Blbí a blbější

Že bude v Praze na Vencel plazu nějaké mecheche jsem slyšel. Ale myslel jsem si že to bude jen nějaké setkání příznivců plzeňské kutálky zvané Ortel a tak jsem tomu nevěnoval pozornost.

Jenže pak jsem na idnes.cz viděl pozvánku na přímý přenos a přečetl si, že se jedná o jakousi předvolební akci Moravsko - Česko- Japonsko- Korejského vlastence a jeho sponzorů z SPD. Online přenos jsem spustil zrovna ve chvíli, kdy moudré projevy byly přerušeny bojovníky za spravedlivý svět sdruženými pod jakýmsi antifašistickým hnutím. Či hnutími.

Tedy první věc kterou jsem viděl, byla rudá vlajka, kterou zoufale mával jakýsi pomatenec, zjevně v naději, že upoutá pozornost vedle stojící policie. Neupoutal, bohužel a tak svou vlajku sroloval a asi šel otravovat jinde.

Ale... co to budu popisovat, asi jste to všichni viděli. Já se ale zamýšlím nad jednou věci.. Mysleli to organizátoři vážně anebo se jednalo o jakousi parodii? V průběhu oné přestávky totiž hrály písničky z pohádek Ať žijí duchové a Princové jsou na draka. To jako mělo ukázat, že nás pan Okamura san chce přenést do světa pohádek? On jeho projev spíše pohádku připomínal. Pohádku o jedné jediné straně, která všechny spasí, ale aby nebyl takový namyšlený, tak samozřejmě s pomocí Marie Le Pen, nebo Geerta Wilderse a dalších. Ti všichni udělají novou EU. EU s lidskou tváří. Nebo tak nějak. 

K té hudební vložce...docela by mně zajímalo co na to pan Svěrák a Uhlíř. Autoři těch písní. 

Ale k projevům. Řeklo se mnoho, ale ve skutečnosti nic. Za zvuků píšťal a trubek a bubínků jsme mohli slyšet, že evropské hodnoty jsou v ohrožení. To jsme ale věděli a víme to. Že miliony imigrantů jsou pro Evropu hrozbou. To také víme. A že vlastenecká- národní frakce všechny spasí. To zní hezky ale jak? To už pan Okamura neřekl. Ani Geert Wilders, kterého mám jinak docela v oblibě, i když za jeho koketování s Le Len bych ho nejraději zatahal za jeho blonďatou čupřinu. neřekl nic světoborného - nic nového. Ale asi to bylo jedno, protože otázka zní, kolik lidí z davu mu rozumělo. Organizátoři se jaksi nenamáhali s překladem, na začátku jeho projevu jsem měl pocit, že on sám nějakého překladatele očekával.

Jo prostě, na Václavským Václaváku bylo dnes dost člověků a bylo tam asi veselo. Sešli se tam blbí a blbější.  Jedni slibovali, druzí troubili a hrozili pěstičkami a křičeli o fašistech. A nejsem si jistý, do které z těch dvou kategorii zařadit novináře, kteří opět jak je jejích zvykem, psali o setkání krajní pravice. Okamura a jeho bankéři z SPD se totiž k pravici nepřiblížili ani ve snu, natož pak k extrémní pravici. Extrémní ale jsou, to zase ne že ne. 

A taky zahrál ten Ortel. Tahle skupina je opravdu povedená taškařice. Všichni o ní mluví, no tak si je poslechněme. Upřímně, čekal jsem že najdu nějakou novinku, jenže kde nic není ani youtube nebere. Tak si tu kvalitu poslechněme:

Já myslím že není třeba slov. To je přesně to, co "politici" typu pana Okamury potřebují. Někoho, kdo zblbne naivní lidi. Planá slova o vlasti, vlastenectví a o hodnotách. O ohrožení. Jenže ve skutečnosti je to totéž, jako byste podávali ruku té nejtemnější temnotě, bez paprsku jediného světla naděje. Strašení a výstrahy jako že pozor: ti nám hrozí, to nám hrozí. Afričané, Muslimové, Arabové. Pryč s nimi protože oni zahubí Evropu.

Strach, to je to z čeho jsou tito novodobí strašáci živi. A jejích moc posiluje naprosto nemožná a nezodpovědná politika nejen EU. To už je zoufale profláklé uskupení. Ale i národní státy a jejích vlády svou neschopností jednat s občany na rovinu tyto kostlivce krmí.

Pan Okamura ve svém projevu, na jeho samotném začátku řekl, že se kdosi snaží z vlastenectví udělat sprosté slovo. Ano, má pravdu Okamura san. Jenže tím kdo vlastenectví a všechnu jeho ušlechtilost zprofanoval je on a ti, kteří lásku k vlasti, k národu k spoluobčanům proměnili v nenávist. Kteří hrdost na vlastní historii, na to co se dokázalo, proměnili v nacionalistickou nadřazenost.

Jenže: jakou má vlastně volič v Evropě či v Česku alternativu? Při současném politickém rozložení vlastně jen jednu. Nevolit. To je nakonec také volba. A i tu vám chce váš president vzít.

Hodně štěstí.

Jo a omlouvám se ještě jednou za toho Ortela. Takže na spravení chuti dáme něco šmakovnějšího. Ze Švédska. Toho Švédského.

A taky mohu přidat Švýcarsko. Když už o něm odpoledne Okamura san mluvil:

Anebo Nizozemí, domov Geerta Wilderse

Či sladkou Francii hořko - kyselé Marie Le Pen