Odcházení

Je to smutné, když ti, kteří už dávno měli vypadnout a nikdy se nevracet, drží se i nadále zuby nehty svých koryt a namísto nic jsou nuceni svědomím odcházet ti, kteří si drží vysoký mravní standart.

A ano, napíšu to naplno. Tím kdo měl už dávno sbalit fidlátka, co dím, co se na politické scéně neměl nikdy objevit, alespoň ne v České republice, je Andrej Babiš. Neznám politika, na domácí ale ani na zahraniční scéně, který by byl tak sebestředný, tak zahleděný do touhy po moci a po plném korýtku, jako je právě on. Navíc neznám politika, ani na domácí ani na zahraniční scéně, který by byl tak ubrečený, takový uplakánek, který, kdykoliv mu někdo něco vyčte, začne natahovat moldánky a láteřit, že ho nikdo nemá rád.

Andrej Babiš každodenně prokazuje, že naprosto pohrdá nejen zákony, ale i obyčejnou povinnosti vůči svým voličům, kterou je : skládat jím účty. Andrej Babiš se pomalu mění v mocnáře, který je nad zákonem, nad slušností, nad respektem, nade všemi. Zdá se, že má mocného podporovatele. Sedí na Hradě. Pronáší bonmoty, kterým se směje snad jen on sám se svým věrným Ovčáčkem. 

A tak se Česká republika dostala do situace, kdy presidentem je hulvát, nectící nic, snad jen kromě pořádně naducané jitrnice a ministrem státní kasy rovněž hulvát, kariérista, politický despota a všehoschopný chladnokrevný manipulátor.

No a bohužel, nejsou to oni, komu zvoní hrana, kdo mají své dny v úřadech sečteny, kdo se třesou o pozice. Jsou to občané, slušní a charakterní lidé, kteří opouštějí svá místa, své pozice, protože si neumí představit dále pracovat pro někoho jako je pan Andrej Babiš. 

Poté, co redaktoři Babišem vlastněných medií sepsali poníženou supliku, kočkopsa který ukazuje jejích slabost, se jeden takový odchod týká i nás blogerů, 

Řady administrace se rozhodla opustit paní Tereza Boehmová, která byla admínkou 10 let, tedy od počátku tohoto blogu. Důvody uvedla na včerejším srazu blogerů a já, přestože její odchod přijímám s velkou lítostí, musím na tomto místě před ní opravdu hluboce smeknout a uklonit se. Je smutné, že musí k takovým situacím docházet, kdy slušní lidé musí volit mezi prací, kterou mají rádi a která je naplňuje a možností podívat se s klidem do zrcadla. Ano je to smutné ale věřím, nebo chci věřit, že bahno, do kterého Českou republiku zatáhli Babiš, Zeman a další a další, se jím vrátí ve volbách.

A paní Tereze Boehmové chci napsat.

" Děkuji za vaší práci. Děkuji za váš postoj, za to, že jste neustoupila a zůstala svá. Vím že víte. A vím že víte, že já vím že víte. Bylo mi velikou ctí a potěšením psát a vědět, že nade mnou a nad námi bdíte. Přeji vám hodně štěstí v další kariéře. Jsem si jistý, že bude stejně smysluplná a úspěšná jako ta, kterou právě opouštíte."