Zoo v Berlíně byla založena roku 1844 jako nejstarší zoo v Německu, kde na 34 ha je kolem 1500 druhů zvířat. Počtem druhů se tak řadí na špičku světových zoo. Ročně ji navštíví okolo 3 miliónů návštěvníků, což z ní dělá nejnavštěvovanější zoo v Evropě a jednu z nejnavštěvovanějších světových zoo.
Samotná zoo je téměř v centru Berlína. Z centra se k ní dostanete chůzí přibližně za 15 - 20 minutek jinak je v blízkosti známá zastávka Zoologisher Garten, kde staví jak metro (U- bahn), tak nadzemní dráha (S-bahn). Jsou zde dva vstupy, přičemž doporučuji využít starého klasického vstupu z ulice Budapester Straße, protože již samotné projití touto bránou je zážitek. Severní okraj zoo ústí do velkého parku s příznačným jménem Tiergarten park a dokonce jedna expozice, kterou obývají lamy, je otevřena směrem k parku, tak aby se mohli pokochat i návštěvníci parku a všudypřítomní cyklisti.
Jinak vstupné je celkem přiměřené. Za samotnou zoo je ve výši 13 euro a ve spojení s akváriem 20 euro. O mapu zoo však musíte výslovně požádat. Ovšem ceny služeb v zoo, to už je trochu jiná úroveň, například cola z automatu vyjde na 3 eura, dvě malé klobásky na 6 euro a za záchody se také platí a nedá se říci, že by byly na každém rohu.
Vzhledem k rozsáhlosti a především množství chovaných druhů zvířat se zde zmíním pouze o zajímavých expozicích a vybraných druzích zvířátek. Téměř hned po vstupu hlavní bránou můžete navštívit pavilon kočkovitých šelem. Venkovní expozice jsou přirozené pouze pro lvi a v rekonstrukci je expozice pro tygry ussurijské, ostatní venkovní expozice jsou „mřížovitého“ typu. V tomto pavilonu žil do konce minulého roku i sameček pandy velké Bao Bao, bohužel byl již nejstarší chovanou pandou velkou na světě a již zemřel a pro novou pandu nemá zoo vhodný pavilon a navíc získat pandu velkou je velmi politicky a finančně náročné.
V podzemí pavilonu šelem je ovšem skvěle vymyšlená část pro noční druhy zvířat. Jsou zde například aktivní hrabáči kapští a především velmi zajímavý noční druh lemura ksukol ocasatý neboli Aye Aye. Téměř každý druh, o kterém se zde zmíním je velmi vzácný, ale Aye Aye můžeme vidět pouze již jen ve Frankfurtu. Dalším supervzácným druhem v tomto pavilonu je levhart jávský, který byl donedávna k vidění pouze zde. Odchované mládě tohoto vzácného levharta můžeme nyní vidět v Praze.
Za tímto pavilonem jsou expozice pro různé druhy kopytníků. Za zmínku stojí vzácní pralesní kopytníci okapi (v ČR jsou jen ve Dvoře Králové) a povedené expozice malých japonských sudokopytníků seraů malých, kteří byli věnováni jako dar od Japonska. Tito jelínci jsou chováni pouze v pěti zoo v Evropě (v ČR Ústí). Dále můžeme přejít most přes plavební kanál. V této části zoo se nachází krásná společná expozice jihoamerické pampy, kde jsou k vidění kapybary, mary stepní, lamy a nandu. Dále je zde expozice pro africké kopytníky australské klokany a koně Přewalského, jejichž okraj expozice je v těsném sousedství obytného domu. S trochou nadsázky se dá říci, že obyvatelé prvního patra můžou skočit převalákovi rovnou na hřbet.
Dalším zajímavým koutem v zoo jsou lachtaní skály. Jsou zde vytvořeny expozice pro několik druhů lachtanů a tuleňů. Největší expozici obývají lachtani kalifornští. V těsné blízkosti je pavilon tučňáků (tučňák patagonský, tučňák skalní a tučňák brýlový), kteří jsou v klimatizované expozici, kde je dokonce i sníh (V ČR nejsou nikde k vidění). Ve venkovní expozici jsou známí tučňáci Humboldtovi. Pro zajímavost po cestovateli a zakladateli moderní geografie Alexandrovi Von Humboldt, po kterém se tito známí tučňáci jmenují, je v Berlíně pojmenovaná univerzita. Téměř za rohem je velká voliéra pro kondory andské a krásná přirozená expozice pro arktické vlky, vedle které je oblast věnovaná medvědů. Hlavními hvězdami jsou medvědi lední, kteří obývají rozsáhlou skalnatou expozici, bohužel nemůžeme je pozorovat pod vodou a vodní bazény jsou konstruovány pro stojatou (takže zelenou) vodu. Možná si vzpomenete na ledního medvídka Knuta, jehož narození způsobilo v celém Německu poprask a stal se zvířecí celebritou, bohužel po pár letech náhle zhynul. Dalšími obyvateli tohoto koutu jsou v nově zrekonstruované expozici medvědi pyskatí a medvěd hnědý.
