, cosi vykládat se studentkou, jež měla výdej na starosti. Po chvíli onen docent odcházel s klobásou, chlebem a horčicí od dívky, která měla úsměv od ucha k uchu, ke grilu.

Říkal jsem si: Výborně! Už se vydávají klobásy! a zamířil jsem k pultíku. Když jsem studentku o kus uzeniny požádal, úsměv ji spadl z tváře dříve, než byste řekli fň. "Klobásy se ještě nevydávají," odpověděla, jako bych byl úplný ignorant, který neumí hodiny. Když jsem ji upozornil svým významným pohledem na docenta, že mám na věc opačný názor, sršely z ní málem blesky. Počkal jsem si tudíž jako slušně vychovaný muž na ten správný čas pro "sobě rovné" lidi...

Čekání jsem si krátil úvahami o vzniklé situaci. Napadalo mě: Bude se mnou zacházeno stejně, když přijdu na úřad, do nemocnice nebo kamsi do firmy, jako třeba s prezidentem? Proč ne? Je snad lepším člověkem než já? A čím se stal lepším člověkem než já? Má snad větší právo být lépe opečovávaný než já, když potřebuju to co on?

Co z toho plyne? Všude, kde chcete dostat stejnou péči jako nějaká významná osobnost, musí být přístup k občanovi anonymní. Potom by se nerozlišovalo mezi "celebritami" a "běžnými lidmi". Pak by možná mohl být svět absolutně spravedlivý... a ovšem také odlidštěný. Jen robot se bude chovat ke každému člověku stejně bez ohledu jeho společenského postavení. Jsme ochotni zaplatit tuto daň?

Autor: Tomáš Martínek | sobota 25.1.2014 17:49 | karma článku: 21,83 | přečteno: 2570x
  • Další články autora

Tomáš Martínek

Zeman či Drahoš, toť otázka

22.1.2018 v 21:35 | Karma: 14,09

Tomáš Martínek

Proč jít k volbám

19.9.2014 v 12:16 | Karma: 7,92