Když máte prima sousedy

To máte tak, když vedle vás bydlí mladší sousedský pár. Co je v domě není pro mě. Aspoň teda se to říká. On, trošku při těle muž, ale moc sympatický, Ona- malá blondýnka a k tomu dvě děti, které mě nebo taťku nikdy nezapomenou

pozdravit. Zkrátka slušně vychovaná rodina.
Navíc, jak jsem zjistila  později i velice skromná.
 

Několik let to tak nějak zůstávalo jen u toho zdravení. Měla jsem pocit, že jí něčím vadím.
Máme u domu menší zahrádku kde pěstujeme tolik ovoce, květin a všeho možného,  že i s Přemkem Podlahou by to asi šlehlo, kdyby viděl,  k čemu všemu se dá využít  pidiprostor v naší zahradě.   Je to takový můj soukromý malý ráj, kam se  chodím  uklidnit,když mě něco vytočí, a hlava se rázem vyčistí a už se jen kochám co mi nového vyrostlo. 

Tady zkrátka zapomenu na problémy. Dokonalý balzám na duši. 

Jak vysvitne sluníčko, doma mě opravdu nenajdete. Máme výhodu vysokých ibiškových  keřů, takže když si vzpomenu že jsem zapomněla něco zalít, vyběhnu do zahrady klidně i v noční košili.V létě by tam v pohodě mohl přespat i bezdomovec, Kamaráda,vlastně dva,  napadla tatáž myšlenka, co by se tam dalo provádět za neřestné věci.  Ano, ovšem pokud bychom zazdili okna.

 
 Sem tam se zastaví milý kamarád nebo známý pokecáme a zas pokračuji dál v zahradní krasojízdě.

Nevím jak to dělám, ale vždy ve stejnou dobu kdy se vrtám v hlíně přijíždí sousedi. Nejdřív vystoupí ona jako kvočna ochranitelka se svými dětmi a za ní se pomalu plíží soused. Jednu dobu měl dost nadváhu tak to nebylo ono, ale já mám odjakživa slabost pro mužská bříška a  už od vysoké školy jak někdo nebyl malej a tlustej, tak u mě zkrátka neměl šanci.

 Věkem  se to ale zlepšilo   a začala jsem dávat přednost normálním proporcím, abych byla přesnější,  vypilovala jsem  to k pekáčům buchet- tedy sportovcům.,/Já -  nesportovec odjakživa ten pekáč mám tak maximálně v troubě.Svůj./

 Ono taky když při sexu funí stodeset kilo do ucha to není právě libý zvuk a  o pocení ani nemluvím . Ne tak ale soused, fanoušek Komety stejně jako můj brácha, tam mi to břicho prostě nepřijde.

Bylo krasné léto a sousedi už od března začali grilovat na dvoře nějaké ty mňamky. Na grilovaný ananas  nebo cuketu vzpomínám dodnes. Nejlepší bylo, jak vylezli s patřičnou důležitostí   z garáže od největšího do nejmenšího, hezky seřazení jak číšníci na nějakém rautu. Bylo to moc milé! Prvně pán. pak paní a pak dvě děti.Jak na obsluha na nějakém rautu. 

 Používali nějaké levné brikety nebo co to bylo, že jsme doma tím smradem nemohli ani dýchat. Vždy jak soused zapnul gril už jsme běhali po baráku a zavírali okna. Když  jsme to nestihli, byla zkrátka smůla a bylo to fakt úplně všude.

 Až jednou.

Loňský rok se nám urodilo spousta ovoce a můj dobrosrdečný  tatínek seznal, že by bylo záhodno se podělit  také se sousedy. A tak to vše začalo, Najednou byla prolomena bariéra mlčení a postupně se přešlo na dvorku k přátelskému rozhovoru, 

 Já jen v tričku bez podprsenky, na co doma nosit že: Jsem doplňovala jako vždy vodu do pet flašek protože dešťovky není nikdy dost a  když  mě soused  oslovil s otázkou, zda nám ten gril nesmrdí nejdu nikdy pro odpověď daleko, proste se s tím nepářu  a říkám , to jste uhodl to je smrad jak sviňa.

 Jee tak to se vám moc omlouváme. Říkám  stačí, když nám předem oznámíte, že začínáte a hned valím a ta okna všude zavřu. Ok platí.

 Po chvilce rozhovoru mi soused nalévá víno. Dírou v plotě.Ta jeho po mě hodí okem tak nevím fakt na čem jsem, Když jsem to vyprávěla kolegyňce v práci , tak prej si koleduju přetáhnutí hráběmi od sousedky.  Že jí  oblbuju přítele. 

 V družném rozhovoru pokračujeme i když mamka na mě  za balkonovými dveřmi  vytrvale hrozí hůlkou, ze už mám jít domů a že tam nemám co dělat,/ podotýkám, na našem dvoře/že se to nehodí. A voda se asi doplní sama ne??? Navíc se dovídám docela pikantní informaci,že jsme ve stejnou dobu pracovali v Boby centru ve stejné diskotéce, akorát já chodila na den a on na noc jako barman. Sousedka na to jen poznamená. Vidíš a to jste hned vedle sebe./ Nevím  jak s tou větou naložit, zda je k dobru či naopak.

Soused si dolévá víno a při pohledu na jeho sklenici mě napadá jeden facebookový fotovtip,  ve kterém dominuje  asi tak dvoulitrová sklenička  na víno. Není právě troškař.

Po mých čtyřech deci nalitých sousedem dírou v plotě nakonec vylízá mamka opatrně na balkon, je po těžkém úraze a první operaci tak ji schůdek dává zabrat, ale kdo chce kam a bilé víno z Velkých Pavlovic  je holt bilé víno. Soused ji podává skleničku a už chlastáme  tři, Já, taťka a mamka a ještě zajdu pro bratra, Komeťáka každým coulem, takže řeč se stočí na Kometu a  to už se chytá i mamka která je stejnou fanynkou Komety jako ti dva. 

Po šesti deci se mi mota hlava takovým stylem, že už i ty moje pet flašky  odchází naplněné samy do sklepa.Mamka se drží balkonu a já jí prosím, ať už jde domu, ale ona si umíněně stoji za svým, ze je to v pohodě. Druhý den leze bolesti  skoro po čtyřech Nějak se to celé začíná zamotávat

Tak samozřejmě,  to má celé ještě  dohru. ale to až někdy příště.

 Ale je prima mít skvělé sousedy ::-)