Letošní vyjímečně krásné jaro

Letos přišlo nějak dřív. Když jsem začátkem února klepala  rohožku, nevěřila jsem vlastním očím. Tulipány? V únoru?????Sněženky rovnou  přeskočily a hned narcisky?Příroda asi chtěla udělat radost mé uzdravující se mamince. Vždyť 

jsem jí to tolikrát slibovala po telefonu,když čekala na třetí a tentokrát už úspěšnou operaci  náhrady kyčelního kloubu. Mami, prosímtě vydrž, za měsíc už pokvetou sněženky. Vydrž ty bolesti. Maminka v slzách po telefonu : Neboj se, VYDRŽÍM.Stálo mě to spoustu nervů a odříkání a  současně prověřilo  moje hodnoty, Jistě, byla i moje selhání, někdy jsem napjatou situaci neustála, ale to se snad v tom strachu a emocích dá omluvit. Každopádně, jaro je tu a pro mě nejhezčí ze všech jar.