Tři hysterky jedna žába a dva policajti v chalupě

Přiznám se, že tu chalupu jsem si vymyslela, aby to líp znělo, ale jinak je to příběh ze života, pravdivý. Bylo, bylo, ne tak dávno tomu, vydala jsem se na letní večerní procházku a když jsem se ocitla v blízkosti činžáku, ve kterém žije moje kamarádka Malaja, rozhodla jsem se jí navštívit.

žába v naší kuchyni já květa

Malaja mě jako vždy přivítala s úsměvem na tváři, otevřela dveře dokořán a zvala mě dál. Pohodlně jsme se usadily v obýváku a pustily se do klábosení. Malajina sedumnáctiletá dcerka pobíhala nervozně po bytě, balila si tašku do porodnice, aby byla připravená až se děťátko rozhodne na cestu z Janina lůna na světlo světa.
Jana byla právě proto mírně neklidná a občas si k nám na chvilku přisedla, aby se trochu odreagovala, ale náš hovor se tak jako tak točil hlavně kolem jejího porodu. "Nesmím si zapomenout vzít sebou do porodnice teplý ponožky, po porodu je prý zima na nohy", sděluje nám starostlivě Janina, i když je léto jako malované, horké. A pomalu, ztěžka, ale jistě se zvedla i s miminkem, které si zatím hovělo v jejím bříšku a vydala se přibalit do tašky zimní tlustý ponožky. Cestou se stavěla na WC, a na důležité ponožky úplně zapomněla, neboť zakrátko vyběhla z WC s očima plných hrůzy a na vrch hlavy, běžela směrem k nám a při tom na nás hystericky křičela: "Je tam žába"
Já a Malaja, reagujeme s klidem angličanek: "Žába? Na WC? No to je toho" i když po pravdě řečeno žádný angličanky nejsme, já jsem česká muzikantka, a ona Samojská ostrovanka. Ale Jani to nebrala na lehkou váhu jako my a nadále setrvávala v hysterickém stavu, navíc jsme přidaly polínko do ohníčku, protože jsme jí očividně nebraly vážně. Nechlubím se, ale mě to došlo jako první, že nesmíme Janiny city podceňovat i když je s ní nesdílíme. A tak zatím stále klidná a vyrovnaná se nechávám slyšet: "OK, žába na WC nemá co dělat, člověk aby se obával, ze mu nečekaně skočí na obnažené pozadí, či na hlavu, v průběhu procesu vyprazdńování, což může narušit jeho volný průběh, což není zdravé.”  Matka s dcerkou mě pozorně poslouchaly a tak jsem pokračovala s navrhováním plánu jak milou žábu lapit a vynést ven na svobodu. Janina se uklidnila a k mému překvapení byla první, která vyzbrojená smetákem šla žábu vyšťourat. Já a Malaja jsme jí sledovaly z bezpečného zpovzdálí.
No jo, žába ale nereagovala na smeták jak si Janina přála, skákala ale úplně jinam než měla, což Janinu dohnalo k dalšímu záchvatu hysterie, a k útěku z oné místnosti. Smeták převzala Malaja a taky neúspěšně zvládala vyhoštění nechtěného hosta. Janina to vše v mojí blízkosti sledovala a každý nepovedený pokus častovala hysterickými výkřiky.  Netrvalo dlouho a Malaja taky vzdala boj smetákem a já, ač nerada, se strachem , že na mě žába skočí, jsem se taky neúspěšně snažila žábu přimět ke skokům tím správným směrem. Celková situace se horšila, ne jenom Janina ale i Malaja ze sebe vydávala hysterické melodie.
Navrhla jsem, že na žábu hodíme ručník a pak jí i s ručníkem uchopíme a vyneseme na chodbu. A tak se i stalo, ale ne docela, sice jsme se zase každá pokusila o úspěch, házení ručníkem nám šlo všem od ruky, ale žába byla tou naší hrou už pěkně rozdováděná, a jen co na ní ručník přistál, plná života z pod něj vyskočila. Vše se nadále odehrávalo za doprovodu hysterických výkřiků dcery i matky. To už bylo i na mě moc a přidala jsem se k davové hysterii, ječela jsem jako Viktorka u splavu. Navíc při každém žabím skoku jsme všechny tři s výskotem běželi ke dveřím které vedly s bytu ven.
Netrvalo dlouho a došlo nám, že tudy cesta nevede, usedly jsme do křesel a nejdřív Malaja projevila obavy o zdraví miminka, neboť nastávací maminka byla silně hysterická, a nakonec mě napadlo (ano, zase já) že nejlepší řešení bude zavolat policii. Můj návrh byl přijat a navíc Malaja mě prosebně oslovila: ”Prosím tě zavolej ty, ty jsi z nás nejlepší řečník a navíc se jen tak nedáš odradit”.  Dala jsem jí za pravdu a vytočila číslo policie.
Telefon zvedla paní policajtová, nejdřív si myslela, že se nudím a jen tak si z ní utahuju, ale já jsem jí přesvědčila o tom, ze situace je velice vážná, a že nám jde hlavně o zdraví miminka a jeho maminky. Nejdříve mi navrhla abych poprosila o pomoc někoho ze sousedů, což jsem ihned zavrhla, protože noc byla už velice pokročilá, a tak následovaly další návrhy jak se žáby zbavit, na což jsem reagovala tak, že už jsme doporučené metody s neúspěchem vyzkoušely, že jsem všechny s toho zhysterčily, nejvíce mladá maminka a znovu jsem jí poprosila o pomoc. Policatka dělala vše co bylo v jejích silách aby pro nás nemusela zařizovat pomoc, asi jí to bylo trapný, ale já se, jak správně Malaja zdůraznila, nevzdala a nakonec dosáhla toho že se mnou souhlasila a řekla že pomoc přijde do deseti minut, a dokonce mi mile popřála dobrou noc. Já jsem jí vesele a s úlevou hezky poděkovala a zavěsila. Načež obě ženy se očividně zklidnily a mockrát mi děkovaly za úspěšný hovor.
A opravdu, netrvalo dlouho a u dveří zaklepali dva mlaďoučcí páni policajti. Když jsem jim otevřela dveře, neušlo mojí pozornosti, že mají na tváři pobavený úsměv a navíc radost, že mají tak zábavnou a jednoduchou práci. Navíc jsme je vítaly s upřímnými úsměvy a velkou úlevou i vděčností, všechny tři jsme jim ukázaly kde se usadila nevinná žabulenka a hned se vzdálily do obýváku, aby jsme byly dostatečně vzdáleny od žabího nebezpečí. To vše k velkému pobavení pánu policajtů, kteří za krátkou chvilku vyšly z oné místnosti, stále s pobaveným úsměvem, a jeden z nich velice šetrně držel žabičku v dlaních. Zase všechny tři jsme je radostně  a s mnoha díky vyprovázely ke dveřím a ještě než nám zmizeli z dohledu jsme jim na rozloučenou zamávaly. K našemu příjemnému překvapení se usměvaví a sympatičtí chlapci za nedlouho vrátili, aby nám řekli, že žabička je v pořádku, vypustili jí do zeleně parku a s popřáním dobré  noci se odporoučeli. Mile nás překvapila až mateřská starostlivost mladých hochů o žábu, což nám přidalo na dobré náladě, a vesele jsme probíraly naše noční žabí dobrodružství. I na tlustý ponožky jsme si vzpoměly.
Janince se už den na to narodila krásná okatá kudrnatá holčička, která dostala jméno po babičce, Malaja. Dodnes se ještě naším společným žabím příběhem i hysterií, která ho provázela bavíme.