V samém severovýchodním rohu zoo je nově zbudovaný pavilon pro ptactvo, tzv. „ptačí dům.“ Tento pavilon je rozdělen podle zoogeografických oblastí a jsou v něm i průchozí voliéry, ale některé neprůchozí expozice působí bohužel nepřirozeně, protože stěny těchto expozic jsou nahozeny fádní šedou omítkou bez nějakého pokusu o přírodní podobu. Každopádně je zde určitě přes sto druhů velmi zajímavých a vzácných druhů ptactva.
Jeden z nejmodernějších pavilonů v berlínské zoo je určen pro hrochy, kde jsou jak hroši obojživelní, tak i malí hrošíci liberejští. Ve vnitřní expozici je možnost sledovat oba druhy hrochů pod vodou. Respektive za mé návštěvy byla viditelnost tak cca 2 m, takže jen o málo lepší než mají hroši v Praze. Ale hrochů obojživelných je tu mnohem více cca 5 jedinců. Výhodou je, že plexisklo nedosahuje až ke stropu, takže je možnost slyšet velmi dobře jejich silné hlasové projevy.
Po východu z pavilonu je po pravé straně pavilon pro nosorožce, který obývají nosorožci indičtí a jeden z druhů afrických nosorožců. Druhý druh afrického nosorožce je chován v jiné části zoo. Tento pavilon je bohužel dost zastaralý, ale oba dva druhy nosorožců zde mají mladé, takže se tu úspěšně rozmnožují, tak proč něco měnit, když to dobře funguje.
Co mě snad nejvíce nadchlo, je úžasně vyřešená expozice pro horské kopytníky, která je ve stylu přirozeného vyvýšeného skalního útvaru. Je zde k vidění stádo kozorožců s několika statnými samci. Dále bych chtěl ještě jmenovat tzv. „prasečí baráček“, kde je několik druhů prasátek v čele s vzácným prasetem bornejským (pouze ve třech zoo v Evropě) a ucelená kolekce divokých turů s velmi vzácně chovaným indickým Gaurem a africkým vodním bůvolem, který vzhledem k jeho agresivitě má ve své domovině na svědomí více obětí než kočkovité šelmy nebo krokodýli.
Poslední zmínku uvedu o pavilonu opic, jehož vnitřek patří také ke konstrukčně starším. Jsou zde gorily nížinné, oba dva druhy šimpanzů a spousty orangutanů i s mláďaty. Venkovní expozice už jsou modernějšího pojetí. Tak to je asi tak vše co se týče zajímavých druhů a expozic, i když je zde opravdu mnoho druhů zvířat a každý si tu nejde to své oblíbené zvířátko. Bohužel se mi nepodařilo najít novozélandského ptáka kiwi, kterého by tu měli mít, tak snad jindy.
Obecně starší ubikace především u různých kopytníků, prasátek a hlavně žiraf a bažantů jsou téměř památkami a jsou jistě architektonicky velmi ceněné a je dobré, že zde stále jsou a pouze se především uvnitř modernizují. Dále ubikace pro medvědy a lachtaní skály jsou vytvořeny v umělé skále, takže vypadají velmi přirozeně a hezky. Potom jsou tu však pavilony opic, šelem a nosorožců, které jsou zastaralé a ani nejsou podle mne nijak architektonicky zajímavé.
Celkově na mě tato zoo působí dost kontrastně. Na jedné straně je zde k vidění opravdu neskutečné množství druhů z nichž velké část je velmi vzácná. S trochou nadsázky se dá říci, že který druh nenajdete v zoo Berlín, tak je nejspíše ve druhé berlínské zoo Tierpark Berlin, která je svým charakterem takový rozsáhlý lesopark. K velkým plusům musím ještě zmínit značné chovatelské úspěchy, protože u spousty druhů (např. orangutani, nosorožci atd.) jsou k vidění mláďata. Na druhou stranu jsou zde dost zastaralé pavilony a některé expozice a velmi tristní je informační systém od map až k popiskům zvířat. Takže se Vám dost jednoduše stane, že jdete kolem velmi vzácného zvířátka, které je k vidění jen v pár zoologických zahrad na světě a ani si ho nevšimnete a už vůbec se o něm nic nedovíte, protože je vše jen v němčině. Většina expozic je po zoo nahodile rozmístěna a nedodržují zoogeografické rozdělení. V nedávné době byl však jmenován nový a očekávaný ředitel a myslím si, že se v brzké době tyto nedostatky vyřeší a tato zoo bude patřit k naprosté světové špičce ve všech směrech. V této recenzi jsem nepopisoval velké akvárium, které je v areálu zoo, ale platí se do něj zvláštní vstupné a když máte hodně času, tak stojí za shlédnutí. Každopádně vzhledem k průměrné návštěvnosti lze doporučit návštěvu zoo i akvária ve všední den.
