Částečně politická, scifi, hororová pohádka pro děti roku 2119

Už jste někdy přemýšleli, jaké pohádky se budou dětem vyprávět za sto let? Možná i dříve? Na Popelku zapomeňte, červená karkulka a Sněhurka jsou taky mimo. Ty jsou hodně sexistické, princové líbají princezny i prosté dívky,

bez jejích svolení, dokonce i ve snu. Otesánek taky neprojde kvůli zdravé výživě. Vidím to tak, že klasické pohádky pomalu zaniknou. Vždyť i ten Rumcajs je nekorektní. Chuděra Manka aby sama vychovávala syna, vařila, prala, zatímco on se někde trajdá a dokonce krade. A policie a zákony to neřeší. 

Jak ale trochu postrašit děti, aby poslouchaly a nezlobily a hlavně zapadli do postelí a rodiče si mohli užít trochu toho manželského či nemanželského sexu? Pokud nebude, jako nehygienický, pro ženy ponižující, nově vzniklou nadnárodní organizací Mee Too sex úplně zakázán. 

Tak v Česku, pokud tedy ještě bude existovat  / sakra k pohádce jsem se ještě nedostal a už teď je to pěkný horor když si to představím /, mohou lidé přijít s typicky českou verzí pohádek. Například:

Milé děti, byla jednou jedná malá ale krásná země, někde uprostřed území, které se kdysi hodně dávno nazývalo Evropa. Ta země se jmenovala Česko a skládala se z Moravy, Česka, Slezska a dalších částí. A ta země měla strašnou smůlu. Skoro po celou její historii ji vládli zloduši, karieristi a nepřátele vlastního národa. A v posledních létech to došlo tak daleko, že na odvěkém historickém sídle českých vládců, což byl Pražský hrad, se usadil takový divný patron, který se koukal stále do daleké ciziny, odkud v minulosti mnoho zla na tuto zemi přišlo. A on hleděl ještě dále. Do ještě  vzdálenější ciziny, kde lidé na popravišti končili a její vládci ty zlobivé hrozným útrapám vystavovali.

Tento vládce měl po ruce dva kašpárky. Jako každý vládce mívá jen jednoho, on ve své mocichtivosti a domýšlivosti měl hned dva. Jeden cinkal rolničkami v televizi a druhý na vládě. Jeden byl klaun od přírody, druhý z chamtivosti. A tito tři měli velké zastání u všech, kteří toužili po moci, po ovládání ubohého lidu, kteří v předchozích létech zapříčinili nemalé útrapy...

Tak si představuji, že v tuto chvíli by vyprávějící rodič mohl pohádku přerušit a hrůzou zpoceným dětem s vytřeštěnýma očima dát šanci větou:

"Tak, milí zlatí, a jestli nebudete poslouchat, tak vás do té země pomocí stroje času pošlu a uvidíte zač je toho loket."

Upřímně řečeno, byl bych ale raději, kdyby se podařilo zachovat klasiku. Protože tu hrůzu počátku 21 století bych nepřál dětem znát ani z vyprávění. Co je proti tomu perníková chaloupka?