Sojky

Sojky jsou nádherně zbarvení ptáci, kteří mohou směle konkurovat i mnoha exotickým opeřencům. Přesvědčte se sami: 

Sojky obecné jsou nejen krásné, ale i obezřetné, chytré, bystré, učenlivé a vynalézavé. Žijí obvykle v lesích všeho druhu, od nížinných bučin a doubrav až po vysokohorské smrčiny. Dovedou se dobře přizpůsobit i životu ve městských lesoparcích, ovšem v době hnízdění se chovají velice skrytě.

Sojka obecná

Slupnou, na co přijdou, hmyzem a drobnými obratlovci počínaje, semeny, bobulemi a suchými rohlíky konče (na ty je lze nalákat opravdu spolehlivě). Je-li rostlinné potravy nadbytek, vytvářejí si utěšené zásoby. Není pro ně problém nacpat si až šest žaludů do volete, další ještě uchopit zobákem a odnést si je na příhodné místo, kde je vyvrhnou. V zemi pak vyhrabou jamku, do níž svůj úlovek uloží a následně pečlivě zakryjí hlínou a listím. 

Protože nejsou hloupé, neschovávají si potravu, která by se mohla přes zimu rozložit, síť svých skladů prý dokonce plánují. Průměrná sojka na zimu nasyslí několik kilogramů žaludů a jiných podobných dobrot. Ze semen, která v zemi nedopatřením zůstanou, na jaře vyrůstají nové stromky.

Jak slupnou žalud v několika minutách

Sojky umějí napodobovat různé zvuky, nejen hlasy ptáků, ale také mečení koz či bekot ovcí. Nepatří sice ke zdatným letcům, zato se ale dovedou velice rychle pohybovat v hustých porostech. Nikdy se nepřesunují v hejnech. Pokud se skupina sojek rozhodne přemístit do sousedního lesa, přelétávají jedna po druhé tak, že další vždy vyrazí na cestu až poté, co předchozí nahlásila přílet do cíle.

Čas od času prý sojky úmyslně přistávají v mraveništích nebo jejich těsné blízkosti, kde roztahují křídla, čepýří se  a zobákem si roztírají rozdrážděné mravence do peří. Zřejmě se jim kyselina mravenčí osvědčila jako prostředek proti roztočům.

V dřívějších dobách bývaly sojky hojně loveny a konzumovány, zejména v polévkách.

Sojčí polévka - recept

Dvě oškubané a vykuchané sojky, kořenovou zeleninu (1 mrkev, 1 petržel, kus celeru), malou cibuli a snítku libečku dáme vařit do jednoho a půl litru osolené vody.

Když zelenina změkne, vyjmeme ji, ale oba ptáky vaříme dál do měkka. Jakmile jsou hotoví, obereme maso z kostí a pokrájíme ho, stejně jako zeleninu.

Do vývaru mezitím zavaříme asi 50 gramů rýže a přiměřené množství máslové jíšky, pak teprve do hrnce vrátíme maso i zeleninu a hotovou polévku dochutíme pepřem, muškátovým květem a nasekanou petrželkou.

Tradovalo se totiž, že tito poměrně velcí krkavcovití ptáci přednostně likvidují vejce a mláďata drobných pěvců. Výzkumy však ukázaly, že to s nimi není tak zlé. Sice si na cizím vejci či holátku občas pochutnají, ne však více než na myších, ještěrkách a žábách. Dravcům rozhodně konkurovat nemohou.

Mladé sojky prý lze velmi snadno ochočit.

O některých dalších ptácích ZDE