Když člověk poprvé rozbalí mapu neznámé oblasti plnou názvů v jazyce, který neovládá, kouká na ni "jako vrána". Lepšímu porozumění výrazů a jejich zkratek napomůže tento slovník.
Ukázky map ZDE (klik!)
Jižní Tyrolsko a sousedící oblasti jsou jazykově velmi pestré. Turista se zde setká s místními názvy v italštině, němčině, ale také ladinštině a různých místních dialektech. Ne vždy je význam vlastních jmen ve všech jazycích stejný, takže je dobré prostudovat mapy předem. Poučeného cestovatele pak nepřekvapí, když se jedna a tatáž vesnice jmenuje německy "Hvězda" ("Stern"), zatímco italsky "Vila, venkovské sídlo" ("La Villa").
Porozumět obecným výrazům se hodí nejen pro lepší orientaci, ale i k vlastnímu pochopení charakteru krajiny. Rozumí-li člověk slovu "Palude" uvedenému v mapě, může být ušetřen zděšení, proč skončil v bažinách.
Nejsem sice žádný lingvista, přesto se zde pokusím vysvětlit, co jednotlivá slova a zkratky znamenají. Vycházet při tom budu nejen ze slovníků, ale také z osobní zkušenosti, tedy z toho, co jsem měla možnost vidět přímo na místě.
TERMÍNY A JEJICH ZKRATKY (kurzivou):
1) HORY:
Campanili - camp.la = "zvonek, zvonice" (úzké špičky, často ve skupině, jako varhany)
Catena [katena] = řetězec pohoří, horské pásmo
Cima [čima] - Cimon - C. - C.ma = vrchol (špičatý)
Colle - Col [kol] = kopec, pahorek (oblý a zelený, ale mohutný)
Collino = kopec
Corno [korno]= roh (výrazná nebo krajní holá hora)
Corda = šňůra (řetězec nevýrazných vrcholků, spíše zelených)
Croda [kroda] - Roda = hora (holá široká stěna nebo holý vrchol připomínající hroudu)
Cresta = hřeben (ostrý, holý)
Crep = puklina, trhlina
Costa - Costola = žebro, holý hřeben
Dirupi = strmé stěny, srázy
Dosso - Dos = vyvýšenina, hrbol, pahrbek
Pizzo - Piz = špička, strmá hora
Sasso - Sass - Sas = kámen, skála, skalnatá hora
Masso = balvan, skalisko
Odle = ladinsky "jehly", t.j. špičaté vrcholky
Punta - P.ta = bod, vrchol
Pale = lopaty (jako parohy)
Lastei = pravděpodobně tabule, mírně skloněná plocha, deska
Monte = hora
Giogo [džogo] = hřeben (ne příliš výrazný), horské sedlo
Gruppo = skupina
Paion - paio = pár, dvojice
Piano - Pian = rovina (Alto Piano di = vysoko umístěná rovina v, Monte Piano = plochá hora)
Plan = plošina, pláň
Pela = patrně holá skála (pelato = holý)
Sommita = vrcholek
Testa = hlava, hlavice (skála ve tvaru hlavice)
Torre = věž (skalní věž, izolované skalisko)
Palestra di rocca = cvičný horolezecký terén
Rocca [rokka] = skála
Ra = ladinský výraz pro horu (př. Ra Stua, Ra Gusela)
2) ÚDOLÍ A ROZSEDLINY:
Valle - Val = údolí
Passo - P.so = průsmyk
Sella = sedlo
Forcella [forčella] - Forc. - Forc.la = sedlo (úzké), štěrbina, (vidlice)
Grotta = jeskyně
Caverna = dutina
Scavi archeologici = vykopávky
3) CESTY:
Sentiero - Sent. = stezka, pěšina (Sentiero della Pace = Stezka míru)
Via - vial (ladin.) = cesta (Alta via delle Dolomiti = Vysoká cesta Dolomit)
Tru = chodník, cesta (ladin.) ("Tru Panoramico" = chodník s panoramatickým výhledem)
Mullatiero = pastevecká stezka, chodník pro přesun dobytka
Attrezzato = jištěný, vybavený pomůckami (ocelové lano a pod....)
Difficile [dyffičile] = obtížný
Facile [fačile] = snadný
Per esperti = pro zkušené osoby
Marcato = opatřený značkami
Galleria = tunel
Strada = silnice (SS - strada statale = státní silnice, SR - strada regionale, SP - strada provinciale, SC - strada comunale - více: ZDE)
Fermata = zastávka, stanice (autobus)
4) VODNÍ TOKY A PLOCHY:
Lago - L. - mn.č.: Laghi [lagi] - ladin. Lech = jezero, jezera
Laghetto [lagetto]= jezírko
Ru. - R. - Ruf (ladin.) - Rü - Ruscella = potok
Fiume - Rio (ladin.?) = řeka
Torrente - T. = dravá horská bystřina
Cascata [kaskata]- casc.a = vodopád
Sorgente [sordžente]- Sorg. = pramen
Fontana - pramen
Ghiacciaio [gjaččajo] - = ledovec
5) ZELEŇ:
Bosco = les
Selva = divoký les
Foresta = prales
Prati - Pra = louky, pastviny
Campo = oblast
Palude - Palú = bažina, močál
6) STAVBY:
Albergo - Hotel = hotel
Rifugio [rifudžo] - Rif. = horská bouda na úrovni hotelu nebo ubytovny (útulna)
Ütia = ladinsky: horská bouda
Baita - B.ta = bouda (omezenější služby); Baito - B.to = bivak
Malga - m.ga = salaš (agroturistika, občerstvení nebo nic), pastvina
Capanna [kapanna]- = malá bouda, kiosek, chýše
Bivacco - biv. - B. = nouzový úkryt (lze uzavřít)
Campeggio [kampedžo]= kemp
Casa [kaza] = dům
Castello = hrad, zámek
Molino = mlýn
Forte = pevnost
Chiesa [kjeza] = kostel
Cappella [kappella] = kaple
Cimitero [čimitero] = hřbitov
Croce [kroče] - Crusc (ladin.) = kříž (Croce in vetta = kříž na vrcholu)
Rovine = ruiny
Monumento = pomník
Ossario = kostnice, hromadný hrob
7) VELIKOSTI, SMĚRY, BARVY (jen nejvíce frekventované):
Alto/alta = vysoký/vysoká, horní (Alta Badia = Horní opatství)
Basso/bassa = nízký/nízká, dolní
Grande - Gran = velký
Piccolo - Piccol = malý
Sopra - Sora = nad, nahoře, nacházející se nad něčím
Sotto = pod, dole, nacházející se pod něčím
Occidentale [oččidentale] = západní
Orientale = východní
Mezzo [medzo]= střední, prostřední
Nord = sever
Sud = jih
Lungo = dlouhý
Nero = čený
Verde = zelený
Rosso = červený
Roso = růžový
8) LANOVKY:
Funivia = velkokapacitní kabinová lanovka, vagon
Cabinovia = kabinová lanovka (obv. max.11 osob)
Seggiovia [sedžovia] = sedačková lanovka
Impianti di risalita = výtahy, povšechné označení zařízení sloužících k vytažení osob a nákladů do vyšších poloh
K upřesnění místních názvů italština používá kromě přídavných jmen také další podstatná jména připojená předložkou "di" (v ladinštině "de"), která se ve spojení s určitými členy mění na "del, dell', dei, degli, della, delle". Vyjadřuje 2. pád (koho, čeho).
Příklad: "Alto Piano delle Pale di San Martino"
Tvary vlastních jmen bývají oproti spisovnému jazyku různě pozměněné - zkrácené (např.: "Val" = "la valle"), případně ještě přetvořené následným spojováním (např. "Val Parola" = "Valparola" = patrně "la valle della parola"). Některá vlastní jména evidentně vznikla zkomolením původního německého názvu (např. "La Cúgola" [kugola] = "Kugel Spitze").
Italský pravopis není tak přísný jako český, názvy mohou být v různých mapách uváděny různě, a přesto pokaždé správně.
Příklad: "Sasso Lungo" = "Sassolungo" (německy:"Langkofel")
TRENTINSKÝ DIALEKT - SLOVNÍK I.
TRENTINSKÝ DIALEKT - SLOVNÍK II.
O RÉTOROMÁNSKÝCH JAZYCÍCH (tedy i ladinštině)
Fotky a informace z jednotlivých oblastí ZDE
