Plzeňská zoo je umístěna v opravdu zajímavém území, který jí umožňuje vytvářet různorodé a přírodně pojaté expozice. Zahrada je rozdělena na zoogeografické zóny a navíc je vlastně v celém svém areálu zároveň botanickou zahradou.
Povídání o plzeňské zoo se soustředí na novinky z posledních let. A právě nejnovější a asi i největší novinku uvidíte hned za hlavním stupem a tím je kompletně nová venkovní expozice pro lvy berberské.
Musím říci, že jsem sice trochu nostalgicky zavzpomínal na původní výběh, který byl ohraničen jen vodním příkopem (a elektrickým ohradníkem) a který byl snad první svého druhu a v jisté době mě to přišlo naprosto fascinující. Doba a hlavně legislativa se ale změnila a prostorové nároky na chov velkých kočkovitých šelem jsou přísnější. A v neposlední řadě se v Plzni daří poslední dobou jeden odchov za druhým. Přestavba se podle mého názoru nakonec velmi vydařila. Výběh si v jedné části zachovává vodní příkop a jinak je mnohem větší a vzdušnější a hlavně jsou k němu připojeny berberské stavby, kde se seznámíte s jejich kulturou. Krásně barevná rajská zahrada s proskleným vhledem do expozice je opravdu umělecké dílo a dýchne tu na Vás atmosféra Maroka.
Ve vnitřním pavilonu se prostor pro lvy neměnil, ale i zde je novinka a tou jsou hrabáči kapští. Ještě před pár lety byli velmi vzácně chováni, dnes už jsou sice mnohem běžnější, ale v plzeňské zoo je můžete vidět v obráceném denním režimu a tedy je velká šance, že je uvidíte aktivně pobíhat, což v dalších českých zoo není.
V asijské části zoo jsou již dekádu hlavním magnetem indičtí nosorožci (stále jediní v ČR), kteří zde odchovali již dvě samičky. Maruška už má dokonce své mládě ve vratislavské zoo. V pavilonu nosorožců jsou pak nové expozice se zajímavými druhy zvířat. Jeden čas zde byl i kolibřík, ale toho jsem tu naposledy již neviděl, ale mají zde nádhernou rajku královskou, což je krásně zbarvený a velmi vzácně chovaný pták z Nové Guineje, kterému se také přezdívá „živý klenot“.
V euroasijské části nahradil neúspěšný chov pižmoňů nový druh a tím je takin čínský. Chov takinů čínských založila v Evropě zoo Liberec a stále se jedná o poměrně vzácně chovaný a nesmírně zajímavý druh. Další takiny již Čína do Evropy nikdy nepovolila dovést. Na rozdíl od pand velkých zde však můžou zůstat jejich potomci, které umisťuje do jiných zoo koordinátor chovu a ne soudruzi z Číny. Výběh medvědů hnědých sice není žádná novinka, ale jedná se největší výběh v českých zoo a dokládá snahu plzeňské zoo o maximální možné zanechání přirozeného prostředí.
Statek Lüfftnerka je opravdu jedinečnou a podařenou ukázkou citlivé rekonstrukce původního statku a nejenom, že zde uvidíte domácí zvířátka, ale většinou se jedná o druhy, které mají vztah k Plzeňsku. Například typická prasátka a nutrie z Přeštic. Úžasnou a naprosto unikátní expozicí sousedící se statkem je expozice věnovaná českým řekám.
V severoamerické oblasti můžete vidět poslední stádo amerických jelenů Wapity v Evropě a v případě studenějšího počasí se můžete ohřát v pavilonu Sonorské pouště. Chov ovcí tlustorohých je ve středoevropských podmínkách taky unikátní. Jen se u nich moc nikdo dlouho nezastaví.
V horní části zoo, která je věnována spíše asijské botanické zahradě můžete navštívit krásný stylový čínský pavilon, kde jsou typické zlaté rybky v jakýchsi hrncích. Tento pavilon je zde myslím druhým rokem a je součástí trendu, kdy Vám zoo ukáže nejenom zvířátka a rostliny, ale snaží se zprostředkovat i kulturní vjem. Podobný pocit máte například v želvím pavilonu Středozemí, kde se ocitnete u řeckého kostelíku a dostanete zde chuť na restinu se sýrem.
Tropický pavilon je situován v dolní části zoo a z větší části je věnovaný ostrovní fauně Filipín. Asi hodně návštěvníků se diví, co zde dělá například hezký český kohout. No on je to vlastně kur bankivský, který žije na Filipínách a je původním druhem kura ze kterého byli ti naši zdomácněni. Najdete zde i největší kolekci jedovatých hadů v ČR v čele s úchvatnou kobrou královskou. Obecně má plzeňská zoo úchvatnou kolekci plazů. U tropického pavilonu pak můžete najít expozici šimpanzů a zde při troše štěstí vidět roční samičku.
Před tropickým pavilonem je nově zasíťovaná expozice pro tučňáky Humboldtovi a naproti je nová expozice pro plameňáky. Je tedy možné zde vidět i volně létající ptactvo a opět se jedná o krok kupředu, kdy z módy vychází expozice, které obývalo ptactvo se zastřihnutými letkami na křídlech.
V australské části by měla být brzy k vidění expozice pro kiviho. Záměrně říkám expozice, protože se jedná o ptáka s noční aktivitou, takže ho bude možná vidět jenom velmi brzy.
Jak jsem již několikrát zmínil, tak zoo je zaměřená na ostrovní faunu a její rozmanitost ukazuje na opravdu obrovském počtu různých „pro někoho méně atraktivních“ druhů. V plzeňské zoo můžete vidět nejvíce druhů zvířátek v ČR a mám pocit, že moc evropských zoo před plzeňskou zoo v tomto ohledu není. Je pravda, že značné množství zvířátek chovají v zázemí, kde se jim daří a vytvářejí tak záložní populace. Bohužel především v případě ostrovních druhů zvířátek to taky může být jejich poslední šance na přežití. Jo a super informace je ta, že je zde ochranářské vstupné 3 Kč (v ceně vstupenky), které jde na projekty v místě výskytu živočichů.
V budoucnu by zoo ráda chovala slony indické na nových pozemcích, které jsou přes cestu u řeky Mže. Dokonce se projekt jmenuje sloni na Mži. Sloni zde mají mít obrovské výběhy a dokonce i expoziční pavilon. Bohužel náklady na výstavbu budou obrovské a zoo by tím trochu šla proti své dosavadní vizi velké rozmanitosti druhů, kdy pouze jeden druh by sebral tolika financí, že byste za to snad postavili celou novou malou zoo. Tak uvidíme.
Takže do Plzně nejenom za pivem a fotbalem, ale taky za zvířátky.
