Za bronzovým orlem a ještě dál

Tip na pohodovou vycházku po úpatí masivu Catinaccio  (Rosengarten) v Dolomitech, přímo nad průsmykem Carezza (Passo Carezza, Karerpass). FOTKY, MAPY, popis cesty. Další kapitola "Průvodce gaučového povaleče po Dolomitech"

(Všechny obrázky lze zvětšit rozkliknutím) 

Vyjma stoupání z Passo Carezza k boudě Paolina (2.125 m n.m.), kam ovšem lze dojet lanovkou, není na trase žádný vražedný krpál. Jako východisko dobře poslouží parkoviště v Costalunze u místní lanovky Pra di Torri, kde je také zastávka autobusu pendlujícího mezi Bolzanem a údolím Fassa (jízdní řád 2017: TAM a ZPĚT).

Kdo radši šlape pěšky, může se z Costalungy vydat na sever stezkou č.552. Správný gaučový povaleč však seběhne průsmykem Carezza podél silnice dolů, k hotelu Alpenrose (1.620m n.m.), kde se pohodlně usadí do sedačky a během jízdy vzhůru se spokojeně kochá krásami krajiny.

Už z luk pod Rif.Paolina se otevírá široký výhled do kraje, zejména směrem k Bolzanu. V dálce za vrcholky zaoblených zelených kopců v podhůří se při západu slunce rýsují zubaté štíty Alp. Během dne však kvůli oparu nemusejí být vidět. Přibližující se věže Catinaccia působí malebně a krotce, Latemar tyčící se na protější straně údolí Carezza vypadá až nečekaně uhlazeně.

Od horní stanice lanovky Paolina stezka č.539 zvolna stoupá travou k bronzové soše orla (asi 850 m). Zatímco č.539 se následně stáčí zpět do údolí, dál k boudám Rotwandhütte/Rif.Roda di Vael a Baita Pederiva (1 km) odtud vede značka č.549. Příjemný chodník známý též jako Sentiero di Masaré mírně klesá, místy sleduje vrstevnici. Masaré se jmenuje hora v jeho těsném sousedství, a jmenoval se tak i čaroděj, který se podle místní pověsti pokusil unést překrásnou vílu z nedalekého jezera Carezza (legenda, fotky a další info v odkazu). 

Pamětní deska u neobvyklého monumentu tvaru orla umístěného na skále u cesty připomíná Theodora Christomannose (1854 - 1911), někdejšího vlivného politika a zakladatele sdružení "Verein für Alpenhotels in Tirol". Byl to právě on, kdo se vrchovatou měrou zasloužil o rozvoj turistického ruchu v jižním Tyrolsku. Zasadil se o budování infrastruktury, zejména silnice spojující Bolzano s Cortinou d'Ampezzo, podporoval růst husté sítě hotelů a horských bud.

Bronzová socha z dílny Willyho Zügela měří 270 cm a váží pěkných 350 kg. Nainstalována sem byla 24.9.1912, roku 1959 prošla celkovou opravou.

Horské chaty Roda di Vael a Pederiva (2.275 m n.m.) bývají za pěkného počasí přímo obsypány zevlujícími a svačícími návštěvníky. Mnozí zvědavci samozřejmě šplhají asi 150 m dlouhou pěšinkou na maličký kuželovitý pahorek Ciampaz (2.316 m n.m.), aby se co možná nejlépe rozhléhli po okolí.

Od Rif. Roda di Vael (Rotwandhütte) lze pokračovat dál po vrstevnici, dobře schůdnou stezkou č.541 (1,5 km) sledující úpatí věží Roda del Diavolo, Torre Finestra a Roda di Vael (Rotwand). Na severním obzoru dominuje bizarní Cima Sforcella/Tscheiner Spitze, připomínající vztyčený chochol.

U rozcestníku pod štíty Mugoni lze z č.541 odbočit vpravo, pěšinou Vial delle Feide (Santiero delle Pecore), která dříve sloužila k přesunu stád ovcí z pastviny na pastvinu. Asi po 2 km je možné z ní odbočit zkratkou vlevo, přes Pale Rabiouse, do údolí Val di Vaiolet (popis navazující trasy v odkazu). Pokud k Pale Rabiouse neodbočíte, dojdete po dalších dvou kilometrech k horní stanici lanovky Funivia Catinaccio-Rosengarten, jejíž dolní stanice se nachází ve Vigo di Fassa. Z Vigo di Fassa se lze do Passo Carezza vrátit autobusem (odkazy na jízdní řád v úvodu tohoto článku, poslední jede v 18:13).

Stezka č.541 od rozcestníku pod Mugoni klikatě šplhá velmi prudkým svahem do sedla Passo delle Zigolade (2.550 m n.m.), jímž překonává zdejší výběžek masivu Catinaccio a následně příkře klesá do Val di Vaiolet (větší výřez mapy k dispozici v TOMTO ODKAZU). Jen na samotný výstup je potřeba počítat minimálně se 40 minutami.

Od Rif.Roda di Vael (Rotwandhütte) je také možné sejít po č.545 k salaši Malga Vael. 4.dubna 2014 oblast postihl sesuv půdy, který tehdy přehradil přístupovou komunikaci vedoucí od salaše do Vigo di Fassa. Popadané kmeny stromů, kamení a zemina však byly neprodleně odstraněny, takže zdejší občerstvení tehdy zůstalo mimo provoz jen krátce. Podobné události totiž nejsou v Dolomitech nijak vzácné. 

Zpět na parkoviště v Costalunze (průsmyk Carezza) se od rozcestníku pod Mugoni dá vrátit kolem bud Rif.Roda di Vael (Rotwandhütte) a Baita Pederiva, a to sestupující pěšinou č.548 (3,5 km). Ta je zpočátku úzká a klikatá, u jakési usedlosti se ale výrazně rozšiřuje. Při troše štěstí u ní lze najít úlomky hornin Bellerophonské formace s dobře zachovalými fosiliemi. 

Co je k vidění v okolí:

Val di Vaiolet

Labirinto di Latemar a jezero Carezza

Piccola forcella del Latemar  

Latemar - Torre di Pisa

Sass d'Adam