- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mne nikdy nepřesvědčily o charakteru člověka kecy a podpisy. Jen ČINY!
Pripomina mi to slib vernosti Risi a nacisticky pozdrav na shromazdeni po atentatu na Heydricha ...
Jeden maly rozdil. Ny staromestskem namesti se toho divadla ucastnilo pres 60 000 lidi. Tolik se jich do narodniho nevejde.
Zasloužilá umělkyně, jíž bylo zakázáno vystupovat, signatářka Charty 77 a disidentka, která předtím podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) – to je jen část paradoxů z nevšedního života herečky .....„Mefisto mi podstrčil čtvrtku čistého papíru a půjčil plnicí pero,“ napsala ve své vzpomínkové knize..." Jen jedna z mnoha
Herci měli ponětí o co jde. Jako herci v divadle brali málo a proto se rvali o každou roli ve filmu, protože jenom zde se daly vydělat pěkné peníze, za které se dala i koupit chalupa. Bylo jim jednou v čem hrají, hlavně že mají roli a peníze. Kdyby nepodepsali, přišli by o možnost hrát ve filmu v seriálech. Stejně Čech věděl, že musí podepsat, protože by s hraním a natáčením desek byl šmytec. Věděl, že ti hudebníci, kteří se vzpřeli režimu skončili jako alkoholici a později smrtí. Režim je nemusel oficiálně zakazovat, stačilo nedovolit jim nikde mít koncert a natáčet desky.
Má to háček. Některé kulturní osobnosti tvrdí, že nepodepsaly tzv. antichartu vědomě a záměně. A pokud tedy alespoň některé osobnosti věděly, o co se jedná, tak to mohli a museli vědět všichni.
A jako tehdejší pravidelný posluchač Hlasu Ameriky musím sdělit, když jsem ty záběry viděl včetně projevu Švorcové ("a našli se někteří, kteří...), tak mi bylo jasné, která bije. A následovala podpisová akce v RP,
Samozřejmě nikdo nemohl mít nic proti tvůrčím činům ve jménu socialismu.
A ten Hlas Ameriky jste poslouchal ze sluzebnich duvodu, ze?
Obsah Charty v té době prakticky nikdo neznal. Tak se po celé republice podepisovala prohlášení, že se budeme dobře učit a pracovat a podobné texty. V nich nebylo nic o chartě, jen sliby, že budeme čestní, poctiví a pracovití občani. ten text byl tak nezávadný, že by se dal podepsat i dneska. U nás na střední škole jedna třída odmítla podepsat. Podepsali v okamžiku, kdy si přečetli, co vlastně podepisují. S textem Charty (ale i dalšími, jako 2.000 slov) se hodně lidí seznámilo až po r. 1989.
Pokud je mi známo, tak tehdy celá "politcká republika" poslouchala pravidelně západní rozhlas.
Zajímalo by mě, jaký je Váš názor na vstup do KSČ po roce 21.8.1968.....
Nejen vstupu do KSC, ale i vazaciho protokolu StB.
To Franta Ringo Čech svůj podpis zatlouká a zatlouká, že prej falšovali ...
Já, Martine, v s článkem zásadě souhlasím. S jednou malou výjimkou. Celý národ už od 12.ledna 1977, kdy Rudém Právu vyšel článek "Ztroskotanci a samozvanci" (http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1977/1/12/2.png), věděl, že se něco děje.
Opravdu celý národ a hodně se o tom mezi lidmi hovořilo. Byly i obavy, že budeme muset všichni ve školách, podnicích a jinde podepisovat něco jako "Antichartu", aniž bychom tu Chartu 77 vůbec četli.
Nakonec se to režim rozhodl řešit podobně jako kdysi nacisté velkým shromážděním umělců a dost by se jich našlo na fotkách z obou těch shromáždění. Myslím, že to okupační shromáždění bylo po atentátu na Heydricha.
A já si dovolím ještě jednu poznámku, za kterou, počítám, budu dozajista velmi bit. Chartu 77 tehdy vůbec nikdo neznal. A režim se rozhodl učinit ji známou tím článkem.
A proč by to dělal? Aby splnil své závazky z Helsinské konference, že dovolí opozici. A nejlepší opozice je ta, která si vlastně přeje totéž jako vládnoucí režim, ale v jiných barvách.
P.S. Jsem ročník 1948 a bylo mi tehdy, VŠ s dvěma dětmi 29 let, takže jsem věci vnímal opravdu se všemi jejich detaily.
P.P.S. A považuji za vrcholně nevkusné se nyní od někoho dožadovat nějaké odpovědi na téma "dobrovolně povinná účast na shromáždění". Těm, kterým bylo 40, je teď 80 atd.
Antichartu bych neházel do propadliště dějin a zapomnění. Naopak bych jí udržoval při životě, aby mladší a následné generace reálně mohly sledovat, co dokáže totalitní a zvrhlý režim provádět i s velmi váženými osobnostmi.