Soudy s Norskem, o Norsku a co to znamená pro paní Michalákovou?

Už podruhé v krátké době se je veřejnost informována o jakémsi posunu, v dění kolem zločinné organizace Barnevernet v Norsku a o tom, jak mezinárodní soud pro lidská práva konečně začal konat.

To největší nadšenci a optimisté dokonce vidí reálnou šanci pro paní Evu Michalákovou, že se brzy shledá se svými, do pěstounských rodin odvlečenými dětmi. Přestože bych jí to opravdu ze srdce přál, jako pravděpodobnější vidím spíše přirozené setkání díky věku, staršího ze synů, nežli rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že Denis bude v příštím roce mít 15 let, mohlo by to znamenat, že se podaří navázat s ním kontakt. 

Co se ale týče jakéhokoliv soudního rozhodnutí, tam si paní Michaláková na výsledek ještě bude muset delší dobu počkat. Důvodem pro tento blog je ale trochu jiná věc. V diskusích na téma paní Michalákové se dodnes opakuje jedna fáma - nehorázná lež. Jedná se o fotografie, které poskytl mediím otec chlapců, ve snaze paní Michalákové uškodit.

Přestože už při vzniku tohoto hoaxu bylo jasně řečeno jaká je historie oněch fotografií, jsou tací co tuto nehoráznou pomluvu stále vytahují a přidávají k ní další a další "pikantnosti" . Takže pro ně a pro ty co by těmto fámám měli tendenci snad věřit, zde jsou fakta:

Během prázdnin měla na starosti Davida a Denise jejích teta. Denis krátce předtím dostal jako dárek nový digitální fotoaparát a jako v každém klukovi se v něm probudil fotograf objevitel. A tak fotil co se dalo i nedalo. Jedním z objektů se stala právě teta, která si potřebovala odskočit na toaletu a protože David i Denis byli kluci jednak malí ale hlavně neposední, logicky nechala dveře k WC otevřené, čehož využil mladší z hochů a na toaletu vběhl a kolem tety pobíhal. Samozřejmě Denisovi tato situace evidentně připadala vhodná zaznamenání a tak jí vyfotil. A projevil se už tehdy jako zkušený paparazzi, jelikož si teta ničeho nevšimla.

A na tuto epizodu by se zapomnělo, kdyby otec chlapců ten fotoaparát po létech nenašel a neviděl v něm ty fotografie. No a protože válka mezi ním a jeho bývalou ženou už probíhala naplno, a možná také protože jistá "novinářka" z ČR mu snad něco slíbila, tak tyto fotografie zveřejnil a ty se pak objevily, rozpixelované v mediích. Je nutné zdůraznit, že nikdy nebyly součástí žádného spisu, jelikož o jejích existenci nikdy nikdo nevěděl.

A jak už je v Česku zvykem, fantazie, živená žurnalisty, se rozjela naplno. Takže na těch rozostřených záběrech někdo viděl Davida pobíhajícího s použitým toaletním papírem, někdo jiný zase viděl jak utírá tetě zadek. Jiný zase si byl naprosto jistý že teta vykonávala velkou potřebu. Prostě vidělo se v tom co se vidět chtělo. 

No a dnes se situace opakuje. Znovu se probudili škodiči a prudiči, kteří jako hyeny odsuzují paní Michalákovou, troubí že jí nevěří, že je jím nesympatická a aféru s fotografiemi používají jako důkaz, že děti byly odebrány právem. 

Jenže:

K odebrání dětí došlo na základě podezření, že je otec sexuálně zneužívá. Nikoliv matka ale otec. Paní Michaláková byla vyzvána aby se s ním rozvedla a když tak po krátké době váhání učinila, nedočkala se naplnění slibu, že jí děti budou vráceny. Ani jí ani bývalému manželovi nikdy nikdo nedokázal, že by děti jakkoliv zneužívali. Neprokázalo se žádné násilí.  Nakonec byla paní Michaláková potrestána za to, že o své děti, jako každá správná matka bojovala a bojuje. A i to je trnem v oku v diskusích.

Bohužel, paní Michaláková propásla hned v začátku možnost jednat radikálně. Věřila cestě práva. Věřila ve spravedlnost. Marně. Nedočkala se ani pomoci země, která je domovskou zemí jejích synů a její také. České republiky. Politici, včetně toho nejukecanějšího co ještě tři roky bude strašit na Hradě jen žvanili. Bez výsledku.

Nejsem velkým optimistou ani v případě evropského soudu pro lidská práva. Já věřím ve vyšší spravedlnost a tak doufám že se matka nakonec se svými syny setká.

A když Norsko, tak hudba z Norska: