České zoologické zahrady, které se snaží ochraňovat, pomáhat, vzdělávat jsou na pokraji ekonomického kolapsu.
Úlohou moderních zoologických zahrad je chov především ohrožených druhů zvířat, kterým v přírodě hrozí vyhubení. Bohužel u mnoha druhů již k vyhubení došlo a přežívají pouze v zoo. Dále jsou přední kulturní institucí, která pomáhá v šíření vzdělání o ochraně přírody, vědeckou ochranářskou institucí a také v neposlední řadě místem pro aktivní odpočinek.
Úlohou moderních zoologických zahrad naopak rozhodně není vystavovat jakékoliv živé exponáty a ještě při tom vydělávat finance, které pak zmizí v nejasných podnikatelských strukturách.
Vždy jsem si říkal, že máme štěstí, že většina českých zoologických zahrad je v rukou měst či krajů. A naprostá většina komunálních politiků si uvědomuje přínos zoologických zahrad pro kulturu a propagaci a proto se především posledních letech zoologické zahrady rozvíjejí. Dokonce v rámci světového měřítka můžeme být na jejich stav hrdí. Mnohé zahrady jsou díku tomu stále více a více soběstačnější a dokáží generovat peníze na ochranářské projekty a účelně je využít po celém světě. Své svěřené zvířátka berou vlastně jako takové ambasadory, kteří pomáhají pro své divoce žijící příbuzné vybrat peníze na jejich záchranu. Dokážou tedy cíleně pomoci na místech, které pomoc opravdu potřebují a každá koruna je naprosto transparentně a s rozmyslem darována.
V dnešní době různých dotačních skandálů je tok peněz na ochranu IN SITU pod dohledem zoo podle mého názoru ukázkový a peníze doputují do poslední koruny tam, kam mají.
Již při návštěvě zoo se dozvíte, že například koruna, či více ze vstupného jde na ochranářské projekty. V některých zoo si můžete i vybrat na co přispějete. Dále Vám nenásilně nabídnou různé možnosti adopce či sponzoringu zvířátek. Samozřejmostí je mnoho informací o aktuálních problémech živočichů žijících ve volné přírodě.
Tímto aktivním přístupem k ochraně přírody v souladu s neustále se zlepšujícími se podmínkami v chovu, jsou české zoo opravdu známé po celém světě a dělají naší republice dobrou reklamu.
Jak pomáhá Česká republika například v Kamerunu, Mongolsku v Indonésii v Ekvádoru či po požárech v Austrálii? To nevím.
Ale vím, že české zoo pomáhají, aby africké děti viděly poprvé v životě živou gorilu a ne jen jako maso na talíři. Vím, že se zasazují o přežití koně Převalského v Mongolsku, zachraňují želvy v Indonésii, zásadní roli hrají v ochraně zpěvného ptactva v Indonésii. Hořečnatě se snaží téměř o nemožné, a přesto jsou blízko záchraně severních bílých nosorožců. Jiné druhy nosorožců vrací do Afriky. Dohlíží nad záchranou antilopy Derbyho v Senegalu. Aktivně spojily své úsilí a snaží se zachránit poslední populace zebry bezhřívé v Ugandě. Ohromných úspěchů dosahují české zoo i v chovatelství, kdy téměř každoročně mají nějaký světový prvoodchov. V zajetí dokážou rozmnožit opičky, o kterých se tvrdilo, že je to nemožné a tím se zvyšuje jejich šance na přežití ve volné přírodě. A najdete další desítky příkladů.
Například před rokem pražská zoo zorganizovala sbírku pro australské ochranářské instituce, které bojovaly s následky likvidačních požárů.
Dá se říci, že takto smýšlejícím českým zoo není lhostejné, co se děje ve světě.
A teď může být vše v troskách!!!
Jak by řekli zástupci vlády: „Za to nikdo nemůže“. Samozřejmě za to může koronavirus a hned v závěsu za to může přístup české vlády a ministerstva životního prostředí, které má problematiku zoo ve své gesci a není schopné jim alespoň z malé části finančně pomoci (tedy kromě každoroční dotace na krmení).
Většina zoo měla svůj rezervní fond, za kterým se zaprášilo při první vlně. Ošetřovatele tygrů totiž nemůžete poslat na home office. Teplomilným zvířátkům z tropů neřeknete „Sorry jako“ a nevypnete jim topení. Masožravcům nebudete dávat nekvalitní maso a býložravce nevyženete do Stromovky. Prostě zoo nemůžete zavřít a ani výrazně snížit náklady.
A víte co je paradox? Zoo se snaží o to, aby byl omezen obchod z bushmeatem, tedy potravou z volně žijících živočichů. A co byl prapůvod koronaviru? Asi víte sami, že pravděpodobným původcem byla konzumace netopýrů kdesi v čínských trzích. Samozřejmě k tomuto původu se spouští spousty konspiračních teorií a desinformací, každý bude věřit tomu, čemu chce, co mu je pohodlné, natož aby si informace ověřoval a propojoval souvislosti.
Pamatujete, jak jsem psal o výhodě, že české zoo jsou zřizovány kraji či městy? No bohužel jsou kvůli tomu vyloučeny ze všech nesmyslných dotačních programů Covid od A do Z. Do toho se populisticky snížily daně a ač se zřizovatelé snaží, ale kde nic není…. A ministerstvo životního prostředí je dosud neschopné vypsat nějakou dočasnou dotaci. Byrokrati. Je to jejich ostuda.
A víte, kdo je na tom nejhůře? Asi určitě různé malé zookoutky, které nejsou v asociaci českých a slovenských zoo. Z těch velkých je to na celkovou ztrátu rozhodně pražská zoo, ta má však za sebou opravdu silné město a přes milion Pražanů. Další paradox je ten, že nejhůře jsou na tom ty zoo, které si na sebe dokázaly poměrně vydělat nejvíce peněz a tím pádem každoročně žádají o nejmenší podíl dotací od svého zřizovatele, který na větší dotaci teď opravdu nemá. Takže další nesmysl, ke kterému vede rozhodnutí vládní garnitury… buďte úspěšní, chtějte málo dotací, buďte turistickým magnetem regionu, odvádějte daně a jak přijde problém, tak vám vláda řekne…. Vaše chyba.
Nedávno jsem četl, že pro přežití potřebují české zoo cirka 60 miliónů korun. V dnešních cifrách, kde lítá miliarda sem a miliarda tam to není zas tak hrozná částka. V roce 2019 navštívilo české zoo něco kolem 6 miliónů návštěvníků. Kdyby každý přispěl alespoň 10 Kč…zoo by žily dál.
Takhle je i přes úžasnou snahu čeká rozhodování o omezování chovu, stopce pro rozvojové projekty, snížení peněz pro záchranné projekty, propouštění a Bůh ví co ještě.
Pomoci však může každý z nás.
Ti ve které jsme vložili důvěru ve volbách osud zoo nezajímá.
