Martin Eberle
Jmenuji se Martin. Pěkných pár let pracuji jako sanitář v nemocnici. Za svou kariéru jsem nasbíral spoustu zážitků a příběhů. Některé jsou vtipné, některé srdcervoucí. Některé s nádechem tajemna by mohly být předlohou v televizním seriálu - Věřte, nevěřte. U některých příběhů, jen zůstává rozum stát. O tyto příběhy se rád podělím, samozřejmě bez udávání jakýchkoli reálných jmen, či míst.
V příbězích bych rád poodhalil tzv. podsvětí zdravotnictví. Nahlédnout za oponu. Sundat roušku.
- Počet článků 5
- Celková karma 12,07
- Průměrná čtenost 495x
Martin Eberle
Jsem Indián !
Mlaskající ufuněné zvíře, které namáčí sekanou do tomatové omáčky a cpe si ten gastronomický počin do chřtánu, jakoby to bylo první jídlo po týdenním hladovění. Po malé chvíli bylo jak po sekané, tak po rybičkách.
Martin Eberle
Energie na rozdávání
Z očí jí rozhodně cosi vyzařovalo. Něco zvláštního. Přemýšlel jsem, zda je to pouhá zmatenost která je u lidí v tak vysokém věku častá. Bylo jí přes devadesát let.
Martin Eberle
Pán v černém
„No pořád tady chodí takovej pán v černým obleku s kloboukem. Tohle je ženský pokoj, tak ho prosím vyhoďte.“ ************
Martin Eberle
To není nemocnice, ale bordel !
„Tak tomu neuvěříš ! Rozdávám léky, otevřu dveře do pokoje a co myslíš ? Normálně tam na něm jezdila !“
Martin Eberle
Ta nemocnice je absurdita v kostce.
“Tak jak to šlo?” zeptal jsem se soucitně. Paní X na mě vrhla pohled, který mluvil za vše. “No, jak asi? Strkali mi hadici s kamerou do zadku. Nic o co by člověk stál.”
